Dovoluji si poněkud neskromně, za což se omlouvám, upozornit, že mi právě vyšla v nakladatelství Sypták má nejnovější kniha „Nejkrvavější genocida minulosti a současnosti. Málo známé informace o pronásledování křesťanů.“ Je to v podstatě nepatrně upravená reedice staršího vydání. Publikuji toto oznámení proto, poněvadž si to mnozí čtenáři našich stránek přáli. Kniha je k dostání buď v nakladatelství Sypták (kontaktní a korespondenční adresa):

nebo v kterémkoliv katolickém knihkupectví v republice. Žádejte si knihu i tehdy, když ji nebudou mít vystavenou za výlohou.

Pokud ale očekáváte, že půjde o „vědecky fundovanou“ a „vyváženě objektivní“ studii, tak jste na omylu. Právě tím toto dílo být nechce a není. Proč? Důvod je jednoduchý. Babylonské zmatení jazyků v rámci současného protikatolického newspeaku dává totiž termínům „vědecky fundovaný“ a „vyváženě objektivní“ jiný obsah, než tomu bylo dříve. Nutno vycházet z toho, že o Katolické církvi a jejich dějinách se systematicky již od osvícenských, nebo spíše ještě od protestantských dob lže. To tedy trvá nejméně dvě stě nebo dokonce až čtyři sta let. Tak se v podvědomí už řady generací včetně věřících katolíků hluboko zakódovalo přesvědčení, že Katolická církev má na svědomí obrovskou část, ne-li dokonce většinu krvavých zločinů, které kdy byly v dějinách lidstva spáchány – křížové výpravy, upalování kacířů, inkvizice, náboženské války…. To všechno je aksiomatem, dogmatem novověké společnosti jakéhokoliv ražení. Ať už se jednalo o liberální, nacistické nebo komunistické školy, vždycky si žáci odtud odnášeli tento stejný pohled na Katolickou církev. Kdo se k němu staví kriticky, není „vědecky fundovaný“ a „vyváženě objektivní“. Pravda je ovšem taková, že právě katoličtí křesťané byli a dosud jsou nejpronásledovanější skupinou lidstva.

Jestliže se po II. vatikánském koncilu neomodernističtí hierarchové Katolické církve poníženě omlouvají světu za její údajné „zločiny“ v minulosti, tak by si měli pozorně přečíst následující věty belgického profesora historie Léona Moulina, ne katolíka, nýbrž agnostika, jež napsal na sklonku 20. století na adresu současných katolíků: „Poslouchejte toho starého nevěrce, který ví, co říká. Mistrovské protikřesťanské propagandě se podařilo vytvořit u křesťanů, zvláště u katolíků, falešné povědomí, ovládané neklidem, ne-li přímo studem, kvůli vlastní minulosti. Neustálým mediálním tlakem od reformace až do našich časů vás přesvědčili, že jste odpovědni za téměř všechno zlo na světě. Zparalyzovali vás do pozice masochistické sebekritiky, aby zneutralizovali kritiku těch, kteří zaujali vaše místo… A vy jste dovolili, aby za všechno, dokonce i za to vylhané, obviňovali vás… Vy, neznající svou minulosti, jste tomu začali věřit, a dokonce jim v této lži pomáhat, zatímco já, agnostik, ale také historik snažící se být vždycky objektivním, vám říkám, že se tomu máte ve jménu pravdy postavit. Ve skutečnosti totiž většina obvinění je nepravdivá. A jestli přece jenom některé má jakési opodstatnění, tak v průběhu dvou tisíciletí křesťanství jednoznačně převládají světla nad stíny. Proč tedy nepožadujete odpovědnost od těch, kteří ji žádají výlučně od vás? Cožpak výsledky jejich práce jsou lepší než vaše?“ (cit. Vittorio Messori: Czarne karty Kościola, Katowice 1998, str. 11–12).