Biskup Vitus Huonder, osmdesátiletý prelát, který žije na penzi v domě Kněžského bratrstva sv. Pia X. (FSSPX) ve Švýcarsku, vydal videonahrávku, v níž exkomunikaci arcibiskupa Marcela Lefebvra, zakladatele FSSPX, z roku 1988 nazývá „nespravedlivou“. Zároveň prozrazuje, že mu papež František řekl, že tradiční kněží z Bratrstva „nejsou schizmatici“.

Huonder, bývalý biskup z Churu ve Švýcarsku, v tomto novém videu vypravuje, že 9. ledna 2015 obdržel dopis od tehdejšího prefekta Kongregace pro nauku víry kardinála Gerharda Müllera, v němž ho Müller žádal, aby „zahájil dialog s představiteli Kněžského bratrstva sv. Pia X.“ Cílem mělo být zvýšit osobní vztahy s tímto kněžským bratrstvem a věnovat se věroučným diskusím.

Od tohoto dopisu a pověření byl Huonder v pravidelném kontaktu s generálním představeným FSSPX (tehdy biskupem Bernardem Fellayem a nyní P. Davidem Pagliaranim) i s dalšími představiteli Bratrstva. Rozhovory měly vést ke kanonické regularizaci FSSPX. (Dalším, koho papež František v roce 2015 požádal, aby navštívil domy FSSPX, byl biskup Athanasius Schneider, rovněž rozhodný podporovatel Bratrstva.)

V roce 2019 se biskup Huonder po odchodu na odpočinek rozhodl – s výslovnou podporou vatikánské komise Ecclesia Dei – přestěhovat se do jednoho z domů FSSPX ve Švýcarsku. Učinil tak, aby lépe poznal život Bratrstva a mohl jeho působení porovnat s životem běžné diecéze, jako byla ta, v jejímž čele stál předchozích cca 12 let.

Švýcarský prelát ve videu rovněž vysvětluje, že od roku 2015 měl dost času zkoumat a lépe poznat činnost FSSPX, včetně úmyslů jeho francouzského zakladatele, arcibiskupa Marcela Lefebvra. Huonder uvádí, že toto období zkoumání mu poskytlo „novou perspektivu“, „nový pohled na uplynulých 70, 80 let“ církevních dějin. Nazývá tuto zkušenost retractatio a říká, že nyní lépe chápe příčiny současné krize v Církvi a skutečnost, že se ve skutečnosti jedná „o jednu z největších krizí v její historii.“ Huonder tvrdí, že krizi vyvolal „podivný odklon od Tradice, od autentické nauky Církve, jak v dokumentech [druhého vatikánského] koncilu, tak v následných magisteriálních dokumentech a rozhodnutích.“ Podle švýcarského preláta právě to bylo důvodem, proč se arcibiskup Lefebvre „nemohl bez výhrad řídit pokyny a věroučnými tvrzeními koncilu a oficiálními prohlášeními Církve, která následovala po něm.“

„Jeho postoj fakticky odůvodňovala víra Církve, s níž byl v naprostém souladu,“ uzavírá biskup Huonder. „Měli mu víc naslouchat.“ Proto „opatření proti němu [ze strany církevní hierarchie] byla velkou nespravedlností, protože lze snadno prokázat, že vedení Církve se odklonilo od Tradice.“ Podle biskupa Huondera je FSSPX dítětem této krize, neboť jeho zakladatel chtěl na krizi reagovat, hájit víru a pomoci „věřícím, kteří si připadali ztracení“. Mnozí z nich byli „jako ovce bez pastýře“ a arcibiskup Lefebvre chtěl napomáhat „spáse duší a zachování čistoty víry.“ Jak vysvětluje biskup Huonder, tato víra je cestou ke spáse, a proto nesmí být falšována. Zásadou arcibiskupa Lefebvra bylo, že člověk nesmí následovat papeže, když zastává liberální myšlenky, ale současně je vždy třeba dávat najevo úctu k jeho úřadu. Podle této zásady je nutno arcibiskupa Lefebvra chápat a posuzovat, uvádí švýcarský biskup.

