Současná média hojně uvádějí v titulcích článků slovo „zvláštní“. Tím chtějí přitáhnout čtenáře nebo diváky a často se jim to daří. Jenže mnohokrát to, co je reklamováno jako zvláštní, se nakonec ukáže jako běžná laciná senzace nebo věc nestojící vůbec za pozornost. Ale obraz Matky Boží v Guadalupe na mexickém oděvu zvaném tilma je doopravdy zvláštní. Doopravdy zvláštní! Přečti si, proč.

1. Je nemožné, aby člověk mohl vysvětlit jeho vznik!

   Tilma – utkaná z kaktusových vláken – bývala obvykle velmi slabé kvality a měla drsný povrch, což znesnadňovalo její nošení a tím spíše potom malování na ni nějakého trvalého obrazu. Přesto však obraz Matky Boží vznikl a dodnes existuje. Odborníci, kteří ho zkoumali, tvrdí, že v době, kdy vznikl (16. stol.), nebyla známá technika zpracování povrchu látky. Místo na tilmě, na němž se nachází obraz, připomíná na dotyk hedvábí, zatímco zbývající část tilmy zůstává drsná a hrubá.

   Navíc odborníci na fotografii, kteří zkoumali tilmu na konci 70. let 20. stol., potvrdili, že nelze na obraze zjistit sebemenší tahy štětcem. Vypadá to, jakoby obraz byl „jednorázově“ na tilmu „položen“. Phillip Callahan, biofizyk z univerzity na Floridě zjistil, že rozdíly v zabarvení, které působí, že pokožka Matky Boží vypadá jinak z blízka a jinak z dáli, není možné odhalit a vysvětlit! Taková technika by byla nerealizovatelná, kdyby obraz vznikl lidskou činností. Tento jev se vyskytuje často v přírodě v barvě per ptáků, motýlích křídel nebo krovek brouků. Řečeno přesně, jde o to, že když se vzdalujeme od obrazu na tilmě na vzdálenost měřenou v milimetrech, tak pigment i vzhled povrchu se vzájemně jakoby smísí a zdá se, že vrstva barvy se jakoby vznáší nad materiálem.

   Toto spolu s měnícími se barvami v závislosti od úhlu pohledu na obraz a fakt, že barvy na obraze neobsahují žádné živočišné, rostlinné nebo minerální prvky (a syntetická barviva nebyla r. 1531, kdy obraz vznikl, známá), poskytuje mnoho důvodů k údivu!

   To je prostě zvláštní!

2. Lidé říkají, že je to jenom obraz, ale tilma přežila všechny a neztratila na kvalitě

   Jednou z nejčastěji opakovaných tezí různých skeptiků je tvrzení, že obraz musí být nějakou formou falzifikace. Jenže po každém pokusu vysvětlit jeho vznik různými duplikáty, které byly za tím účelem záměrně zhotoveny, došlo k tomu, že originál nikdy nevybledl, zatímco tyto napodobeniny se v krátké době znehodnotily.

   Miguel Cabrera, umělec z poloviny 18. stol., zhotovil 3 nejznámější kopie – jednu pro místního arcibiskupa, jednu pro papeže, jednu pro sebe. Napsal o potížích s tím spojených toto: „Věřím, že i nejtalentovanější a nejopatrnější malíř, kdyby chtěl zhotovit kopii tohoto svatého obrazu na plátně tak špatné kvality, by nakonec přiznal, že se mu to nepodařilo. Lze to jasně dokázat na početných exemplářích zhotovených na pečlivě připravených plátnech…“

   Adolfo Orozco, fyzik z Národní mexické univerzity, hovořil r. 2009 o neobvyklé ochranné vrstvě tilmy, kterou lze nejlépe vnímat tehdy, když ji srovnáme s početnými kopiemi. Jeden z exemplářů pořízený r. 1789 byl namalován na podobném povrchu s použitím tehdy nejdostupnějších nejlepších prostředků techniky, umístěn za sklem a uchováván vedle pravé tilmy. Po namalování vypadal krásně, ale neuplynulo ani 8 let a horké vlhké klima Mexika způsobilo, že tento duplikát začal blednout a rozpadat se. Byl vyhozen.

   Žádné vědecké vysvětlení, jak řekl Orozco, tady neexistuje, protože „původní tilma byla vystavena zhruba 116 let působení ultrafialových a ultračervených paprsků z desítek tisíců svíček v její blízkosti bez jakékoliv ochrany, jakož i vlhkého a slunečného klimatu kolem svatyně“.

   To je zvláštní!

3. Tilma ukázala znaky překvapivě podobné… lidskému tělu

   R. 1979, kdy Callahan, biofyzik z Floridy, analyzoval tilmu pomocí ultračervených paprsků, odhalil také, že vykazuje stálou teplotu 37 stupňů Celsia, přesně takovou jako tělo živého člověka. Když mexický gynekolog Carlos Fernandez del Castillo zkoumal tilmu, tak jako první tam objevil namalovaný květ nad lůnem Panny Marie, květ nazývaný Aztéky Nahui Ollin, symbol slunce a plnosti.

   Po dalším výzkumu dospěl Castillo k závěru, že rozměry těla Matky Boží na obraze jsou rozměry těla ženy těsně před porodem. 9. prosinec, kdy vizionář bl. Juan Diego odhalil obraz před arcibiskupem Zumáragou, to jsou přece pouhé dva týdny před Božím Narozením.

   Jedním z nejčastějších atributů a nejčastěji zkoumaných částí obrazu jsou ale oči Panny. Když José Aste Tonsmann, peruánský oční lékař, je zkoumal, tak je zvětšil 2500krát. Díky tomu zjistil, že v obou očích Matky Boží je možno identifikovat zobrazení až 13 osob. Jde o něco jako fotografie okamžiku, kdy Juan Diego rozvinul tilmu před arcibiskupem (pozn. red.: tehdejší arcibiskup Zumáraga byl na tomto výjevu skutečně identifikován podle dobového portrétu).

   To je zvláštní!

4. Vypadá to, že tilma je prakticky nezničitelná

   V průběhu staletí mohly tilmu poškodit dvě události: jedna r. 1785 a druhá r. 1921. R. 1785 jeden dělník čistil skleněnou ochranu obrazu a nedopatřením přímo na obraz vylil silné rozpouštědlo – kyselinu azotovou. Obraz i ostatní části tilmy, které by se podle zákonů chemie měly rozpustit, se ale samy zrestaurovaly v průběhu cca 30 dnů a zůstaly neporušené pouze s drobnými skvrnami.

   R. 1921 šílený antiklerikál ukryl bombu obsahující 29 hůlek s dynamitem do hrnku s růžemi a umístil je před obrazem uvnitř baziliky v Guadalupe (pozn. red.: šlo o rozkaz diktátora generála Obrégona, velkého pronásledovatele Katolické církve). Když bomba vybuchla, rozbily se mramorové oltářní rámy a okna. Zničen byl i mohutný mosazný krucifix. Ale tilma a její skleněná ochrana zůstaly neporušené.

   To je skutečně zvláštní!