Bezprostředně poté, co Elon Musk navrhnul řešení rusko-ukrajinského konfliktu, které bylo příznivější zájmům Moskvy než Kyjeva, následovala zpráva, že za 44 miliard dolarů koupil přední světovou sociální síť Twitter. V konzervativních kruzích to posílilo Muskův obraz ikonoklastického vizionáře odporujícího globalistickým elitám, jež vládnou světu. Je tomu však opravdu tak?

Magnát původem z Jihoafrické republiky, který založil například společnost Tesla vyrábějící elektromobily či SpaceX, která chce dobývat jiné planety, je podle magazínu Forbes nejbohatším člověkem na světě a podobně jako Bill Gates se prezentuje jako filantrop, jehož cílem je zlepšit svět. Mezi jeho cíle patří omezení globálního oteplování za pomoci využívání obnovitelné energie a založení lidské kolonie na Marsu.

V panelové diskusi věnované sci-fi seriálu Westworld 10. března 2018 Musk řekl:

„Musí existovat něco, co vás inspiruje, co způsobí, že se ráno probouzíte s radostí z toho, že jste součástí lidstva.“

Aby tuto myšlenku zdůraznil a vysvětlil svůj plán na dobytí kosmu, dodal ještě:

„Byl jeden člověk, jmenoval se Konstantin Ciolkovskij, jeden z prvních ruských raketových vědců. Je autorem skvělého výroku: ,Země je kolébkou lidstva, ale v kolébce nemůžete zůstat napořád. Je čas jít kupředu, stát se civilizací létající ke hvězdám, být tam mezi hvězdami, rozšiřovat dosah a rozsah lidského vědomí.ʼ Připadá mi to neuvěřitelně vzrušující. Způsobuje to ve mně radost, že jsem naživu. Doufám, že se cítíte také tak.“

Konstantin Ciolkovskij (1857–1935), otec sovětské kosmonautiky, o němž Musk hovoří, nebyl jen vědec a konstruktér raket a satelitů, ale také filosof školy panpsychismu, podle něhož má duševní schopnosti všechno živé i neživé a sama hmota je „myšlením“. Akademici jako Světlana Semenová (1941–2014) a George M. Young jeho pojetí světa začlenili do hnutí kosmismu, které založil ruský filosof Nikolaj Fjodorov (1828–1903).

Fjodorov tvrdil, že je křesťan, ale popíral nauku o vzkříšení mrtvých, k němuž podle evangelia dojde „v poslední den“ (Jan 6:39,40; 44; 54; 11,24), neboli na konci světa. Věřil, že vzkříšení mrtvých si může přivlastnit lidský génius pomocí vědy, která dokáže dát znovu dohromady jejich pozůstatky rozptýlené v přírodě, aniž by k tomu byl nutný Boží zásah. Procedura vzkříšení mrtvých svěřená vědcům bude spočívat v obnově a syntéze všech molekul a atomů tvořících ostatky mrtvého, tak aby došlo ke znovuvytvoření lidského těla. Fjodorov navrhoval zřizování vědeckotechnických středisek u hřbitovů a exhumaci mrtvých těl, která by procházela procesy molekulární syntézy a genetické rekompletace. Po vzkříšení mrtvých, které by mělo za následek přelidnění země, by musel následovat přesun na jiné planety na kosmických lodích poháněných energií dodávanou pokročilými lidskými technologiemi. V posmrtně vydané knize Filosofie společného úkolu (1906–1913) Fjodorov předpověděl dobu, kdy věda umožní lidstvu překonat omezení přírody, křísit mrtvé a kolonizovat hvězdy za účelem jejich osídlení. (Srov. George M Young, The Russian Cosmists: The Esoteric Futurism of Nikolai Fedorov and His Followers, Oxford University Press, New York 2012)

Fjodorovovy myšlenky ovlivnily první generaci bolševických vůdců, takzvaných „tvůrců boha“ [kteří se pokoušeli interpretovat marxismus jako nové náboženství, jehož bohem je kolektivistický stát a prorokem Lenin – pozn. překl.]. Michel Eltchaninoff ve výborné knize věnované kosmismu Lénine a marché sur la Lune (Arles: Actes Sud, 2022) mezi nimi jmenuje filosofa Alexandra Bogdanova, teoretika umění Anatolije Lunačarského, spisovatele Maxima Gorkého a inženýra Leonida Krasina, kteří všichni zastávali v bolševickém hnutí vysoká postavení. Kosmismus nebyl jen revoluční fantazií dvacátých let; stejně jako před ním Francouzská revoluce prosazoval vytvoření „nového člověka“, emancipovaného od Boha i přirozenosti.

