Veřejné zneuctění chrámu poutí LGBT do Říma

Papež Lev XIV. a vatikánské úřady nejen povolili, aby tito hříšníci v jubilejním roce slavili 5. září mši v jezuitském kostele Il Gesù, nýbrž také, aby kráčeli průvodem Svatou bránou do baziliky sv. Petra. Cíl této pouti je jasný: donutit Katolickou církev, aby akceptovala a legitimizovala údajná práva homosexuálů a jejich hříšné praktiky. Vrah duší P. James Martin a jeho stoupenci svými oděvy, gesty a prapory vystavovali na odiv svoji démonickou pýchu. To je těžký skandál, neboť v jubilejním roce za konkrétně stanovených podmínek je možno získat odpustky, ale člověk nesmí mít žádnou zálibu ve hříchu.

Banalizace potratu

Je nepřípustné, strašlivé a zesměšňuje obránce práva na život, když se vražda nenarozených dětí v mateřském lůně srovnává s trestem smrti pro těžké kriminální delikventy. Tím se tento závažný zločin na bezbranném člověku na počátku života banalizuje a docházejí omluvy ti, kteří se ho dopouštějí. Každá argumentace proti potratům se tak zeslabuje. Duše, které se podílejí na hrůze potratů, jsou tak vystaveny nebezpečí, že budou navěky zavrženy, a do pekla je přivedou církevní autority.

Kněží, kteří vedou tajný život v promiskuitních vztazích

Je absolutně hanebné, protipřirozené a urážlivé pro každého věřícího, když kněží vedou hříšný dvojí život, ačkoliv navenek vystupují jako kněží a jsou potvrzeni ve svých úřadech církevními autoritami. Nejde pouze o problém pedofilie, ale také homosexuálních a smilných vztahů. Tento tajný život se odráží v nevypočítatelné, pokrytecké a falešné osobnosti takového kněze, v jeho nedostatku vnitřní síly bránit katolickou víru, která dvojí život tohoto typu odmítá, v tvrdosti srdce a v negativním, dokonce přímo toxickém postoji vůči těm věřícím, již víru brání.

Ponížení a opuštění kněží

Ponížení těch kněží,kteří své povolání a svoji povinnost vůči Bohu berou vážně a jsou z politických důvodů ze svých farností vyháněni, je alarmující. Církevní autority přece mají takové kněze, kteří hlásají neměnnou nauku Katolické církve a ukazují cestu ke spáse duší, bránit a ochraňovat! Dalším velkým ponížením pro tyto kněze je, když oni musí při ucházení se o nějaké působiště v Církvi, vyplnit jakýsi dotazník s indiskrétními otázkami ke svému osobnímu životu. Církev se svými svátostmi byla přece ustavena naším Pánem Ježíšem Kristem, je vedena Duchem Svatým a podporována modlitbou, nelze tedy uplatňovat v ní metody běžné v podnikatelském prostředí.

Synodalita odporuje Tradici

Synodalita je převrácená pyramida, která je v rozporu s tisíciletou tradicí Církve, s Evangeliem a církevními otci, s katolickou vírou a s jejím principem, neboť Boží církev je od prvopočátku hierarchická. Synodalita je plodem modloslužby papeže Františka, který Boha mnohokrát slovy, skutky a nedbalostí urazil a Církvi způsobil enormní škody. Tato vnitřní hniloba zaviněná hříchem je sice skryta před očima světa, ale nikoli před Božíma očima.