Naše mainstreamová masmédia dostala opět munici ke střelbě na Katolickou církev. Obec Kurdějov na Břeclavsku zorganizovala tzv. „dýňování“, kdy děti pod vedením dospělých dlabaly dýně pro nadcházející slavnost halloweenu a ty pak umístily se svíčkami do parku vedle kostela. Jenže ouha! Zlý, fanatický a fundamentalistický farář jim to dvakrát rozdupal! Chudinky děti plakaly.

Jenže tato informace zamlčuje podstatné. Místní duchovní správce P. Jaromír Smejkal byl dopředu informován některými osobami, že jistí dobrovolníci se chystají umístit vydlabané dýně se svíčkami hned vedle kostela a vyjádřil slovně i písemně kategorický nesouhlas. Nebyly mu pouze známy podrobnosti akce a to, že ji organizuje přímo obec. Až se to poté, co dýně rozkopal, dozvěděl, omluvil se s tím, že kdyby mu toto bylo známo, volil by jinou formu, ale stejně důslednou. Nesdělil jakou, ale nejspíš by přímo tvrdě žádal starostu, aby dýně odstranil.

Poněvadž toto v okamžiku, kdy uviděl dýně se svíčkami u kostela, nevěděl, domníval se, že jde o čin nějakých samozvanců neberoucích pražádný ohled na to, že on si toto nepřeje. Proto volil radikální způsob a dýně rozkopal, což zopakoval i následující den, kdy se tam tyto artefakty objevily znovu.

Kauza má dvě roviny: občanskou a nadpřirozenou. Všimněme si nejprve té první, jež se týká slušného chování. Jeho principy zahrnují mj. i to, že neumísťuji před něčí byt nebo dům nějaké předměty, aniž se zeptám na souhlas či nesouhlas majitele. To je zásada všech slušných lidí. Organizátoři akce velmi dobře věděli, že farář s tím nesouhlasí – a přesto mu tam halloweenské dýně položili. Ale i kdyby o jeho záporném postoji nevěděli, tak nelze popřít, že se na jeho souhlas či nesouhlas vůbec neptali, což je projev nevychovanosti a bezohlednosti.

Chci se otázat čtenářů, jak by jednali, kdyby jim před dům nebo byt někdo anonymní postavil ošklivého strašáka, aniž by si vyžádal jejich stanovisko. Nebo ještě hůře: kdyby se onen iniciátor zeptal a dostal zápornou odpověď, ale přesto by tam onu příšeru umístil. Takové jednání je neslušné a bezohledné – a postižený má morální právo tuto ohavu zlikvidovat, ať už se jedná o první nebo druhý případ. Pan farář P. Smejkal, když dýně se svíčkami zničil, jednal tedy z občanskoprávního hlediska tak, jak by si počínal každý rozumný a zodpovědný obyvatel naší země.

Mnohem důležitější je ale rovina nadpřirozená. O halloweenu pojednává předchozí článek na našem webu, jde o pohanský a současně magický rituál. U starých Keltů byl slaven na počest boha mrtvých Samhaina, lidé obřadem s vydlabanými dýněmi a svíčkami se chtěli spojit se zemřelými, neboť věřili, že právě na přelomu října a listopadu duchové mrtvých mohou nejvíce škodit, usilovali tedy získat jejich přízeň, případně obrátit jejich hněv proti svým nepřátelům. Jednalo se tedy o čistý spiritismus a magii, jak ukazuje předchozí článek, nota bene někdy byl spojen i s lidskými obětmi. Zahrávat si s těmito skutečnostmi může mít fatální následky, neboť zlí duchové nejsou pohádkou, ale nebezpečnou realitou. Na tom nic nemění ani fakt, že naprostá většina těch, kteří halloween slaví, to chápe jako hru a nevinnou zábavu. Démoni, které tento rituál vzývá, si však nikdy nehrají a nežertují.

Rozpor s katolickou naukou je tady evidentní. Jestliže navzdory tomu iniciátoři kurdějovského dýňování umístili tyto rekvizity pohanského a magického kultu přímo ke katolickému kostelu, ačkoliv existovala řada dalších možností (a propos: proč si starosta nedal tyto dýně před obecní úřad?), pak vzniká logická otázka, jestli šlo o záměrnou provokaci či něco podobného. P. Smejkal se ukázal jako zodpovědný pastýř podle Srdce Ježíšova a rozhodl se chránit svěřené stádo před duchovním zlem. Za to mu vyslovujeme vroucí dík a uznání, Pán zajisté jeho čin náležitě odplatí – a to navzdory tomu, že jeho nadřízení z brněnského biskupství jsou jiného názoru, který ale není katolický.

Právem bychom očekávali, že biskupství se svého statečného a věrného kněze zastane, jenže opak je pravdou. Místo aby využili této skvělé příležitosti k vysvětlení věřícím, co je to halloween, tak se za jednání P. Smejkala omlouvají. Vůbec jim nevadí, že chování strůjců slavnosti v Kurdějově bylo v rozporu i se zásadami slušnosti a ohleduplnosti v mezilidských vztazích. Je to tristní, nicméně v současné církvi, v níž má žel hlavní slovo neomodernistická sekta, toto zdaleka není první případ kapitulantství před nepřáteli sv. víry a odsouzení kněze, jenž má odvahu bránit nejen ji, ale i své svěřené duše před nástrahami ďábla. Budeme zřejmě muset tím více se modlit a usilovat o návrat „vlády věcí Tvých“, tj. opravdových pastýřů na čelných místech, kteří neustupují vlkům. A tím více podpořit naše statečné duchovní, kteří se řídí zákonem Kristovým.