Kde jsou ty sladké časy...


Ano, kde jsou ty sladké časy, kdy se v Církvi katolíci, tajní členové zednářských lóží, především kněží, museli skrývat před církevním sdružením Sodalitium Pianum a křivit obličeje před encyklikami Lva XIII. (pozn. red.: Humanum Genus) a sv. Pia X.! Teď je ale Církev, jak se zdá, „doprovází“. Nebo spíše oni „doprovází“ Církev. V každém případě – úplně veřejně a bez jakéhokoliv skrývání.

O různých pokusech katolických prelátů, jak se vetřít „dialogem“ do přízně lóžových bratří, jsme psali už vícekrát (viz čl. Milánsky arcibiskup Delpini, kardinál Coccopalmiero a biskup Stagliano, povedú seminár s tromi veľmajstrami slobodomurárskych lóží nebo Arcibiskup z Kostariky nadviazal dialóg so slobodomurárskou lóžou a tá si pochvaľuje, že v Cirkvi vanie nový vietor)

Otec Michael Heinrich Weninger se ale rozhodl přejít od „dialogu“ k praxi a přímo hlásá, že být katolíkem a svobodným zednářem je dobré a vůbec není proti nauce Církve. Michael Heinrich Weninger není jen tak obyčejným knězem a během svého života přišel do častého kontaktu s lóžovými bratry. Byl totiž rakouským velvyslancem, úspěšným diplomatem a vysokým funkcionářem v Bruselu, původně laikem asi 40 roků ženatým. Až v roce 2011 ho kardinál Christoph Schönborn vysvětil na kněze, pouhé dva roky poté, co ovdověl. Od té doby zastával důležité církevní funkce včetně práce v Papežské radě pro mezináboženský dialog. Tam ho jmenoval papež Benedikt XVI. v roce 2012 (viz čl. Un sacerdote defiende la masonería en una logia in infovaticana.com 24. 7. 2025).

Jeho oblíbeným „sportem“ kromě rozvíjení dialogu s islámem je vyjadřovat sympatie vůči světovému svobodozednářskému hnutí, konat v lóžích přátelské přednášky a hlásat, že být zednářem a katolíkem se nevylučuje a z církevního hlediska je to už dnes v pořádku.

V červnu minulého roku vystoupil Otec Michael Heinrich Weninger, oblečený v sutaně, na pódium Velké národní francouzské lóže (Grande Loge Nationale Française, GLNF) v Paříži, aby obhájil údajnou kompatibilitu mezi katolíckou vírou a svobodným zednářstvím. Učinil tak v rámci cyklu přednášek „Villard de Honnecourt“ otevřeně zednářské orientace. Jeho projev byl nahrán na video . Tam, před členy regulérního francouzského zednářství, bez obalu přirovnal zednářsko-gnostického „Velkého architekta vesmíru“ ke křesťanskému Bohu a vyhlásil, že tento koncept odpovídá „Jahve židů, Alahovi muslimů a Trojici křesťanů“, což je zajímavá směsice opravdu důstojná člena Papežské rady pro mezináboženský dialog.

Jenže co by tak asi řekli muslimové a židé na to, že jejich Boha přirovnává ke Svaté Trojici? Možná by ho i ukamenovali. Samozřejmě omylem, protože nechápou, že jim to neříká jako katolický kněz, ale jako sympatizant (a člen?) zednářské lóže, který je už z principu své práce nakloněn gnostickému synkretismu. Neměli by se tedy na něho zlobit.

Tento rakouský kněz zašel až tak daleko, že prohlásil: „Katolický svobodný zednář už dnes není exkomunikovaný, když náleží k zednářství,“ a nadšeně hlaholil: „Není to senzační?!“ Podle Weningera už zednářské lóže anglosaské tradice nejsou neslučitelné s katolickou vírou. Podle portálu InfoVaticana „tato prohlášení však nejen ignorují staletí církevních odsouzení, ale též vážně deformují věřící“. Jenže to bude asi nějaký omyl. Otec Weninger je přece „odborník“. Píší to i na Katholisch.de a tak to přece musí být pravda. Název článku mluví jasně – Expert: Ne všichni zednáři byli odpůrci Církve. No expert je přece expert…

A kdepak se to Otec Michael tak zázračně vyškolil v tomto dialogu se zednáři a v této „odbornosti“? V letech 1980 až 1982 navštěvoval Diplomatickou akademii ve Vídni a absolvoval kurzy na École nationale d’administration v Paříži a na Escuela Diplomática de Madrid. V letech 2001 až 2007 bol prvním Rakušanem, který působil jako politický poradce předsedů Evropské komise. (!) V roce 2019 získal doktorát na Gregoriánské univerzitě, kde obhájil tezi o smíření Církve a zednářství. O rok později vydal svoji dizertační práci pod názvem „Lóže a oltář“, jejíž kopie zaslal přímo papeži Františkovi a kardinálům.

Ještě zajímavější je, že r. 2014 byl jmenován kaplanem tří rakouských zednářských lóží a dokonce sloužil mši se zednáři různých náboženství na památku výročí jedné z lóží. To všechno v době, kdy ještě pracoval ve Vatikánu. Zkrátka a dobře, dnes je v Církvi radost být svobodným zednářem. Ale běda, když jste tradicionalistou…

Zdroj: Článek „Prominentný rakúsky kňaz, člen Pápežskej rady pre medzináboženský dialóg, otvorene vyznáva sympatie k slobodomurárstvu!“ in www.christianitas.sk 26. 7. 2025

(Přeložil PhDr. Radomír Malý)