V Praze se, jak známo, konala v sobotu 3. září demonstrace přes 100 tisíc lidí na obranu národních zájmů proti bruselskému a globalistickému diktátu. Řečníci pocházeli z různých částí politického spektra, od levice po pravici. Vystoupit měl i známý katolický publicista a předseda Akce D.O.S.T. Mgr. Michal Semín, jenže se na něj nakonec, jakož i na některé další připravené řečníky, již z časových důvodů nedostalo. Proto s jeho laskavým souhlasem zařazujeme tento projev, který osvětluje naše národní zájmy z duchovního pohledu pravověrného katolíka, na našem webu:

Stojíme na místě, kde se psaly naše národní dějiny – u památného sousoší pěti patronů naší vlasti. Všichni víme, kdo sedí na koni, ale známe příběhy ostatních čtyř svatých, stojících pod knížetem Václavem? Měli bychom, neboť nám spolu s ním ukazují cestu ven z krize, do níž se stále hlouběji propadáme.

Svatá Ludmilo, oroduj za nás!

Není to jen krize politická, energetická, hospodářská, bezpečnostní, ale také – a troufám si říci, že především – krize ideová, hodnotová, krize duchovní. Bojíme-li se pouze a jenom ztráty životní úrovně, živené spekulativním kapitálem, který stojí i za současnou demontáží starého světa, pak jsme nepochopili, komu a čemu tu vlastně čelíme.

Václavova babička Ludmila symbolizuje tradici, výchovu, vzdělání, rodinu. Chceme, aby nám novodobí šarlatáni měnili genderovou propagandou pohlaví našich dětí? Aby naše děti nebyly vedeny k pravému poznání, ale indoktrinovány destruktivními ideologiemi? Pokud ne, tak alespoň v duchu po mně opakujte: Svatá Ludmilo, oroduj za nás!

Svatý Vojtěchu a Prokope, orodujte za nás!

Slavníkovec Vojtěch včas pochopil, že mají-li být středoevropské národy, které christianizoval, svobodné, nesmí jim vládnout Němci. Necháme si německým kancléřem vnutit zákaz veta při hlasování v Evropské radě? A nebylo by nakonec nejlepší, kdybychom se žádné Evropské rady, jako zcela suverénní stát, už raději vůbec neúčastnili? Proto prosme patrona národů střední Evropy: Svatý Vojtěchu, oroduj za nás!

Poustevník Prokop, který si dokázal podmanit i samotného ďábla, je symbolem trvalého zápasu za naši zem, jazyk a kulturu. Stejně jako on, ani my dnes nevedeme zápas o pouhý blahobyt, ale především o naši identitu. Necháme si ji rozmělnit politruky multikulturalismu a architekty řízené masové migrace? Chceme-li obstát a v boji vytrvat, pak prosme: Svatý Prokope, oroduj za nás!

Svatá Anežko, oroduj za nás!

Čtvrtou a poslední osobou, doprovázející sv. Václava, je česká princezna Anežka – symbol královské vznešenosti naší tisícileté státnosti i opravdové lásky k bližnímu. Neshlížela na své poddané spatra, vždyť jako členka královského rodu se starala o to, aby i o ty nejchudší bylo postaráno. Chceme se nechat vehnat do trvalé bídy, materiální i duchovní, vládnoucími politickými kruhy, nebo je z našeho národního dvorku na dobro vykážeme? Jistě to druhé, proto prosme o pomoc tu, která nás neoslyší: Svatá Anežko, oroduj za nás!

Svatý Václav symbol jednoty českých zemí

A věčný panovník svatý Václav? Symbol jednoty českých zemí, zemí koruny svatováclavské, ten ať je nám vojevůdcem! Přemýšleli jste někdy o tom, kdo jsou těmi jeho tajemnými blanickými rytíři? Budeme-li chtít, můžeme to být právě my. Pak se můžeme spolehnout na to, že nám dá sílu, abychom v tomto rozhodném národním odboji proti mocné a mnohohlavé globalistické sani, nezahynuli ani my, ani budoucí.

Buďme svorni, a pak, s pomocí Boží, zvítězíme!