Boj s jesličkami se o letošních Vánocích stal opravdovou posedlostí francouzských „volnomyšlenkářů“. Ukázalo se, že když nemohou dosáhnout jejich odstranění soudně-administrativní cestou a udáváním, že prý „jesličky narušují princip laicity státu“, sahají k fyzickým útokům, např. v Dordogne byly podpáleny městské jesličky…

Komunisticko-zednářská diktatura v této zemi smutně proslula ve 20. letech stejnými bestialitami, jakých se dopouštěl sovětský režim v Rusku. Přesto se lze ze současných mainstreamových médií „dozvědět“, že krveprolití ve skutečnosti způsobili „primitivní katoličtí fanatici“. Jaká je pravda?

Česká televize uvedla na Nový rok film Tomáše Mašína a Marka Epsteina „Bratři“. Jedná se o zpracování životních osudů Ctirada a Josefa Mašínových, antikomunistických odbojářů 50. let minulého století, jimž se nakonec podařilo dostat do tehdejšího východního Německa (NDR) a odtud do západního sektoru Berlína. Započali poté nový život v USA.

„Naším dnešním úkolem je plné hlásání katolické víry včetně nauky o manželské morálce a sexuální etice a její předávání budoucím generacím,“ řekl v Krakově holandský kardinál Willem J. Eijk. Podle názoru tohoto arcibiskupa z Utrechtu zatemnění pojmu muže a ženy v současné kultuře zkomplikuje hlásání víry v následujících letech. Holandský primas byl hostem na III. mezinárodním kongresu pro manželství a rodinu v Krakově.

V roce 2016 byla natočen francouzský film „Les Innocentes“ (česky: Nevinné) o životních osudech zbožné katolické lékařky a hrdinky lásky k bližnímu. Jmenovala se Medeleine Jeanne Marie Pauliacová. Film je v posledních dnech úspěšně promítán v Německu.

Medeleine Pauliacová se narodila r. 1912 ve městečku Villeneuve v jižní Francii ve středostavovské rodině. Její otec Roger Pauliac padl v I. světové válce r. 1916 v bitvě u Verdunu. Medeleine, vychovávaná zbožnou katolickou matkou, byla touto událostí trvale zasažena tak, že se rozhodla věnovat doživotně zápasu za mír mezi národy a ochraně nejslabších. Vystudovala medicínu a podařilo se jí získat dobré zaměstnání na jedné pařížské klinice.

Po okupaci Francie hitlerovským Německem se aktivně zapojila do odboje, pomáhala s úkrytem britským parašutistům a Židům ohroženým deportací do vyhlazovacích táborů. Za tuto aktivitu byla na počátku r. 1945 vyznamenána předsedou vlády generálem Charlesem de Gaullem, za války vůdcem francouzského protihitlerovského odporu.

Tím ale její boj zdaleka neskončil. Jako lékařka Červeného kříže byla vyslána do Polska, kde ještě válka probíhala se vší brutalitou. Jednou z nejhorších bestialit bylo znásilňování mladých žen a dívek, čehož se dopouštěli vojáci všech bojujících armád: ustupující Němci, ukrajinští banderovci a sovětští rudoarmějci. Mnohé ženy po traumatizujícím zážitku, když otěhotněly, se rozhodly pro potrat. Lékařka Pauliacová věrná svému katolickému přesvědčení však dokázala desítky, možná i stovky postižených přesvědčit, aby dítě porodily, a pokud je nechtějí přijmout, tak poskytly k adopci.

21. prosince proběhla v kostele sv. Salvátora v Praze vzpomínková akce u příležitosti 1. výročí masakru na pražské filozofické fakultě r. 2023, kdy terorista střílel do studentů. V tomto chrámu je správcem a zároveň duchovním vůdcem akademické mládeže mediálně známý mons. prof. dr. Tomáš Halík, který v proslovu na tomto shromáždění mimo jiné řekl:

Štědrý večer, dárky, půlnoční… slavíme narození Spasitele. Opravdu jenom narození? Nikoliv, On se totiž nenarodil tak, jak se rodí každý jiný člověk. Katolický křesťan by měl vědět, že o Vánocích slavíme Jeho velký zázrak. Vlastně dva zázraky spojené v jeden celek. Vtělení, které si připomínáme především v adventu, a o Vánocích Narození. Ano, i Spasitelovo narození je zázrak. Jeho Matka Panna Maria rodila totiž na rozdíl od každé jiné ženy netělesně a bez bolesti. Vyplývá to z dogmatu o jejím ustavičném panenství, jak bylo definováno na Lateránské synodě r. 549. Matka Boží zůstala i po porodu pannou. Rodila též bezbolestně, neboť byla počata bez poskvrny dědičného hříchu, proto na ní nemohl spočívat Boží trest vynesený nad ženou po pádu prvních lidí: „V bolestech budeš rodit děti.“ Písmo sv. sice o tom nehovoří, jenže my víme, že pramenem na stejné úrovni s ním je i posvátná Tradice – a ta nám to sděluje.

Zázrak uzdravení jednoho britského vojáka, těžce zraněného v 1. světové válce, byl oficiálně uznán teprve nyní, 8. prosince r. 2024, tedy po 101 letech.

Nový kardinál, 62letý Jean-Paul Vesco z Alžírska, má jasno: odpírání podávat svaté přijímání rozvedeným žijícím v nových svazcích je velkou nespravedlností.