Je to již více než dvacet let, kdy jsem vycházel z kina, v němž mi bylo dopřáno vidět film Mela Gibsona „Umučení Krista“. Cítil jsem se zdrcen tou krutostí židovské velerady a římských vojáků vůči Božímu Synu, ale hlavně – hluboce zahanben. Poprvé jsem si uvědomil svůj strašlivý hřích nevděčnosti, který Blaise Pascal líčí jako „svátostný mechanismus“.

Ano, byl jsem – možno říci – poctivým katolíkem, který pravidelně chodí na mši sv. a pravidelně se zpovídá. Bral jsem to jako samozřejmost. Zhřešil jsem? No dobře, je mi to líto, ale vyzpovídám se z toho a bude zase všechno OK. Takto mechanicky jsem to chápal, dokud mi právě Gibsonův film neotevřel oči a nedal mi poznat, kolik drzosti, nevděčnosti a neúcty v tomto mém postoji vězelo. Vždyť proto, aby mi mohly být ve svátosti pokání odpuštěny hříchy a já mohl v posvěcující milosti přijímat Kristovo Tělo a Krev, musel On projít těmito všemi hrůzami, které mi byly předvedeny na filmovém plátně!

V Getsemanské zahradě mu ďábel při modlitbě, kdy se potil krví, ukázal všechny hříchy světa až do soudného dne, které Jeho láskyplné srdce drtilo. Po zatčení ty kruté facky přímo do tváře, zvláště před veleradou. Poté bičování před Pilátem na hradu Antonia – Jeho předrahá Krev zaplnila celé nádvoří! Přesvatá Matka Panna Maria ji bílým plátnem stírala. Pro mne a pro tebe – jaká působivá symbolika! Ona, Matka Boží, je tou, která uchovává Krev Spasitele tekoucí za mé hříchy. Krev, jež mi dává posvěcující milost. Panna Maria je prostřednicí všech milostí. To, že já je mohu mít, stálo však mého Boha a Vykupitele tuto příšernou bolest, která je nad lidské síly. Uvědomuji si to vůbec, když jdu ke zpovědi a ke svatému přijímání?

Poté korunování trny, které probodávaly Ježíši hlavu, cesta na kalvarské popraviště s křížem na zádech rozdrásaných bičováním, pády na zem, kopance surových bezcitných vojáků… a to nejhorší vyvrcholení: přibití na kříž. Hlava Spasitelova a Jeho obličej jsou samá rána a Krev, rovněž tak celé Tělo – strašlivý pohled! Tak vypadala realita Jeho smrti. Všechny krucifixy, všechna vyobrazení Pánovy smrti včetně těch namalovaných největšími mistry štětce, jsou jen slabým odvarem toho, co probíhalo ve skutečnosti, jak to mistrně zachytil Gibsonův film na základě vidění bl. Anny Kateřiny Emmerichové.

To byla cena, kterou musel Boží Syn zaplatit za to, že já mohu vycházet ze zpovědnice čistý na duši, že mohu přijímat Eucharistii s vnitřní radostí, neboť sám Bůh přichází do mého nitra, že se mohu těšit do nebe, pokud zemřu v posvěcující milosti. Do chvíle, kdy jsem shlédl uvedený film, jsem to bral jako samozřejmost. Lituji toho, šlo o hřích nevděčnosti. Proto dnes volám:

Ježíši ukřižovaný, který jsi trpěl pro moji spásu, odpusť mi prosím, že jsem bral přijímání svátostí, které jsi ustanovil, jako samozřejmost. Byla to má neúcta vůči Tobě, ignorování veškerého Tvého strašlivého utrpení pro mne osobně, abych já mohl mít jednou podíl ve Tvém věčném království. A nedopusť prosím, abych někdy opomenul po svaté zpovědi a po svatém přijímání vroucně Ti poděkovat a velebit Tě za Tvůj kříž, za projev Tvé Božské lásky, která je lidským rozumem nepochopitelná. Chraň mne prosím před tím, aby mi přijímání Tvých svátostí zevšednělo! A kdyby snad mne přece jen ďábel někdy vedl k tomu, abych zapomněl, tak mi vždycky předlož před můj duchovní zrak ty ukrutné scény Tvého umučení z Gibsonova filmu! Vždyť žiji na Tvůj dluh, dáváš mi to, co jsem si nikdy nezasloužil! Proto chci patřit k tomu hloučku Tvých věrných, k Panně Marii, sv. Janovi a zbožným ženám stojícím pod křížem, i když je nás nepatrně. Uděl mně a také všem čtenářům tohoto webu a všem dalším upřímně věřícím katolíkům k tomu svoji milost. Tu milost, která vychází z Tvého kříže na Kalvárii.

Modlitba k ukřižovanému Pánu Ježíši

Ejhle, před tváří Tvou, ó dobrý a nejsladší Ježíši, na kolena padám a s největší vroucností duše Tebe prosím a zapřísahám, račiž mi vštípiti do srdce živé city víry, naděje a lásky, jakož i opravdovou lítost nad hříchy a nejpevnější vůli je napraviti, když s velkým zanícením a bolem duše rozjímám Tvých patero ran a na mysli uvažuji, co na rty Tvé kladl již prorok David o Tobě, ó dobrý Ježíši: „Zbodli ruce mé i nohy mé, sčetli všechny kosti mé.“ (Žalm 21)

Římský misál, vydání Praha 1945