V Bavorsku nepřátelé Církve zapálili sídlo katolické šlechtičny

Kněžna Gloria Thurn-Taxis z proslulého bavorského šlechtického rodu je známá svým tradičně katolickým smýšlením a angažovaností na obranu nenarozeného života. Kvůli tomu se stala terčem mnoha útoků levičáckých a protikatolických médií. Odpůrci Církve a katolické kněžny sáhli nyní ke žhářskému útoku. V lokalitě Donaustauf v Bavorsku poblíž Řezna v noci z 5. na 6. října zapálili lovecký zámeček patřící tomuto šlechtickému rodu. Na internetové stránce jedné levičácké organizace se objevilo prohlášení Antify, v němž tito vyznavači extrémního marxismu a ekologismu se hrdě hlásí k tomuto činu. Policie věc vyšetřuje.

Teroristé oznámili, že požár byl „varováním“ pro „velkou kapitalistku“ Glorii Thurn-Taxis, která prý podporuje vykořisťování. „Po staletí tato rodina podporuje monarchii, pohrdání lidmi a třídní společnost,“ napsali. Extrémisté obvinili dále kněžnu, že prý má blízko k americkému Donaldu Trumpovi a k německým pravičákům. Vztek Antify vyvolává také aktivita kněžny na obranu počatých dětí. „Co je horší, Gloria Thurn-Taxis je odpůrkyní potratů. V jednom talkshow řekla: ‚Potrat je vražda, je nutno to nazvat pravým jménem,‘ “ uvedli teroristé. Ztráty způsobené požárem dosahují několik milionů euro.

Kající pobožnost čtyř biskupů za znesvěcení chrámu sv. Petra v Římě poutí homosexuálů

6. září letošního roku proběhla ve Vatikánu u příležitosti jubilejního Svatého roku rouhačská pouť homosexuálů a leseb do chrámu sv. Petra. Psali jsme o tom v článku „Profanace Svaté brány…“ 11.9. Čtyři katoličtí biskupové se rozhodli vykonat společnou smírčí kající pobožnost. Stalo se tak v americkém Pittsburgu 4. října u příležitosti konání Catholic Identity Conference. Byli to pomocný biskup z Astany v Kazachstánu mons. Athanasius Schneider, emeritní pomocný biskup z Churu ve Švýcarsku mons. Marian Eleganti, protiprávně sesazený biskup z Tyleru v USA mons. Joseph Strickland a pomocný biskup z Hertogenbosche v Holandsku mons. Robert Mutsaerts. Biskup Schneider na počátku pobožnosti nazval pouť homosexuálů „hrůzou ohavnosti na svatém místě“. Jmenovaní čtyři biskupové se po pobožnosti smíru společně pomodlili s přítomnými věřícími svatý růženec.

Akce těchto čtyř pravověrných biskupů se ale setkala s ostrou kritikou biskupa Ludgera Scheperse z německého Essenu. Ten v rozhovoru pro polskou Katolickou informační agenturu (KAI) se vyjádřil, že prý šlo o „skandální projev církevní úzkoprsosti myšlení“. Kající akt čtyř biskupů nebyl prý „aktem víry, ale aktem vyloučení – pokusem zneviditelnit osoby LGBT v Církvi“.

Biskup Schepers dále řekl, že pouť LGBT ve Vatikánu byla prý „svátkem víry“ a „ukázkou živé různorodosti lidí v Církvi“. Čtyři konzervativní hierarchové naopak prý ukázali svůj „strach před různorodostí“ a „nebezpečnou duchovní úzkoprsost, která je zradou Evangelia“.

Dodejme jen, že tito čtyři biskupové neodprošovali Boha za to, že existují v Církvi homosexuálové a osoby LGBT, ale za to, že oni touto poutí prezentovali do nebe volající hřích jako ctnost. Podle biskupa Scheperse, který je pověřencem německého episkopátu pro osoby LGBT, se ale nejspíš o žádný hřích nejedná. Teologičtí progresivisté v Německu již dlouho usilují o to, aby homosexualita a další sexuální zvrácenosti byly uznány jako normální a zbaveny označení „hřích“. Že Bůh skrze Písmo sv. a posvátnou Tradici toto jasně pojmenoval jako hříšnou ohavnost, je nezajímá.

