Pozn. red.: Protože se opět blíží oslavy tohoto pochybného svátku, na nichž se, ať již vědomě či nevědomě, podílí i řada křesťanů, zařazujeme zde opět tento již dříve publikovaný text.

Existuje mnoho příčin, proč katolík nesmí slavit halloween a má se mu širokým obloukem vyhnout. Pokusíme se vyjmenovat alespoň pět nejzákladnějších:

1. Halloween je karikaturou katolické slavnosti Všech svatých. V nové době se začal provozovat poprvé v USA v polovině 19. stol. v protestantském prostředí jako symbol výsměchu a odmítnutí katolické úcty světců a dogmatu o obcování svatých. Již samotný anglický název halloween není ničím jiným než zvulgarizovanou formou prvotního označení All Hallows’ Eve, čili vigilie Všech svatých. Tato slavnost památky oslavených v nebi začínala vždycky předchozího dne večer, tj. 31. října – a právě tehdy vyvíjeli protestantští posměváčci největší aktivitu. Katolickou liturgii zesměšňovali rouhačskými představeními, při nichž užívali zcela pohanských rekvizit.

2. Nelze popřít pohanské kořeny halloweenu. Všechna pohanská náboženství praktikovala kult zemřelých předků včetně snahy o kontakt se záhrobím. Proto je v halloweenovém třeštění tolik obrazů duchů, strašidel, upírů a rovněž i démonů…

3. Jestliže se mají zjevit hosté z krajiny stínů, tak musí existovat někdo, kdo je odtud přivede. Proto průběh halloweenu překypuje postavami čarodějnic, věštkyň, mágů, černokněžníků, vyvolávačů duchů a astrologů. Halloween je tedy jednoznačně magií a okultismem.

4. Hlavní hrdinkou halloweenu je ale smrt se všemi svými znaky. Podle katolické nauky je definována jako okamžik přechodu z pozemského života do věčnosti. Oslavy halloweenu ale zdůrazňují její biologickou stránku, v jeho estetice převládají kostry, kostlivci a lidské ostatky. Lebky, hnáty, zombie – to jsou atributy těch, kteří se převlékají při tomto křepčení do patřičného „haloweenového“ úboru…
          Ale to je přece jenom zábava, namítnou mnozí. Co je na tom špatného?
          Všechno. Smrt je zlo. „Bůh nestvořil smrt a nemá potěšení ze zkázy živých“ (Mdr 1, 13). Hrátky, při nichž se dělá legrace ze smrti, žene jejich účastníky přímo do náruče toho, kdo nese odpovědnost za její existenci: ďábla. „Bůh stvořil člověka, aby byl nesmrtelným – učinil ho obrazem své vlastní věčnosti. Smrt přišla na svět závistí ďábla…“ (Mdr 2, 23–24).
          Kdo se jednou dotkl smrti, ten zůstane navždy mrtvý. Nikdy se nevrátí do plnosti života, jedině skrze zmrtvýchvstání – ale od toho propagátoři halloweenu utíkají jako ďábel od svěcené vody.

5. Halloween je tedy apoteózou definitivního konce lidské vegetace, vyznačujícího se hnilobným procesem, glorifikací ošklivosti a temnoty, což je nakloněnou rovinou směrem k satanismu. Za zdánlivě nevinnou zábavou se šklebí svým ponurým grimasem ďábelská bytost.
          „Bavte se, hrajte si se smrtí,“ říká, „hrajte si s temnotou. Otvírejte tyto dveře dokořán, já do nich s rozkoší vstoupím.“ Ukážu vám opravdovou temnotu, pravdivou skutečnost zatracení. Ukážu vám pravdivou smrt, bude to ta „druhá smrt – ohnivé jezero. Kdo není zapsán v knize života, bude vhozen do ohnivého jezera…“ (Zj 20, 14–15).
          Může se nacházet v knize života ten, kdo v podobě kostlivce čerpal útěchu ze společenství upírů a vlkodlaků? Právě takoví, tj. „bázlivci, nevěřící, hříšníci, vrazi, smilníci, čarodějníci, modláři a všichni lháři budou mít svůj díl v jezeře hořícím ohněm a sírou. To je druhá smrt…“ (Zj 21, 8).

Ale toto nikdo nechce poslouchat. Tanec smrti probíhá v nejlepším – a to i na ulicích křesťanského světa. Baví se děti, baví se rodiče – a neuvědomují si, že jakkoliv se počátky mohou jevit neškodné, konec nejčastěji bývá tragický.

Existují reálné doklady, že úplně nečekaně, neznámo odkud, se v dosud klidném domě objeví hrozné zlo. Kolegyně kolegyni z ničeho nic podřízne hrdlo, syna najdou rodiče oběšeného na půdě, milující otec rodiny ohrožuje své nejbližší motorovou pilou. Malé dítě náhle začíná mít noční hrůzy, milý, tichý dospívající chlapec náhle chrlí vůči svým rodinným příslušníkům jed nenávisti… Všichni horlivě a s nadšením slavívali halloween. To jsou skutečné příběhy a je jich mnoho.

Psychiatři a psychologové si často nevědí rady, odkud se bere dnes na jedné straně tolik hněvu a agrese, na druhé straně zase tolik deprese, apatie a zoufalství. Chytají se za hlavu, proč počty těch, kteří vyhledávají službu exorcisty, rostou geometrickou řadou. Opravdu to nevědí?

Zdroj: Pięć powodów, dla których nie wolno ci „świętować” Halloween, in www.pch24.pl 29.10.2022