Biskup Huonder v nahrávce prozrazuje, co mu jednou řekl papež František: „V tomto smyslu se mnou hovořil papež František a řekl mi: ,Oni [FSSPX] nejsou schizmatici.’”

Dále Huonder rovněž rozebírá různé papeže, kteří vládli Církvi od jeho narození v roce 1942. Když hovoří o roli papeže Františka, zdůrazňuje, že tento pontifikát je „pontifikátem roztržky. Je to rozchod s tradicí.“ Nejenže tento papež často kritizuje tradici a ty, kteří k ní lnou, ale „podniká kroky, kteří jsou s tradicí v jasném rozporu.“ Zde výslovně zmiňuje „synkretické rituály, například ten [který se odehrál] v Kanadě,“ o němž portál LifeSiteNews rovněž přinesl zprávu (pozn. redakce: viz také tento článek).

Huonder s poukazem na Františkovy dokumenty Traditionis Custodes (2021) a Desiderio Desideravi (2022) tvrdí, že „papež chce zlikvidovat tradiční římskou liturgii.“ Kromě toho považuje současného papeže za „neskrývaného podporovatele takzvaného světového náboženství“, což je, jak prelát dodává, pro mnoho věřících kamenem úrazu.

Biskup Huonder vysvětluje, že k bodu obratu v Církvi došlo za papeže Pavla VI., který „měl velmi rád liberální, progresivní kruhy. Podporoval je.“ Tím, že v roce 1969 zavedl nový mešní řád, podle Huondera způsobil „počátek velkého utrpení Církve.“ Dodává, že „jednotu Církve nic nenarušilo tolik jako nový liturgický pořádek.“

V souvislosti s pontifikátem papeže Jana Pavla II. švýcarský prelát zmiňuje modlitební setkání s představiteli různých náboženství v Assisi v roce 1986, které bylo pro mnohé věřící „obrovským šokem“. Důsledkem byla podle Huondera „všeobecná ztráta důvěry ve vedení a pravověrnost Církve.“

Papež Benedikt XVI. byl podle Huonderova názoru papežem, který se pokusil zhojit ránu způsobenou liturgickou roztržkou. Benedikt 7. července 2007 osvobodil tradiční latinskou mši, když dal kněžím velkorysé dovolení ji sloužit. Chtěl „Církvi vrátit tradiční římskou liturgii,“ vysvětluje Huonder. V této souvislosti trvá na tom, že exkomunikace arcibiskupa Lefebvra a čtyř jeho biskupů v roce 1988 byly nespravedlivé. Papež Benedikt „v roce 2009 sňal tyto nespravedlivé exkomunikace arcibiskupa Lefebvra a biskupů FSSPX, které [Lefebvre] vysvětil.“ Tím „částečně napravil nespravedlnost, která Církev velmi zatěžovala,“ pokračuje biskup Huonder.

Novinář LifeSiteNews Kennedy Hall nedávno vydal na obranu FSSPX knihu příhodně nazvanou SSPX: The Defence (FSSPX: Obhajoba) s předmluvou otce Charlese Murra, spisovatele a zároveň důvěrníka sestry Pascaliny Lehnertové, osobní sekretářky papeže Pia XII. Murr v předmluvě prozrazuje, jak modernističtí kardinálové uvnitř Vatikánu za pomoci „dezinformací“ úspěšně pracovali proti arcibiskupu Lefebvrovi a jeho apoštolátu.

Sám Hall v souvislosti s prohlášením biskupa Huondera rovněž zveřejnil videonahrávku. Huonderova odhalení týkající se Františka považuje za potvrzení teze své knihy.

Zdroj: Pope Francis said SSPX priests ‘are not schismatics’: retired Swiss bishop