Už jsi vyhrál, Nazaretský. Uděláme ale všechno pro to, aby Tvé vítězství na kříži bylo pro Tebe co nejvíc hořké. Než přijde Ragnarok, kdy Ti vyhlásíme poslední válku, kterou prohrajeme, přivedeme do pekelné propasti co nejvíce Tvých milovaných dětí. Tak přísaháme my, staří bohové.

Já jsem Pachamama, nazývaná též matka země. Než mne Tvoji misionáři zatlačili do pralesů v Amazonii, vzdávaly mi poctu národy Kečuánců. Aby měly bohatou úrodu, obětovaly mi na andských pláních své nejkrásnější a nejčistší děti. Já jsem se opájela jejich krví, zatímco oni plnili svá břicha zlatými kukuřičnými klasy a semeny quinoa.

Dnes jsem se vrátila, jak se slušelo na královnu! Mí věrní šamani mne přinesli do sídla odvěkého nepřítele, kde jsem byla slavnostně přijata Tvým náměstkem a jeho služebníky. Tam mi byla vzdána pocta a v procesí mne odvedli do jedné z Tvých svatyň. Jaká ironie osudu! Sedím na trůnu v duchovním centru těch, kteří před věky přinesli do Nového světa Tvou Matku.

Kdysi oni získávali srdce mých vyznavačů pro Tebe. Dnes se za to omlouvají a jako akt dostiučinění slibují napsat liturgii věnovanou duchu předků a opravdové vládkyni Amazonie! Ovládla jsem jejich myšlení do té míry, že přikazují vylovit z řeky moji podobiznu a omlouvají se za ty, kteří se dopustili tohoto strašlivého „rouhání“.

Více než na Tvoji přesvatou Krev myslí teď na ropu tryskající z mých žil. Bagatelizují nemoc Tvého mystického Těla zvaného Církev a větší starost mají o zdraví mého organismu: lesů, řek a půdy. Mnohem častěji prosí za odpuštění hříchů proti mně než hříchů proti Tobě, bojí se pomsty matky země.

A má moc roste každou hodinou. Tak jako strom, jehož kořeny pijí životodárné tekutiny ze země, tak i já čerpám z každého aktu odprošování za hříchy vůči planetě. Mé chutě se ale nezměnily. Nejvíce mne posiluje nevinná krev, prolitá s myšlenkou na dobro zvířat a rostlin, a současně s nenávistí k největšímu škůdci světa, jímž jsi Ty.

Jsem Hefaistos, známý též jako Ogun, Weyland nebo Goibniu. O požehnání mne prosily celé generace řemeslníků, kovářů a všech těch, kteří milovali díla svých rukou. Než je nástupci apoštolů naučili, že sláva patří výlučně Stvořiteli, jejich talenty sloužily hlavně krveprolévání, neukojené pýše a mánii velikášství.

Dnes lidé dosáhli technologického mistrovství, jež překonává všechny jejich předky. Ale díky Tvým kněžím sloužícím navenek Dobru a Kráse, ve skutečnosti však mně, plody práce lidských rukou opět posilují mraky na dně lidských duší.

Kapesní mobily se svými fotkami přitahují mnohem víc než bohyně Nemesis, vychovávají celé pokolení Narcisů. Zahledění do svých „dokonalých“ obličejů v mobilech jsou neschopni milovat kohokoliv kromě sebe. Mechanismy smilstva nacházející se v jejich chytrých telefonech ovlivňují každou vteřinu jejich života a zahlušují Tvůj šepot. Oni Tě už nepotřebují. Mají své hračky, vleklou bolest existence a pocit nesmyslnosti života.

Tyto vymoženosti techniky působí lépe než ambrozie, náš božský pokrm, jejich chuť je sladší než nektar. To jsou nejdokonalejší okovy a nejsolidnější řetěz v dějinách. A jejich vládcové, co získali veškerou moc a majetek, chtějí být rovni Bohu.

Jsem Moloch, známý na druhé straně oceánu jako Huitzilopochtli. To díky mně Féničané na svých rychlých korábech získali vládu nad mořem. Májové a Aztékové naproti tomu vynikli svými architektonickými zázraky a sráželi na kolena nepřátelská vojska. Já ale požaduji hodně za své služby. Králové Byblosu a Sidonu mi platili tím, že obětovali na ohni své syny, a vládcové Chichen Itza svrhávali ostatky svých obětí, které na moji počest zabili, z vrcholů pyramid.

Než prokletí konkvistadoři zničili mé krásné město Tenochtitlan a než Řím zničil Karthágo, slávu jejich království zvěstovala srdce vyrvaná z hrudníku nevinných dětí a jejich nářek, to všechno k mojí poctě.

Dnes jsou lidé připraveni platit stejně vysokou cenu za mnohem menší služby. Obětují mi své nenarozené děti výměnou za pocit svobody, aby, osvobozeni od odpovědnosti za jejich výchovu, se mohli znovu zapojit do karnevalového nekonečného festivalu vášní a smyslnosti.

Jsem Dionisos, ale pro Tebe mohu být klidně i Afrodite. Oslovuj mne, jak chceš, protože jednou jsem mužem, jednou ženou, někdy i obojím zároveň. To já řídím věčný koloběh tance, zábavy a orgií a svádím k tomuto šílenství další a další chlapce a děvčata.

Odděluji sexualitu do prokreace a tím působím, že rozkoš zaslepuje jejich mysl. Z uspokojení tělesné žádostivosti udělali konečný cíl a jedinou radost svého života. Bez této rozkoše jsou ochotni skončit se sebou samými rychleji, než si myslíš. Čím jsou starší, tím více se domáhají sexu s mladšími. Při hledání ztracené pohlavní svěžesti przní nevinné a tvoří tak u nich nezhojené rány a jizvy na celý život.

Jsem také ohavnost zpustošení a velká nevěstka z Babylonu. Nejvíce nenávidím čistotu, proto ji lidem zošklivuji a vysmívám se jí všemi možnými způsoby.

A naším pánem je Drak, starý Had, Svůdce, Podvodník a Nepřítel lidského pokolení. To on nás vede do konečného beznadějného boje. Zatím se ale vracíme do propasti. Přichází totiž ta, které se bojí i náš generál. On totiž ví, kdo mu rozdrtí hlavu.

Zdroj: Powrót starych bogów, in www.pch24.pl 31.10.2022