Nejnovější výsledky bádání italských vědců potvrzují, že turínské plátno je dva tisíce let starou relikvií – a ne, jak se dříve tvrdilo – plátnem pocházejícím ze středověku. Toto odhalení je dílem prof. Giulia Fantiho z univerzity v Padově, který již 25 let vede výzkumy plátna.

Díky nejmodernějším mikroskopům tento italský učenec znovu prozkoumal vzorky plátna pořízené v 70. letech a nalezl na nich mikročástečky krve, které vykazují nepochybné znaky smrti Ježíše přesně tak, jak je popsaná v Bibli. Výsledky svého zkoumání publikoval v odborném článku na stránkách „Archives of Hematology Case Reports and Reviews” pod názvem: „Nový pohled na krev. Důkazy z turínského plátna se shodují s umučením Ježíše“ (viz https://www.clinsurggroup.us/articles/AHCRR-9-144.pdf). Prof. Fanti je též odborníkem průmyslového inženýrství, podílel se i na kosmických projektech (sondy Giotto i Cassini-Huygens).

Výsledky výzkumů plátna odpovídají popisu Bible

Analizované částečky ukázaly přítomnost hemoglobinu, což je důkazem, že v plátně byl skutečně zabalen člověk s krvácejícími ranami. Je tedy vyloučeno použití barvy nebo jiné techniky. Tatáž analýza rovněž ukázala, že v krvi se nacházejí nanočástečky zvané „kreatinin“.

Vědec upozornil, že ten vzniká ve svalech a je uvolňován do krevního oběhu při závažném poškození organismu, což „odpovídá těžkým mukám, jakým byl podroben Ježíš“. „Vysoký obsah kreatinu potvrzený ve zkoumaných vzorcích“ – čteme ve zprávě o výsledku bádání – „lze vysvětlit pouze poslední hodinou Ježíšova života před smrtí na kříži, kdy došlo ke sníženému přítoku krve do ledvin, způsobenému rovněž hipovolemií (snížením množství krve v organismu, které již neposkytuje dostačující podmínky pro fungování srdce) a silnou dehydratací”. Na základě těchto objevů prof. Giulio Fanti tvrdí, že toto se shoduje s Biblí. Připojil slova z evangelia sv. Jana (19,28), kde Ježíš řekl, že žízní.

Dva druhy krve a stopy země

Analýza odhalila dva druhy krve. „Nejprve se zmiňuji o krvi, již označuji písmenem A. Ta vytekla z mrtvého těla, je tedy krví posmrtnou, skládající se z mikrocytů, které dokazují dechové utrpení Ježíše na kříži“ – vysvětluje Fanti. Dodává ještě, že druhá krev označená jako B je sraženou krví živého člověka, jež tekla v době, kdy Ježíš buď vystoupil na Kalvárii nebo již visel na kříži.

Oba typy krve obsahují též stopy zemských látek, např. hlíny nebo vápence. Ty se podle prof. Fantiho v hojném počtu nacházejí v Jeruzalémě, což ukazuje, že plátno může pocházet z tohoto regionu. Evangelium sv. Marka uvádí (15,46), že Josef z Arimatie „koupil plátno, sňal Ježíše z kříže, zavinul do plátna a uložil do hrobu vytesaného ve skále“. To by podle italského učence vysvětlovalo přítomnost těchto zemských látek, neboť je pravděpodobné, že Ježíšovo tělo nebylo umyto, ale spěšně uloženo ve skalním hrobu. „Když jsem byl v Jeruzalémě, abych analyzoval pyly zjištěné na plátně, geolog Amir Sandler z Geological Survey of Jerusalem rozpoznal mezi nimi smektyty i illit, které představují skupinu minerálů typických pro jeruzalémskou půdu, jakož i jiný materiál přivátý saharskými větry” – zdůraznil prof. Fanti.

