Nedávno jsme na těchto stránkách přinesli informaci, že berlínský arcibiskup Mons. Heiner Koch oficiálně povolil kněžím své diecéze žehnat stejnopohlavním párům, resp. že sodomii podporuje biskup diecéze cášské. Bylo jen otázkou času, kdy se k nim otevřeně připojí další německý nositel mitry. Stalo se tak 2. listopadu a tím dotyčným nešťastníkem je špýrský biskup Karl-Heinz Wiesemann.

Ve svém pastýřském listě (je otázka, nakolik lze něco takového nazývat termínem „pastýřský“, vede-li ovce do propasti) adresovaném kněžím a zaměstnancům diecéze Špýr povolil i on kněžím žehnat stejnopohlavním párům, plus cizoložníkům a párům žijícím v hříšných mimomanželských svazcích. Odvolal se přitom na německý synodální proces, jehož většina účastníků se vyslovila pro žehnání stejnopohlavním párům. Ocitoval rovněž papeže Františka a jeho dnes již takřka kultovní větu: „Kdo jsem já, abych soudil?“ Jedním dechem vyjádřil naději, že Církev učiní tentýž krok v rámci synodálního procesu.

Podle Wiesemanna je zavedení praxe žehnání osobám LGBT naléhavým projevem zadostiučinění Církve vůči „vyloučeným“ hříšníkům, neboť nadešel čas „zvláště na pozadí dlouhé historie hlubokých ran k nalezení jiného pastoračního přístupu inspirovaného Evangeliem, jak to mnozí z Vás již dávno praktikují“.

Aby toho nebylo málo, tak kromě tohoto přiznání se mezi řádky, že sám tak činí již dlouho, vyzval k „novému hodnocení homosexuality v učení Církve a též k možnosti žehnání stejnopohlavním párům“. Vybídl také k aktivnímu vyhledávání párů hledajících svolení k homosexuálnímu stylu života v Církvi, „aby mohli zakusit Boží požehnání pro společnou cestu životem“.

Kdo bude další?