Rakouský farář Urs Keusch má zvláštní charizma pro lidi, kteří udělali smutnou zkušenost s okultismem a satanismem. Z jeho vzpomínek předkládáme ve zkrácené verzi příběh mladého muže, jehož Pán osvobodil:

Byla půlnoc. Náhle někdo u mne na faře zazvoní. Když otevřu, stojí přede mnou Sven. Velmi dobře ho znám, je to syn místního učitele, vyučuji na téže škole jako on. Je bledý a celý se chvěje. „Co se ti stalo?“, ptám se zneklidněn a zvu ho dál. „Otče,“ říká smutně mladík, „mám problém. Vzývali jsme s přáteli satana. S pomocí duchů jsme přemístili sklenice a lžíce a zhasli také žárovku. Teď nemohu v noci spát a trpím příšerným strachem. Je to k nevydržení.“

Sven se třese na celém těle. „Nemůžeš o tom promluvit se svým otcem?“, ptám se. „Už jsem mluvil, chtěl volat na psychiatrii. Já ale nechci do izolace, proto přicházím k vám.“ Nevěděl jsem, co si počít a jak zoufalému mládenci pomoci. V duchu jsem se začal modlit o osvícení k Duchu Svatému. V tom mi náhle bleskla hlavou jedna myšlenka. Vzal jsem velikonoční svíci, postavil ji mezi Svena a mne a řekl: „Podívej se, toto je velikonoční svíce. Nedávno jsme slavili vítězství života nad smrtí, vítězství Pána Ježíše nad satanem. Tato svíce byla požehnána slovy: ‚Pane Ježíši Kriste, Ty jsi světlo světa, světlo pro všechny lidi. Požehnej tuto svíci, kterou zapalujeme ke Tvé chvále. Jako její světlo zahání tmu, tak ať se náš život rozjasní pravdou…‘ Tato svíce je symbol Krista, Svene. Vezmi si ji, jdi domů a zapal ji v důvěře, že On ti pomůže. Nech ji svítit, jak dlouho chceš.“

Sven udělal, jak jsem mu řekl. Každou noc si svíci zapálil. Asi za tři týdny jsem potkal Svenova otce, nepříliš věřícího. Oslovil mne: „Pane faráři, to byl geniální nápad od vás s tou svící. Musím vám poděkovat. Věřte mi, byl jsem ze Svena zoufalý a neviděl pro něho jiné řešení než psychiatrii. Teď díky vám je z něho zase sympatický mladý muž.“ Okultismus je dnes u mnoha mladých lidí drogou číslo jedna. Potkal jsem hodně chlapců a dívek, kteří v důsledku takových praktik upadli do opravdového zoufalství ducha. Mohu proto mládež jenom varovat: Ruce pryč od takových praktik, i kdyby byly míněny v žertu. Se zlými duchy se nežertuje. Vzývání duchů, duší zesnulých, pohyby sklenicí, kartářství apod. – to je obrovské nebezpečí nejen pro vaši duši, ale i pro váš rozum a psychický stav! Jestli toužíš po mimořádných věcech, obrať se k Ježíši Kristu! S ním zažiješ mnoho podivuhodného a krásného. I kdyby ses někdy zapletl do okultismu, obrať se ke Kristu. Jeho milosrdenství je bez konce a On tě osvobodí, nikdy tě nenechá padnout. Život s Ním je opravdu nádherný. On řekl v jednom svém zjevení: „Chci, aby hříšníci ke mně přicházeli beze strachu. Ti největší hříšníci mají zcela zvláštní právo na mé milosrdenství. Budu šťasten, když v mém milosrdenství najdou útočiště. Zahrnu je láskou, která předčí jejich očekávání…“

Zdroj: Betendes Gottesvolk 1/2004