Turínské plátno nepochází ze středověku

Vědecká agentura CNA spolu s relací prof. Fantiho uvádí též výpověď P. Roberta Spitzera. Tento jezuita je šéfem Magis Center of Reason and Faith a autorem mnoha publikací na téma turínského plátna. Poukázal na to, že „všechny výsledky bádání prof. Fantiho ukazují na ukřižování Ježíše Krista“. Názor, že plátno je středověký falzifikát, lze snadno vyvrátit argumentem, že hypotetický středověký falzifikátor nemohl předvídat vědecké výzkumy plátna ve 21. století. „Nepoužil by proto při své falzifikaci krev oběti, která zakusila tak strašné utrpení na všech tělesných orgánech, neměl k tomu jediný důvod, spokojil by se s jakoukoliv lidskou krví“ – řekl jezuita.

Obránce autenticity „svatého plátna“ připojil také výsledky bádání vláken celulózy obsažené v jeho vzorcích. Tento výzkum provedl tým vědců pod vedením prof. Liberata De Caro z italského Institutu krystalografie r. 2022. Byla použita metoda širokoúhlého rozptylu roentgenového záření (WAXS). Tím je možno zjistit strukturální rozpad plátna a přirozené stárnutí celulózy. Niť převzatá z turínského plátna je podobná té, která byla vzata z jiného plátna původem z Masady, již Římané r. 73 po Kr. obléhali a dobyli. Výsledky se ukázaly plně shodné u obou artefaktů. Stáří obou látek činí zhruba 2 000 let – což časově odpovídá smrti Krista.

Tyto nejnovější výzkumy tak již poněkolikáté vyvracejí tvrzení těch vědců, kteří v 80. letech zkoumali plátno pomocí metody datování izotopem uhlíku C-14. Podle této analýzy plátno má pocházet z let 1260–1390 po Kr. V tom případě by šlo buď o středověký falzifikát, nebo o pohřební plátno nějaké osoby ukřižované ve středověku. Podle P. Spitzera bádání pomocí uhlíkové metody bylo nespolehlivé, protože vliv na výsledky mohlo mít znečištění vzorků, které byly vzaty pouze z jedné, nevelké části plátna, zatímco bylo zapotřebí vzít více vzorků z jeho různých částí. Jezuita zdůraznil, že nynější výzkum pomocí metody širokoúhlého rozptylu roentgenového záření „je opravdu ideálním testem datování a poskytuje věrohodnost jiným shromážděným údajům“.

Turínské plátno o rozměrech 437x113x112,5 cm je uchováváno ve zvláštní kapli v katedrále sv. Jana Křtitele v Turíně. Církev se oficiálně na téma jeho pravosti nevyjádřila.

Zdroj: Článek „Nowe badania Całunu Turyńskiego: ślady krwi odpowiadają opisowi Ewangelii“ in www.pch24.pl 29. 8. 2024

Pozn. překl.: O turínském plátně jsme psali v článku „Tvář Zmrtvýchvstalého na roušce z Manopella“ 16. 4. 2024. Proč se Církev (nositelé autority magisteria) dosud oficiálně k autenticitě turínského plátna nevyjádřila, zároveň chápeme i nechápeme. Chápeme, že církevní Učitelský úřad není kompetentní zaujímat stanovisko v otázkách exaktních věd, které jsou v případě turínského plátna jedinými příslušnými ke zjištění pravdy. Vědecké autority však opakovaně mnohokrát konstatovaly shodu otisku mrtvého muže na plátně s údaji evangelia, ba dokonce uvádějí, že mrtvé tělo se nemohlo normálním způsobem dostat z plátna, čili mluví o zázraku. Na tom nic nemění ani údajné výsledky bádání z r. 1988, že prý jde o středověký podvrh. Nejnovější výzkumy, publikované v článku, ukazují naopak na jejich buď omyl, nebo spíše záměr. Proto nechápeme, proč se papež a Sv. stolec dosud nevyjádřili ve prospěch této relikvie? Samozřejmě nejedná se o obsah Božího zjevení, nemohou proto zavázat katolíky k víře v pravost plátna, ale slova povzbuzení, že nevěří bájím, nýbrž skutečnostem, jež jsou prokázané i vědecky, by byla na místě.