Vědec Konstantin Ciolkovskij, tvůrce kosmonautiky, se v sovětské éře pokusil realizovat druhou část Fjodorovova plánu – dobývání kosmu pro osídlení vzkříšenými mrtvými. Ciolkovskij byl na rozdíl od Fjodorova vyhlášený ateista a materialista, ale stejně jako on věřil ve fyzickou nesmrtelnost lidstva, které je díky pokroku vědy určeno k tomu, aby žilo navěky a osídlilo celý vesmír. Ke jménům Fjodorova a Ciolkovského je třeba připojit jméno ruského filosofa a vědce Vladimíra Vernadského (1863–1945), který sice neměl v úmyslu přivádět mrtvé zpět k životu, ale zato chtěl lidskou bytost transformovat ve tvora provázaného s „biosférou“, živou hmotou, v níž je ponořen. Vernadskij se také zasloužil o rozšíření pojmu „noosféra“, který si oblíbil evoluční teolog Teilhard de Chardin (1881–1955). Vernadskij je považován za předchůdce radikálního environmentalismu a hypotézy Gaia, kosmologické vize, která předpokládá vzájemné propojení všeho stvoření (živého i neživého) v přírodě a zrušení všech hranic oddělujících člověka od světa. Tento komplexní a všezahrnující systém, který zřejmě inspiroval synodu o Amazonii z roku 2019, tvoří Země a její biosféra.

Kosmismus je ideologie podobná transhumanismu, s nímž má společné evolucionistické pojetí vesmíru a myšlenku sebetranscendence lidské přirozenosti. Tento filosofický systém, současně ateistický a panteistický, zapustil kořeny v Americe neméně než v Rusku. Vladimír Putin Fjodorova nikdy necitoval, ale po Ciolkovském nechal v roce 2013 pojmenovat město poblíž kosmodromu Vostočnyj a ve stejném roce nařídil velkolepé oslavy 150. výročí narození Vladimíra Vernadského. Podle Eltchaninoffa je však už několik desetiletí druhým domovem kosmismu Silicon Valley s hrdiny jako Elon Musk a podnikatel ruského původu Sergey Brin, spoluzakladatel Googlu.

Lénine a marché sur la Lune: „Další postava transhumanismu, Peter Thiel, jeden ze zakladatelů PayPalu, odsuzuje ,ideologii nevyhnutelnosti smrtiʼ. Jeff Bezos, zakladatel Amazonu, investuje do raket a firem, které se zabývají bojem proti stárnutí … Hledání věčného života a dobývání vesmíru spolu souvisejí.”

Narážka Elona Muska na Ciolkovského znepokojivě potvrzuje Eltchaninoffovu tezi. Politická vize šéfa Tesly je představou anarchokonzervativce, který chce z Twitteru udělat svobodnou, necenzurovanou sociální síť, kde může každý vyjádřit svobodně svůj názor. Tento postoj vyvolal nepřátelství globalistů, jako je Bill Gates, který na Muska zaútočil v panelové diskusi pořádané listem Wall Street Journal 4. května 2022. V podstatě však jak Musk, tak Gates věří v utopii obrody lidstva prostřednictvím vědy a odmítají křesťanskou kosmologii, která prosazuje existenci řádu hodnot založeného na neměnné lidské přirozenosti a transcendentním Bohu, který stvořil vesmír a řídí ho až do jeho konce. Jsou oba „bratři-nepřátelé“ součástí téhož planetárního spiknutí? V žádné konspiraci se všechno neříká otevřeně, ale skutečně existuje revoluční proces, který proti Novému světovému řádu globalistů staví falešnou antiglobalistickou alternativu Nového světového chaosu. Tyto procesy mají různé dynamiky, ale společný boj proti jedinému nepříteli: Církvi a tomu, co ještě zbývá z křesťanského Západu.

Zdroj: Elon Musk: a champion of anti-globalism?