Papež Lev XIV. přijal a ocenil poustevníky

Poustevnický život byl již od 3. století nedílnou součástí života Církve. Mužové a ženy cítící povolání k rozjímání o samotě v odloučení od světa odcházeli mimo civilizaci do pousteven. Řada jich byla prohlášena svatými, mnozí také sepsali významná duchovní díla a věřící za nimi chodili s prosbami o radu v duchovním životě. Protikřesťanské osvícenství nemělo pro tuto formu zbožnosti pochopení, vlády 18. a 19. století poustevnictví zakazovaly, v naší zemi císař Josef II. všechny poustevny zrušil jako prý „neužitečné zaměstnání“.

Přesto se ale poustevnictví udrželo až do dnešních dnů. Papež Lev XIV. 11.října přijal na audienci několik poustevníků a poustevnic z celého světa. Řekl jim mimo jiné: „Svět potřebuje právě dnes niternost a ticho, abychom se mohli dostat do bližšího kontaktu sami se sebou, s bližními a s Bohem.“ Dále citoval starověkého poustevníka Evagria Pontského, že „mnich (poustevník) je tím, kdo je oddělen ode všech, ale přesto sjednocen se všemi“.

Krvavý masakr katolíků v Kongu

Organizace „Pomoc Církvi v nouzi“ informovala spolu s jinými agenturami o vraždě katolíků ve farnosti sv. Jozefa z Manguredjipa v severním Kongu v Africe. Pachatelem byla islámská organizace zvaná Sjednocené demokratické síly. Tato teroristická bojůvka vznikla v západní Ugandě, ale působí i v Kongu. O život přišlo 64 lidí, byli pobiti střelnou zbraní nebo utlučeni kladivem. Některé domy byly spáleny. Útok tvrdě odsoudil místní biskup Melchisédech Sikuli Paluko z diecéze Butembo-Beni, který ujistil rodiny obětí o modlitbě s přímluvou Matky Boží. Situace se v Kongu stává kritickou, teror islamistů se čím dál více šíří. Lidé před zločinci prchají, což generuje závažné problémy s poskytováním jídla, střechy nad hlavou a dalších nezbytností ke každodennímu životu. Teroristé jsou zodpovědní nejen za vraždy, ale také za znásilňování a únosy.

Biskup Earl Fernandes o tradiční liturgii

Otec biskupa Fernandese z diecéze Columbus v USA už měl dost kytar při mši svaté a liturgických tanců. Bral proto malého syna Earla na „tridentskou“ mši. Kdy Earl potom vstoupil do semináře, vyhledával tuto liturgii s gregoriánským chorálem. Sám ji potom jako kněz soukromě sloužil a dnes jako sídelní biskup říká: „Je to krásná součást tradice Církve.“

V roce 2022, kdy se stal mons. Fernandes biskupem v Columbu, tam nebyl žádný novosvěcenec a diecézní seminář měl 17 bohoslovců. Dnes jich je 43. Biskup Fernandes vysvětil během tří let 9 novokněží a inkardinoval do své diecéze odjinud dalších 5. Zároveň také odstranil všechny liberální kněze ze semináře a z akademické pastorace na Státní univerzitě v Columbu a nahradil je pravověrnými. V diecézi Columbus se celebruje tradiční mše sv. bez jakýchkoliv překážek a věřící, především studenti, se sjíždějí do kostelů, kde se tato liturgie slouží, z jiných diecézí, v nichž je zakázaná, často i ze vzdálenosti stovek kilometrů. Mons. Fernandes o tom říká: „Tito mladí lidé byli celý život bombardováni hlukem a obrazy. Chtějí chvíli ticha, odpočinek ducha, a to jim dává tradiční liturgie, která je vede k Bohu.“

