O tom, že současní modernističtí škůdci uvnitř Katolické církve mají nízkou morálku, není třeba pochybovat. Už to, že v teorii rozmělňují Desatero a morální principy Katolické církve ve věci 6. a 9. přikázání, je jasným svědectvím. Jenže tady nejde už jenom o tato dvě. Oni suverénně porušují i 8. přikázání – a de facto se tím vůbec netají.

O co běží? O to, že v souvislosti s projednáváním návrhu zákona ve Sněmovně o „manželství pro všechny“, tj. požadavku, aby bylo možno uzavírat i jednopohlavní „sňatky“, případně i osob transsexuálních nebo i „jiného pohlaví“ než mužského nebo ženského (návrh žel postoupil do druhého čtení), zaslali samozvaní „zástupci církví“ otevřenou výzvu premiéru Fialovi, ministrům Jurečkovi (práce a sociální péče) a Blažkovi (spravedlnosti) a poslanci ODS Královi, aby sdružení Aliance pro rodinu bylo „odvoláno ze státních struktur“. Tato organizace, v jejímž čele stojí paní Jana Jochová, sdružuje lidi, kteří hájí přirozené hodnoty monogamního manželství jednoho muže a jedné ženy a odmítají pochybné experimenty s „jinou orientací“ a s „jiným pohlavím“.

Že většinu signatářů tvoří evangeličtí a husitští faráři a farářky, nepřekvapuje, dokonce ani ne kuriózní přítomnost jisté „rabínky v zácviku“ mezi nimi. Tristní ale je, že podepsáni jsou i tři katoličtí kněží, i když slovo „katoličtí“ by mělo být spíše dáno do uvozovek. P. Václav Vacek, dnes již v důchodu, jako farář v Letohradu totálně zdevastoval tamní liturgický prostor. P. Doc. Tomáš Petráček vyučuje církevní dějiny v Praze a v Hradci Králové. Je velkým přívržencem synodální cesty a za nejkatastrofálnější dobu v historii Církve považuje tzv. „piánskou éru“, tj. období papežů od bl. Pia IX. do Pia XII. (1846–1958). Nejvíce mu vadí protimodernistické dokumenty sv. Pia X. „Pascendi“ a „Lamentabili“. Stejných názorů je i další z této trojice, dominikán P. Benedikt Mohelník, redaktor revue Salve, kde právě P. Petráček nejvíce publikuje.

Co vytýkají signatáři výzvy Alianci pro rodinu? Prý směřuje „proti hodnotám demokratického státu“, „šíří morální paniku a davovou hysterii“ a „popírá a znevažuje vědecké poznání“. Neuvádějí však žádná konkrétní fakta, jak a jakým způsobem toto Aliance údajně dělá. Už toto samo o sobě je nečestný a zákeřný útok, neboť osočuje tuto organizaci pouze na základě jakéhosi obecně formulovaného obvinění, které předkládá sugestivním a emotivním způsobem. P. Petráček v této souvislosti poskytl 29.6.2023 rozhovor internetovému Deníku N pod názvem „Bůh fakt není pravičák“, kde tvrdí, že paní Jochová prý „přiznala, že manipulují výzkumy a dezinterpretují odborná studia s tím, že to dělají všichni. A že je to vlastně normální.“ Dle Petráčka toto měla paní Jochová říct v rozhovoru s Marií Bastlovou 6.6. v podcastu na seznam.cz. Jenže tam stojí něco úplně jiného. Jana Jochová doslova řekla: „Nesouhlasím s tím, že dezinterpretujeme studie, které používáme. Autor napíše nějakou studii a potom, jestli ta interpretace je korektní, nebo ne, tak to už není věcí toho autora.“

Paní Jochová tudíž řekla něco úplně jiného, než jí doc. Petráček podvodně vkládá do úst. Toto už je přímo drzá a cynická podlost, takovým způsobem postupovali agenti gestapa i StB: vymyslet si výrok osoby, kterou chtějí zničit, a jenž ona nikdy nepronesla – a na základě toho ji denuncovat a zlikvidovat. Že přeháníme? Ale kdepak! Paní Jochová je asistentkou poslance ODS Václava Krále a na základě tohoto osočení může být logické, že přijde o místo, bude tedy existenčně postižena, a s ní i její rodina. Neomodernističtí rozvratníci uvnitř Katolické církve se tak ocitají na stejné úrovni s konfidenty totalitních režimů.

Se jmenovanými pány jsem si také užil své. Čtenáři jistě prominou moji osobní vzpomínku na zážitek ještě z doby mého působení na teologické fakultě v Českých Budějovicích. Právě P. Petráček tenkrát r. 2008 zveřejnil v revui Salve hrubý útok proti papežům sv. Piu X. a Piovi XII. Já jsem na to v jiném periodiku reagoval, zastal se obou a předložil věcné argumenty. Přirozeně by se dalo očekávat, že oni budou reagovat diskusní replikou. Jenže kdepak! Poslali udavačský dopis na fakultu, jak prý si něco takového jako vyučující církevního učiliště mohu dovolit – a před okamžitým vyhazovem mne zachránila pouze skutečnost, že mi chybělo jenom pár měsíců do důchodu. Nedovolili mi ale vůbec jako důchodci mít na fakultě alespoň pár hodin týdně, jak je u vysokoškolských pedagogů emeritů zvykem.

Jenže zakončím pozitivně. Neomodernisté v zahraničí i u nás se holedbají, jak jsou „tolerantní“, „empatičtí“ a jak tyto hodnoty má právě Církev všude hájit. Jestli patří mezi tyto navenek ušlechtile znějící principy také pomluva, lež a udavačství s cílem zlikvidovat nepohodlného člověka, tak děkujeme, nechceme! Již dříve jsme věděli, vážení pánové, že jste vlci v beránčím rouchu. Teď to máme potvrzené černé na bílém, což nás jen znovu ujišťuje, že katolická Tradice má pravdu.