Milí přátelé! Známý německý spisovatel Stefan Zweig napsal: „Nezbytné věci se nikdy neříkají dost často a nutno je zapomnětlivému lidstvu neustále připomínat“.

Apologie patří k těmto „nezbytným věcem“. Do češtiny přeloženo toto slovo znamená „obrana“. Pro nás katolíky se jedná o obranu naší víry, pravd, které nám sám Spasitel přinesl z nebe – a také o obranu minulosti i současnosti Církve, kterou On založil. Nepřátelé Ježíše Krista neustále chrlí jednu lež za druhou. Po r. 1989 si někteří katolíci naivně mysleli, že teď už přestane indoktrinace obyvatelstva, zejména školní mládeže, výmysly o údajné církevní nauce o odpouštění hříchů (i budoucích) prodávanými odpustky, nepravdami o inkvizici, čarodějnických procesech, křížových výpravách atd. Nikoliv, nic se nezměnilo.

Opravdu nic? Něco přece. Do tohoto kakofonu lží se zapojují i osoby vydávající se za katolíky, ano, i někteří duchovní, dokonce i ti na nejvyšších místech. Apologii je nutno tedy vést nejen proti vnějším, ale také proti vnitřním nepřátelům Církve. Je to boj a do toho se chce tento náš web aktivně zapojit. Pokud se někomu slovo „boj“ příčí a bude argumentovat Kristovým přikázáním lásky, tak ať si přečte řadu Ježíšových výroků proti farizeům, saduceům a zákoníkům, které jsou skutečně bojové v pravém slova smyslu. Nota bene katolický katechismus označuje církev zde na zemi jako „bojující“ – na rozdíl od církve trpící (v očistci) a vítězné (v nebi).

Náš boj ale je a bude přece jen jiný než fyzický. Jak píše sv. Pavel: „… náš boj není proti krvi a tělu, nýbrž proti knížatům a mocnostem… proti zlým duchům… Proto oblékněte plnou zbroj Boží… jsouce opásáni na bedrech pravdou, oblečeni v pancíř spravedlnosti a na nohou obuti pohotovostí pro evangelium pokoje. K tomu všemu přiberte ještě štít víry… přilbici spásy a meč Ducha, to jest slovo Boží!“ (Ef 6,11-17).

Boj, který chceme podstoupit svými články, není bojem proti lidem, nýbrž zápasem o ohrožené duchovní a mravní hodnoty, jejich vášnivou obranou. V dnešní době jde zejména ve věroučné oblasti o pravdivou, skutečnou a podstatnou přítomnost Páně v eucharistii. S tím souvisí též obrana tradičního mešního ritu, který je dnes svévolným rozhodnutím nejvyšších míst v Církvi odmítán. Dále se jedná o mariánskou úctu, Kristovy zázraky, pravdivost a neomylnost Písma sv. (zejména Nového zákona), falešnost nekřesťanských náboženství a zmanipulované představy o náboženské svobodě, jakoby všechny kulty byly na stejné úrovni s křesťanstvím. Zároveň chceme bojovat proti zločinnému a satanskému „právu na potrat“, proti genderové ideologii a zrovnoprávnění jednopohlavních svazků s řádným manželstvím a vůbec proti hrozbě likvidace tradiční monogamní heterosexuální rodiny, posvěcené svátostí manželství. Terčem našich „bojových operací“ bude i současná covidistická a vakcinační diktatura, která je proti Božím mravním zákonům.