Papež prosí o přímluvu světce, který studoval v Olomouci

V sobotu 27. září papež Lev XIV. se modlil za mír na Ukrajině a prosil přitom o přímluvu bl. Petra Pavla Orosze. Byl to řeckokatolický kněz ze Zakarpatské Ukrajiny. Narodil se r. 1917 v Maďarsku ve vesnici Biri, kde jeho otec, řeckokatolický kněz, vedl duchovní správu pro komunitu místních podkarpatských Rusínů. Peter Pavel následoval v kněžském povolání svého otce, studoval v semináři v Užhorodě v Zakarpatské Ukrajině (tehdy Podkarpatské Rusi), která tenkrát byla součástí Československé republiky, a poté v arcidiecézním semináři v Olomouci. Vysvěcen byl r. 1942 a působil v podkarpatské řeckokatolické diecézi Mukačevo. R. 1944 zabral Zakarpatskou Ukrajinu Sovětský svaz. Řeckokatolická církev byla zakázaná a násilím začleněna do pravoslaví. Kněz Orosz se uchýlil do ilegality, cestoval po Zakarpatské Ukrajině, tajně celebroval, zpovídal, křtil, sezdával a zaopatřoval. Byl však dopaden agenty KGB a před očima věřících zastřelen. Papež Jan Pavel II. jej zařadil r. 2001 jako mučedníka pro Krista a katolickou víru mezi blahoslavené.

Kardinál odmítá katolickou nauku o sexualitě

Lucemburský kardinál Jean-Claude Hollerich SJ tvrdil, že prý nauka Církve v otázce sexuality je „příliš sešněrovaná“. Tento hierarcha již v minulosti odmítal katolické učení o homosexualitě. V rozhovoru pro rakouský list „Die Furche“ tvrdil, že prý „Církev musí nyní svou nauku o LGBT rozšířit a akceptovat to, co zastává současný svět“.

Nicméně panu kardinálovi je třeba připomenout, že o žádném „rozšíření nauky“ nemůže být vůbec řeči. Písmo svaté i katechismus mluví o tom zcela jasně. Katolický katechismus klasifikuje homosexuální styky jako „nezřízené“ a proto nepřípustné za žádných okolností.

Šamanismus vážným problémem afrického katolicismu

Všeobecně se Afrika vydává za vzor katolicismu. Církev zde údajně na rozdíl od evropských a amerických zemí roste. Částečně je to pravda – jenže za jakou cenu? 8 jihoafrických biskupů vydalo nyní pastýřský list, v němž si stěžují, že někteří kněží spojují liturgii NOM se šamanskými praktikami, především s tzv. ubonogomem. Jde o věštění, spiritismus a okultismus. Součástí tohoto rituálu je házení kostí a pálení bylin, čímž se prý člověk spojí s duchy. Postoj biskupů vyvolal ale velké pobouření mezi věřícími i mezi některými kněžími, kteří přímo při mši svaté uplatňují tento pohanský obřad. Odvolávají se až k papeži do Vatikánu.

Svatý otec Pio se zjevil tříletému umírajícímu chlapci

„Pater Pio mi řekl, že brzy přijde, aby mne přivedl k Matce Boží“. Tato slova řekl tříletý Brian své matce krátce před svou smrtí. Tento krásný příběh z r. 1971 sepsala kanadská spisovatelka Anne McGinn Cillisová. Brian byl syn manželského páru z britského Liverpoolu, který se hlásil k tzv. anglikánské církvi. Ve třech letech onemocněl smrtelně na leukémii, lékaři mu dávali maximálně šest měsíců života. Jeho matka se začala intenzivně modlit za uzdravení, jedna její katolická přítelkyně jí doporučila modlitbu Zdrávas Maria a prosbu o pomoc patera Pia, jenž zemřel r. 1968, stigmatizovaného kapucína, charizmatického zpovědníka a divotvůrce. Četné zázraky na jeho přímluvu vedly r. 2002 k jeho svatořečení.

Náhle malý Brian své matce sdělil, že ho P. Pio navštěvuje, zjevuje se mu, aniž mu ona o tomto svatém řeholníkovi cokoliv řekla. Brian začal vést intenzivní život modlitby. Rodiče, ač protestanté, mu museli na jeho žádost opatřit sochu Panny Marie a kříž, aby se mohl před nimi modlit. K tomu všemu jej nabádal P. Pio, jenž se mu zjevoval. Rodina se chtěla přesvědčit, jestli jde opravdu o P. Pia. Ukázala mu tři jeho fotografie v kapucínském hábitu – odpověď byla kladná: ano, tento pán ke mně přichází. Tentýž P. Pio mu též sdělil týden před smrtí, že ho vezme k Matce Boží a rodina bude mít dalšího chlapečka. Tak se též stalo.