Americký Institut Charlotty Lozierové sestavil pořadí jednotlivých států na základě zákonodárství ve věci potratů. Srovnával potratovou legislativu v USA a v jiných členských státech OSN. Z výzkumů vyplývá, že v zemi „svobody“ a „neomezených možností“ spolu s dalšími sedmi státy byly nenarozené děti chráněny nejméně na světě, dokud před třemi lety se Nejvyšší soud neusnesl o právu každého členského státu USA samostatně a suverénně rozhodnout o této věci. Toho některé státy využily k legalizaci téměř úplného zákazu zabíjení dětí v mateřském lůně.

OSN tvoří celkem 193 států. V osmi z nich zákon dovoluje vraždit děti pod srdcem matky na pouhé přání bez jakýchkoliv omezení. V USA sice (srvn. výše) na základě vzpomenutého rozhodnutí Nejvyššího soudu menšina států potraty téměř zcela zakázala, nicméně žel většina setrvává na tzv. „právu ženy“ na potrat bez omezení.

V nechvalné „osmičce“ se nachází také komunistická Čína, kde dokonce podle zákona stát může potraty povinně nařídit, do nedávna to bylo v případě druhého dítěte v rodině, teď (za stavu vážné demografické krize) se „povoluje“ rodinám mít „maximálně“ tři děti. Také komunistická Severní Korea umožňuje pro ženy neomezené potraty na přání až do porodu a provádí povinné potraty v koncentračních táborech pro politické vězně. Zabíjet nenarozené děti bez omezení až do porodu legalizují také Kanada, Austrálie, Mexiko (jednotlivé členské státy Mexické unie), Vietnam a malý africký stát Guinea-Bissau.

Jak dále plyne z výzkumu, v dalších 62 zemích světa funguje zákon poskytující ženám právo zabíjet děti na přání, ale s omezením do určitého měsíce těhotenství. Ve 45 zemích z tohoto počtu je potrat zakázán od 12. týdne, v 15 od 15. týdne a ve dvou od některého z pozdějších měsíců.

Ve zbývajících 123 zemích je situace následující: Ve 21, kde je islám státním náboženstvím, jsou potraty zcela zakázány, ale tolerovány u nemuslimského obyvatelstva, pokud tam žije. Mimo muslimský svět zcela a bez výjimky zákony potraty zakazují pod trestními sankcemi v Evropě pouze na Maltě, nepočítáme-li ovšem Vatikán a Andorru, které ale nejsou členy OSN, dále ve světě potom Madagaskar, Tanzánie, Filipíny (zde ovšem ilegální potraty se fakticky téměř nepostihují), Abcházie (republika na Kavkazu), v Latinské Americe Dominikánská republika, Nikaragua (komunistický režim ale prosazuje změnu), Salvador a Honduras. Do nedávna patřila k těmto zemím i Kostarika, než liberální vláda dosáhla legislativní změny.

V dalších 93 zemích sice formálně zákon podle svého znění „chrání“ životy nenarozených, ale připouští větší nebo menší výjimky, např. ohrožení života a zdraví matky, poškození plodu, znásilnění, incest apod.

Institut si všímá zvláště Evropy, kde dosud nikde neexistuje eventualita zabití nenarozeného dítěte až do porodu. Nedávné odhlasování tzv. „ústavního práva“ ženy na potrat ve Francii však ukazuje, že legální potrat až do porodu je již pouze otázkou času. A nejen ve Francii, ale postupně v celé EU, neboť Evropský parlament také nedávno odhlasoval „právo ženy na potrat“.

Ochrana nenarozeného života je proto stále těžší, neboť globalistické kruhy řídící se neomarxismem a satanismem usilující o totální nadvládu nad světem tvrdě tlačí na celosvětové uzákonění genocidy nenarozených dětí. Zabránit jim v tom mohou pouze vytrvalá modlitba a intenzivní kladení odporu bez ohledu na rizika perzekuce. Pamatujme na to a nepouštějme tuto záležitost ze zřetele!