Pontifikát nynějšího papeže Františka je nápadně poznamenán událostmi ve sféře fyzikálních zákonů, které mohou být různě interpretovány. Hned při nástupu Bergoglia do úřadu r. 2013 udeřil do kopule chrámu sv . Petra v Římě blesk. Před pár měsíci v Argentině, rodné zemi papeže, blesk vyrazil klíče z rukou sochy sv. Petra na chrámové zdi. Nejnověji o letošním obřadu Vzkříšení na náměstí sv. Petra před bazilikou náhle při poryvu větru spadl na zem obraz Ježíše Krista. Jak se má k těmto a podobným jevům katolík postavit? Jsou to náhody, nebo tím chce Bůh něco sdělit?

Katolická církev ponechává v tomto ohledu věřícím naprostou volnost interpretace, neboť se nejedná o věroučnou nebo mravoučnou otázku. Každý katolík má právo vysvětlovat si tyto události dle vlastní úvahy buď v souvislosti s nadpřirozeným znamením, nebo jako čirou náhodu. To konstatuje na stránkách polského katolického portálu www.pch24.pl i známý publicista Grzegorz Górny. Proto je poněkud podivné a do jisté míry i směšné vyjádření církevních představitelů v argentinském Buenos Aires, že událost, kdy blesk uhodil do sochy sv. Petra a vyrazil jí klíče z rukou, nemohou věřící chápat v nadpřirozených kategoriích. Katolík má právo takto ji pojímat, zvláště pak když specialisté z oboru fyziky se pozastavují nad tím, jak blesk mohl uprostřed zástavby udeřit právě a bezprostředně do sochy sv. Petra a nikoli do nějaké z okolních budov vyšších než chrám nebo alespoň do kostelní věže, to není podle nich normální.

G. Górny dále poukazuje na postoj učitelů duchovního života: – Katoličtí mistři duchovního života píší, že tzv. znamení, různé události, které vnímáme ve světě, nepodléhají jedinému, univerzálnímu modelu rozeznávání. To proto, poněvadž jde o znamení ryze osobního sdělení pro každého člověka. Jedni je vnímají jako něco nadpřirozeného, jiní ne, ale obojí mají na to plné právo – vysvětlil publicista.

Podle Górného se ale vyskytují znamení, jež vidí mnoho osob a vnímá je stejně. Např. r. 2006, když papež Benedikt XVI. byl v Osvětimi, se po jeho promluvě ukázala duha. – Tehdy i liberální média psala, že je to znamení – připomenul.

Jistě, katolický křesťan má právo chápat všechny tyto nečekané jevy jako náhodu. Jenže pokud je těch „náhod“ víc a dají se přímo nápadně interpretovat v souvislosti s nějakými událostmi ve světě nebo v Církvi, potom už za slovo „náhoda“ třeba položit otazník. Lze se zcela logicky ptát, proč blesk je jakýmsi „průvodcem“ pontifikátu papeže Františka. To už je jakási podivná „náhoda“, právě tak jako nevysvětlitelné spadnutí Kristova obrazu při papežské liturgii Vzkříšení v bazilice sv. Petra. A je toho ještě víc, např. vypuštění holubice míru, která byla okamžitě napadena dravcem, symbolické vypuštění holubů, kteří se všichni vrátili aj. Náhody, nebo sdělení shůry? Oblíbené rčení praví, že i náhoda je „Boží inkognito“.

Psáno na podkladě článku „Upadek wizerunku Chrystusa w Watykanie. Pan Bóg daje znaki z nieba? Grzegorz Górny o rozeznaniu symboli“ in www.pch24.pl 4. 4. 2024