Tyto zhoubné teorie se šíří v Církvi již 50 let a podléhá jim stále více církevních hodnostářů. Proto budeme muset velmi často podrobit tvrdé kritice i je, když se postaví proti pravé nauce Kristově, ano, týká se to žel i samotného papeže. Nejde o neposlušnost, kritika papeže byla vždycky v dějinách Církve normálním jevem, sv. Bernard z Clairvaux nebo sv. Kateřina Sienská nešetřili na adresu nepřípustného chování papežů ostrými slovy. Budeme vždycky poslouchat věčný Učitelský úřad Církve – a pokud kdokoliv včetně samotného papeže jej nebude respektovat – je pro nás povinností víry právě ve jménu poslušnosti Kristovu Učitelskému úřadu neposlechnout tento aktuální výnos římského pontifika a vystoupit proti němu. Konkrétně se jedná např. o dokument Amoris Laetitia otevírající dveře připuštění ke sv. přijímání i cizoložníků, výroků o Lutherovi jako vynikajícím reformátorovi, prohlášení z Abú Dhabí, že Bůh „chtěl“ různost náboženství, účast na modloslužebném rituálu pachamamy ve vatikánských zahradách, podávání sv. přijímání potratáři Bidenovi, vakcinační teror ve Vatikánu, kdy neočkovaní zaměstnanci jsou vyhazováni z práce aj.

Zároveň ale znovu upozorňujeme, že naším cílem je obrana hodnot, nikoli likvidace a ponížení protivníka. Proto, i když se ne vždy vyhneme ostrým formulacím (a nevyhnuli se jim ani Kristus, ani sv. Pavel), vulgarita a urážky odpůrců nemají a nebudou mít u nás žádné místo. To můžeme a chceme garantovat.

Tímto se samozřejmě přihlašujeme do řad katolické Tradice. Náš web ale není spojen ani s žádným kněžským bratrstvem, která působí v ČR, ani s žádnou ze skupin kolem diecézních kněží celebrujících tradiční ritus. Jsme nezávislí a vážíme si všech jmenovaných subjektů, které si uchovaly pravou víru, šíří ji a bojují za ni. Všechny podporujeme a přáli bychom si, aby věřící z těchto sdružení si náš web „zamilovali“ a cítili se zde „jako doma“. Nejsme ale uzavření a vážíme si i těch katolíků, kteří z různých důvodů, objektivních i subjektivních, navštěvují pouze mše v NOM, ale smýšlejí pravověrně a souhlasí s našimi postoji. Nikoho nekádrujeme a budeme rádi, když i oni budou považovat tento web za svůj vlastní.

Náš web se zabývá prioritně náboženskou problematikou. Profánním tématům se věnuje pouze tehdy, když mají vztah k náboženským a mravním hodnotám. Publikovat dle těchto kritérií zde může každý, kdo „umí psát“ a jehož články jsou schopny stylisticky zaujmout čtenáře. Nezbytnou podmínkou ale je, aby tyto statě byly v plném souladu s autentickou katolickou naukou, proto nemůžeme přijmout takové, které jsou např. poplatny duchu současného neomodernismu rozšířeného uvnitř Katolické církve.

Názory jednotlivých autorů v otázkách politických, ekonomických apod. nemusí být ve shodě s názory redakce. Akceptujeme i takové články, pokud nejsou hloupé, zmatené nebo nesmyslné. Rovněž tak nepřijímáme články od autorů známých svým nemravným životem nebo pohoršujícím chováním odporujícím katolické morálce.

Na závěr bychom ještě chtěli upozornit, že po špatných zkušenostech jiných webů nebudeme pod články zveřejňovat diskusní komentáře. Žel zapojují se do nich frustrovaní jedinci, kteří si vybíjejí své komplexy vulgaritami nebo ponižováním druhých, nechybějí ani příspěvky vysloveně hloupé. Není v našich časových možnostech toto filtrovat, prosíme proto za pochopení.

To ovšem neznamená, že rezignujeme na kontakt se čtenáři. Naopak uvítáme, když autorům článků napíšete své postřehy a připomínky. Já u svých příspěvků tuto Vaši reakci vždycky uvítám a podle možností odpovím, pokud to ale z časových důvodů nezvládnu, učiním tak v některém ze svých článků, čas od času chci také reagovat na Vaše nejčastější témata zmíněná v dopisech. Takže vykročme s pomocí Boží. Prosíme pro tento web o osvícení všech autorů Duchem Svatým a o pomoc Matky Boží Panny Marie.

PhDr. Radomír Malý