Biskup Strickland: Staneme se Církví bez Boha?


„Existuje otázka, která mi leží na srdci a je těžké na ni odpovědět: Staneme se Církví bez Boha?“ ptá se známý biskup Joseph Strickland z USA, papežem Františkem zbavený svého úřadu pro své pravověrné postoje.

Ve svém podcastu „The Watchman’s Lamp” vysvětluje, že Bůh neopustil svoji Církev, stále v ní existuje mnoho svatých a horlivých duchovních, ale bohužel do myšlení Církve vtrhl naturalismus a zakořenil se v něm. Ten způsobil, že nadpřirozená skutečnost přestala být chápána jako stěžejní, i když takovou byla pro naše předky, kteří věřili všem dogmatům Církve a přijímali jako fakt boj mezi dětmi Božími a silami osobního zla.

„Nikdy neexistoval nějaký zlatý věk, kdy by byli všichni svatí. Existovaly však nadpřirozené rámce, v nichž probíhal katolický život. Obávám se, že v posledních desetiletích právě my jsme je rozmontovali,“ říká hierarcha odstavený od řízení diecézí Tyler v Texasu poté, co co kritizoval linii papeže Františka, která byla v rozporu s učením Církve.

Mons. Strickland obrátil pozornost na zvláštní jazyk, který se objevil v Církvi. „Všimněme si mnoha formulací užívaných v dnešní církvi. Neustále slyšíme o naslouchání, dialogu, doprovázení, inkluzi, setkávání, synodalitě, společném úsilí, lidském bratrství,“ vypočítává a říká, že tyto věci mohou být důležité natolik, nakolik si postavíme otázku: Kde v tom všem je Bůh? Ve vztahu k synodalitě a deklarované demokratizaci Církve autor podcastu píše, že Církev nedostala Evangelium od skupiny respondentů nějakého průzkumu veřejného mínění, tato pravda nám nebyla dána formou nějakého konsensu na základě hlasování, Kristus neposlal apoštoly do světa, aby zkoumali, v co lidstvo věří, ale aby učili všechny národy.

Bývalý ordinář diecéze Tyler poukázal na to, že modernismus odsouzený sv. Piem X. jako vnitřní ohrožení Církve není pouze jednou z mnoha jednotlivých herezí, ale útočí na něco hlubšího – na samotné základy, v nichž je víra poznávána a přijímána.

„Jestliže náboženská pravda se nakonec stane závislou na lidské zkušenosti, na lidském vědomí nebo na historickém vývoji, tak se člověk stane postupně soudcem zjevení a ne zjevení soudcem člověka,“ říká biskup.

„Proto sv. Pius X. tak urputně potíral modernismus. Proto Církev vyžadovala antimodernistickou přísahu a proto takoví lidé jako arcibiskup Marcel Lefébvre později varovali, že modernismus nezmizel,“ dodává mons. Strickland.

S odvoláním se na Dietricha Hildebranda poukázal tento hierarcha na závažné nebezpečí, před nímž stojí dnes Církev: tím je kladení jednoty nad pravdu. Je to na zodpovědnosti biskupů, kteří by měli pamatovat na to, že žádný z nich nebude stát po smrti před nějakou komisí, ale před Ježíšem Kristem a bude se zodpovídat za duše, které On mu svěřil.

Biskupové ale ignorují tuto nadpřirozenou perspektivu a začínají hledat sféru komfortu. Bojí se, aby někoho neurazili, aby se nestali terčem odsouzení ze strany tohoto světa nebo aby neměli nějaké nepříjemnosti, např. ty, které zakusili jejich svatí předchůdci, např. sv. Atanáš, jenž snášel vyhnanství a ztrátu přízně vlivných osob. Dnes se ale Církev cítí podivně nekomfortně, když má cokoliv odsoudit. Místo toho volí dialog – upozorňuje biskup Strickland.

Taková situace vyvolává u katolíků hlad. Jenže není to hlad po dalších programech, grémiích a setkáních, ale hlad po Bohu. „Mladí katolíci objevují eucharistickou adoraci. Rodiny znovu sahají po růženci. Lidé čtou životopisy světců. Pachtí se po informacích o eucharistických zázracích. Objevují půst a tradiční pobožnosti. Mnohé z nich přitahuje krása tradiční latinské mše. Proč? Nezdá se mi, že by to byla jednoduše nostalgie,“ říká biskup.

„Tito mladí lidé už nezažili dřívější katolický svět. Nikdy v něm nežili. Hledají transcendenci. Hledají něco, co nepochází od nich samotných. Chtějí pravdu. Na samotném konci pak touží po Bohu. Nejspíš pochopili to, nač zapomněli církevní plánovači,“ dodává a zdůrazňuje, že když Církev začne nabízet totéž, co nabízejí humanitární organizace a terapeutické kabinety, přestává být atraktivní, neboť se již neliší od pozemského světa.

„Tím, co svět přímo zoufale dnes potřebuje, je právě taková Církev, která má odvahu mluvit pravdu, i když to něco stojí,“ upozorňuje biskup Strickland, jenž sám zažil útoky, když hlasitě čelil potratům a politikům, co je podporovali, agendě covidového režimu a infiltraci Církve modernistickými názory.

Podle něho příčina současné krize Církve nespočívá prioritně v liturgii, dokonce ani ne v nauce, ale v přijetí naturalistického světového názoru, který chce vytvořit svět bez Boha a jenž působí, že přestáváme vnímat Církev jako Božskou skutečnost, v níž Bůh je přítomen, skrze niž promlouvá a koná. Bůh již v takové Církvi nestojí na prvním místě.

„Odpovědí na to není další program. Odpovědí je Ježíš Kristus. Vraťte Ho do centra! Vraťte věřícím Jeho eucharistické Srdce! Vraťte se ke zpovědi! Vraťte se k modlitbě! Vraťte se k Písmu svatému! Vraťte se k víře, jež nám byla předána. Vraťte se k Matce Boží! Vraťte se ke světcům! Vraťte se k oběti! Vraťte se ke cti! Vraťte se k tomu, co je nadpřirozené! A nebojte se! Svět nepotřebuje Církev bez Boha. Svět zoufale potřebuje Církev Ježíše Krista, Církev živého Boha! Ať vás Pán posílí! Ať vás Matka Boží chrání svým ochranným pláštěm! Vytrvejte ve víře, i kdyby přišly sebevětší zkoušky,“ uzavřel biskup Joseph Strickland.


Zdroj: Článek „‚Gdzie w tym wszystkim jest Bóg?‘ Bp Strickland o Kościele, który traci perspektywę nadprzyrodzoną" in www.pch24.pl 28. 8. 2026