Před 70 lety v r. 1956 pohnul veřejným míněním v Itálii tzv. „Případ veřejného konkubinátu“, který řešil tehdejší biskup diecéze Prato mons. Pietro Fiordelli. Narodil se r. 1916 v Città di Castello v Umbrii, r. 1938 byl vysvěcen na kněze, získal doktorát na Lateránské univerzitě a po několikaletém působení v pastoraci se stal r. 1954 biskupem diecéze Prato.

R. 1956 publikoval biskup Fiordelli pastýřský list o jednom páru sezdaném pouze na úřadě. Muž byl komunista a ateista s nepřátelským vztahem k Církvi, žena katolička chodící pravidelně do kostela. Biskup v listu připomenul tehdy platné kanonické právo, dle něhož se jednalo o neuspořádaný vztah a žena, katolička, nemohla přistupovat ke svátostem do doby, než jejich sňatek bude požehnán také Církví. Vyzval proto faráře farnosti, v níž tento pár žil, aby považoval tento svazek za „veřejný konkubinát“ a neuděloval mu svátosti, dokud neuzavře sňatek v kostele. Současně v pastýřském listu napomenul i rodiče ženy, kteří se deklarovali ostentativně jako praktikující katolíci, že se nechovali správně, když se účastnili občanského sňatku své dcery, čímž vyslovili s tímto počínáním svůj souhlas.

Biskup nedělal nic jiného, než že jednal přesně podle kanonického práva v době, kdy Itálie byla ještě katolickou zemí a veřejné soužití katolíka s nekatolíkem nebo odpadlíkem bez církevního sňatku znamenalo společenský skandál. Případ ale rychle získal politický a celonárodní rozměr. Dotyčný pár podal na biskupa Fiordelliho žalobu pro pomluvu, záležitostí se zabýval dokonce italský parlament. Jednalo se o faktický konflikt Katolické církve s tehdejšími sekulárními a socialistickými silami. R. 1958 byl mons. Fiordelli odsouzen k pokutě 40 tisíc italských lir (dnešní hodnota cca 3 tisíce euro). Odvolací soud ve Florencii ho ale osvobodil a uznal legitimitu jeho pastorační aktivity v rámci uplatnění církevní autority.

Papež Pius XII. se postavil otevřeně za biskupa a rozsudek označil za nebezpečný precedens pro svobodu Církve. Napomenul italskou vládu a zdůraznil, že když civilní soudci rozhodují o záležitostech, které podle konkordátu mezi Itálií a Sv. stolcem náleží do kompetence biskupa, tak dochází k porušení náboženské svobody. Biskupu Fiordellimu vyjádřil svoji podporu a solidaritu.

Případ Fiordelli odhalil postupující sekularizaci, která se v Itálii projevila na sklonku pontifikátu Pia XII. V květnu r. 1958 zveřejnil oficiální vatikánský list Osservatore Romano řadu článků, které varovaly před nebezpečím pro katolické rodiny, katolické školy a křesťanský život v zemi. Zároveň též pranýřovaly „odkřesťanšťující ofenzívu“ s explicitně antikatolickou a protináboženskou kampaní. Tento proces nebyl spontánní, nýbrž řízený protikatolickou menšinou. Jedním z protagonistů tohoto mediálního útoku proti Církvi byl tenkrát žurnalista Eugenio Scalfari, zakladatel týdeníku L’Espresso (1955) a deníku La Repubblica (1976).

Případ biskupa z Prato byl svým způsobem generální zkouškou. Poté následovaly kampaně pro rozvod, legalizaci drog a od r. 1976 pro potrat. L’Espresso a La Repubblica stanuly v první linii fronty. Vrcholem a zároveň symbolem této mobilizované radikálně socialistické mediální ofenzívy se stala nahá těhotná žena na kříži na snímku titulní stránky L’Espresso 19. ledna r. 1975.

15. ledna r. 2026 poslal papež Lev XIV. poselství šéfredaktorovi La Repubblica, Mariovi Orfeovi k juibileu 50. výročí založení tohoto listu Eugeniem Scalfarim. V něm stojí:

„Vaše noviny zakořenily v mnoha městech, nicméně mají své stálé sídlo a hlavní redakci v Římě, v diecézi papeže, odkud nabízejí privilegovaný pohled na události v Itálii a ve světě. 50 let se četly tyto vaše stránky ve svobodě a vyprávěly také příběh Církve. Právě toto je smysl svobody tisku: navzdory různosti mínění, postojů a kultur mít možnost transparentně působit a agitovat a nabízet tak možnost vzájemné výměny, což, pokud se nejedná o vyslovené nepřátelství, přispívá ke všeobecnému dobru a a k jednotě lidstva. Dialog překonává konflikt a vytváří mír. Přeji vám, abyste stále udržovali tuto svoji svobodnou a k dialogu připravenou komunikaci, vedenou hledáním pravdy a osvobozenou od předsudků. Srdečně vám blahopřeji k 50letému jubileu.“

Doufáme, že nešťastné myšlenky tohoto poselství nepocházejí od samotného Lva XIV., který pravděpodobně málo toho ví o italských dějinách, nýbrž od nějakého spolupracovníka předchozího pontifikátu, jenž chtěl tím zakonzervovat linii papeže Františka. Ten, jak známo, udržoval přátelské vztahy s E. Scalfarim a uděloval mu rozhovory. Pro nás ale těchto 50 let novin La Repubblica znamená 50 let systematické likvidace křesťanských kořenů naší země.

Tomuto procesu kladli statečný odpor pastýři typu mons. Pietra Fiordelliho, který vedl diecézi Prato až do r. 1991. Zemřel r. 2004. Kdo si dnes ale na mons. Fiordelliho u příležitosti jeho 110. narozenin a 70 let od proslulého případu „veřejného konkubinátu“ vzpomene? Doufáme, že nebudeme jedinými.

Zdroj: Článek „Jahrtage: Msgr. Fiordelli und die Geburt der Republik“, in www.katholisches.info 22. 1. 2026