V souvislosti s demonstrací 3. září na Václavském náměstí spustily naše vrcholné orgány včetně premiéra a spolu s nimi i mainstreamová média masivní propagandistickou kampaň: prý to bylo režírováno Putinovým Ruskem.

Něco podobného s opačným znaménkem jsem v dětství a mládí slýchal a četl často: všichni, kdo projevili kritický postoj ke komunistickému režimu, byli řízeni „americkými imperialisty“. To bylo neomylné „dogma“, jemuž se muselo věřit. Mělo také své oběti. Ve zločinných monstrprocesch 50. let se odsouzení k smrti, např. Milada Horáková, kněží a sedláci z tzv. babické aféry, kdy agent StB úmyslně zavraždil tři komunistické funkcionáře, což se svedlo na odpůrce režimu, a nakonec i samotní komunističtí potentáti v čele se Slánským, kteří upadli v nemilost, přiznávali před soudem, že jednali pod taktovkou „amerických imperialistů“. Toto „doznání“ bylo vynuceno krutým fyzickým a psychickým mučením.

Dnes pro změnu každý nesouhlas s tezemi oficiálního establishmentu je prý vyvolán „ruskými diverzanty“. Přesto ale tady vidíme jeden signifikantní posun. Při vší bestialitě procesů 50. let se naši tehdejší mocipáni namáhali alespoň natolik, aby podložili své lživé dogma o spolupráci obviněných s americkým imperialismem jakýmisi, byť vykonstruovanými (pseudo)důkazy. Ti současní se už o to vůbec nesnaží. Jednají podle zásady Martina Luthera, který, když se ho podřízený ptal, jak má jeho nauku prokázat fakty, odpověděl: „Řekneš prostě, že doktor Luther to tak povídá a kdo s ním nesouhlasí, je osel.“

Přesně tak jedná i naše dnešní „věrchuška“. P(l)andemie covidu prý reálně existovala a byla příčinou masových úmrtí, proto byly zapotřebí roušky, lockdowny a očkování, stejně tak v rusko-ukrajinské válce je stoprocentní vina pouze na straně Putina a Rusů, jen oni páchají zvěrstva, Ukrajinci nikoliv. To se nedokazuje žádnými argumenty kromě jediného: kdo tvrdí opak, i kdyby měl sebevíc důkazů, je „ruský troll a dezinformátor“ – a je vymalováno.

Toto jsou současná falešná dogmata dnešního probruselského režimu, potažmo dogmata Bruselu, Washingtonu a globalistických nadstátních sil typu WHO, Světového ekonomického fóra, Nadace Billa a Melindy Gatesových aj. Dogmata, která se nedokazují argumenty, pouze označením toho, kdo nesouhlasí, za „nepřítelova agenta“.

Jenže tato optika, uplatňovaná v dějinách v různých formách, se vždycky dříve nebo později stala motivací k teroru a krutému násilí držitelů moci. Nejprve se vytvořilo nedokázané a nedokazatelné dogma, tzn. tvrzení, které povinně zavazovalo k víře. Kdo nechtěl uvěřit, byť předložil sebepřesvědčivější doklady o falešnosti této „k věření předkládané“ teze, byl označen za nepřítele a podle toho se s ním jednalo. Masové popravy, mučení a genocidy byly častým důsledkem.

Jenže odpůrci Katolické církve mohou toto obrátit i proti nám. Říkají: ale Katolická církev přece taktéž zavazuje věřící k bezpodmínečnému přijetí dogmat, tj. článků víry, které se nedají nikterak dokázat. A kdo nějaké dogma odmítá akceptovat, dopadají na něho sankce ve formě suspenze nebo exkomunikace.

Omyl! Když budeme srovnávat, tak zjistíme, že Katolická církev jako jediná z institucí, které předkládají k víře nějaké dogma, toto podepírá jasnými důkazy. Pokaždé, když papež buď sám, nebo spolu se všeobecným koncilem vyhlásil nějaké dogma, tak vždycky se odvolal na Písmo sv. a uvedl, kde se v něm tato teze, k níž chce celou Církev zavázat ve víře, nachází.

Tak tomu bylo už ve 4. a 5. stol., kdy všeobecné koncily formulovaly dogmata o Boží Trojici. Uvedly se citace z Nového zákona, zejména slova samotného Ježíše Krista, který tuto pravdu lidem zjevil. Fakt existence Boha ve třech osobách je sice nepochopitelným tajemstvím, které se Církev nijak nesnažila vysvětlit, neboť přesahuje lidský rozum, ale že jde o pravdu a nikoli o báchorku, dokazuje Nový zákon, sepsaný z inspirace Ducha Svatého. Za jeho pravdivost ručí proto samotný Bůh, který nemůže mluvit nepravdu, zvláště potom Bohočlověk Ježíš Kristus. To je dostatečně jasná a logicky přesvědčivá argumentace.

Jenže ne všechna dogmata mají svůj původ v Písmu sv. Víme, že zdroje naší víry jsou dva: Bible a posvátná tradice, tj. to, co apoštolé a prvotní církev sice hlásali, ale nenapsali, nicméně Církev tomu vždycky učila. Neposkvrněné početí Panny Marie nebo její Nanebevzetí bychom marně hledali v Písmu. Přesto ale, když papežové tyto články víry vyhlásili jako závazné (bl. Pius IX. r. 1854 Neposkvrněné početí, Pius XII. r. 1950 Nanebevzetí) , tak upozornili, že Církev už ve starověku slavila oba tyto svátky, což znamená, že křesťané již od počátku v tyto pravdy věřili, o čemž svědčí i rané křesťanské spisy. Opět se tedy jedná o logické a věcné doklady, které tvůrci ideologických, politických a jiných dogmat se vůbec nenamáhají předkládat, jak to vidíme u současných režimů poplatných globalismu, nebo si vymýšlejí lživé pseudodůkazy, za nimiž jsou potoky krve, jak jsme byli svědky za komunistické éry.

Rozdíl mezi dogmaty Katolické církve a lživými dogmaty tohoto světa, nepřátelského Kristově věčné pravdě, je zde zřejmý. Pokud se zde hovoří v jakékoliv souvislosti o „dogmatismu“, tak se vždycky jedná o lpění na těchto lživých, neprůkazných a ryze účelových tezích vytvořených v zájmu těch, kterým jde o moc a nadvládu nad světem. A jsou ochotni použít k dosažení svých cílů jakýchkoliv prostředků včetně vyhlazení značné části populace, jak se opakovaně vyjádřil Bill Gates.

Pravdy katolické nauky, nazývané dogmaty, pocházejí od Boha, nejsou lidskými výmysly, proto jsou neomylnými. Teze nekřesťanů a odpůrců Božího zjevení jsou lidského původu, proto si nemohou klást nárok na neomylnost. Jestli si ho jejich hlasatelé přesto kladou i navzdory tomu, že byly dokonce vymyšleny, vylhány nebo založeny na podvodu, jak ukazují nezávislé analýzy a rozbory faktů nezávislých odborníků a médií, tak tím spíše má katolík morální povinnost nejen jim nevěřit, ale též odhalovat podvodníky a lháře, především ty na nejvyšších místech, a varovat před nimi. Tím spíše potom také poukazovat na záchranu, která je možná a myslitelná pouze přilnutím ke katolické nauce, k dogmatům, ke zjevené pravdě, již přinesl na svět sám Spasitel. V nikom jiném není spásy! Kéž nám Pán v tomto pomáhá na přímluvu Matky Boží Panny Marie!