Katolíci již Ducha Svatého nepotřebují?


Podle mše Pavla VI. (NOM) by to tak vypadalo. Zatímco v tradičním ritu předcházela slavnosti seslání Ducha Svatého novéna, po ní následoval svatodušní oktáv končící nedělí Nejsvětější Trojice a další neděle církevního roku až do jeho konce nesly číselné označení „… neděle po seslání Ducha Svatého“, v NOM zůstala pouze novéna. Po svatodušní neděli nastupují dny a neděle tzv. „během roku“. Před tvůrci NOM nenalezlo milost ani tradiční svatodušní pondělí, které bylo vždy chápáno jako logické pokračování slavnosti Božího Hodu.

Svatodušní novéna a neděle s označením „po seslání Ducha Svatého“ katolíkům neustále připomínaly přítomnost třetí Božské Osoby a to, že ji nutně pro svůj život potřebujeme. Nejen pro ten věčný, ale i pro ten pozemský. Právě Duch Svatý je Posvětitelem, rozdavatelem posvěcující i pomáhající milosti. V Kristově Církvi je to právě On, kdo ručí za pravdu Božího Zjevení, pravdu Písma sv. a posvátné Tradice.

Duch Svatý jako rozdavatel milosti nás vede ke spáse. Proto každý katolický křesťan Ho ve svém konkrétním životě potřebuje, i v tom nejvšednějším. On k tomu uděluje své dary a charizmata, jak pojednává náš článek „Církev bez Ducha Svatého je auto bez motoru“. Nyní ale obraťme pozornost ještě k další formě Jeho působení.

Všichni katoličtí křesťané byli biřmováni. Co dostali kromě toho, že dary Ducha Svatého získané při křtu, především ty vypočítané prorokem Izajášem (rozumu, moudrosti, rady, síly, umění, pobožnosti a bázně Boží), tato svátost křesťanské dospělosti má ještě více rozmnožit a prohloubit? Katolický katechismus poukazuje na to, že křesťan přijetím této svátosti se stává bojovníkem Kristovým a dostává dary, aby uměl Božské pravdy obhájit, za ně bojovat a v případě nutnosti pro ně také trpět pronásledování. Kolik z těch, co přijali svátost biřmování, o tom ví, je ochotno toto přijmout a podle toho i jednat?

K zaujetí takového postoje je nezbytný další dar Ducha Svatého, o němž se v současné církvi příliš nemluví: dar statečnosti. Ten výrazně u českých a moravských katolíků schází. Kdyby tomu tak nebylo, vystupovali by naši politikové (poslanci, ministři) prohlašující se za katolíky, na politickém kolbišti jinak, neschovávali by jako pštrosi hlavu do písku v otázce potratů, rodinných hodnot, pornografie, genderové ideologie a nejnověji eutanazie, o jejíž možné legalizaci se hovoří stále častěji a podpořil ji sám prezident Petr Pavel.

Jenže bylo by farizejským pokrytectvím ukazovat prstem na politiky – a opomenout pohled na vlastní chování. Jak jsem ochoten hodnoty Božího zákona bránit v tom prostředí, kde žiji? Ve vlastní rodině, mezi spolupracovníky, přáteli, na veřejnosti při různých příležitostech apod.? Jsem připraven zastat se těchto hodnot i tehdy, když vím, že sklidím za to posměch, pohrdání nebo i nenávist? Pokud ne, tak jak jsem přijal svátost biřmování? S ní je spojen právě dar statečnosti, o který musím Ducha Svatého prosit.

Ten dnes potřebuji i ve vztahu k těm katolíkům, kteří podlehli modernistickým bludům, mnohé církevní hodnostáře nevyjímaje. Jak jsem disponován hájit např. tradiční mši sv. proti jejím odpůrcům? Jak katolickou nauku o mši svaté jako oběti a nikoli jako spolču a hostině? Jak reálnou přítomnost Krista v Eucharistii? Jak historicitu a pravdivost Písma sv., zejména zázraků Kristových? Jak jsem připraven bránit Církev proti lžím šířeným o její minulosti již od éry protestantismu 16. stol. a osvícenství 18. stol.? Nevymlouvám se, že nemám potřebné znalosti? Potom ale bych měl ve svaté zpovědi vyznat, že se ve víře nevzdělávám, stačí k tomu přitom docela Tomáškův katechismus.

Dar statečnosti k odvážnému vyznání a obraně víry dává Duch Svatý každému biřmovanci, který má v úmyslu tuto svátost přijmout. Pokud se statečně nechovám, tak nejspíš jsem si realitu tohoto daru tenkrát neuvědomoval. Jenže biřmování je vázanou svátostí, když budu nyní, byť se „zpožděním“ o dar statečné obrany víry prosit, dostanu jej. Kdyby si toto uvědomili všichni katolíci, kteří svátost křesťanské dospělosti přijali, tak naši Církev nepoznáme. A proto:

Duchu Svatý, naplň srdce svých věřících, a zapal v nich oheň své lásky. Amen.