Nárůst katolicismu ve Švédsku


Katolický biskup Stockholmu kardinál Anders Arborelius poskytl rozhovor francouzskému katolickému deníku La Croix, v němž řekl, že Katolická církev prožívá v této severské protestantské zemi své znovuzrození. Počet katolíků činí necelých 100 tisíc (cca 1 proc. obyvatelstva), jedná se především o přistěhovalce, nicméně každoročně přibývá cca 100 konvertitů především z řad mladých Švédů žádajících o křest v Katolické církvi. Sám kardinál je bývalým luteránem. Vzrůstá též počet kněžských a řeholních povolání, loňského roku vysvětil mons. Arborelius 4 novokněze. Přibývá i obrácení z řad luteránských pastorů. V Katolické církvi Švédska jich působí 9. Po své konverzi přijali kněžské svěcení i když byli ženatí a měli rodiny a na základě mimořádné dispenze z Vatikánu mohou působit v tomto stavu jako kněží Katolické církve. Kard. Arborelius vidí hlavní příčinu rostoucího pozitivního zájmu o katolicismus v tom, že Katolická církev si v relativistické společnosti Švédska, kde sice většina obyvatelstva se hlásí k tzv. evangelické luterské církvi, nicméně současně deklaruje svůj ateismus nebo agnosticismus spolu s podceňováním mravních hodnot, dokázala uchovat jako jediná stálou a neměnnou nauku – a to především v etických otázkách (dodejme, že kard. Arborelius veřejně brání katolickou nauku proti genderové ideologii). Právě tato její jistota je tím, co v této zemi nejistoty přitahuje hlavně mladé. V zemi byla zřízena r. 1953 jediná diecéze se sídlem v hlavním městě Stockholmu. Krom toho ve třetím největším švédském městě Malmoe je pravidelně sloužena též tradiční mše sv. kněžími Institutu Ježíše Krista Krále a Velekněze – a bývá vždy hojně navštívena.

Katolická víra byla ve Švédsku od protestantské reformace v 16. stol. postavena mimo zákon, kněží a věřící krutě pronásledováni, v letech 1599–1781 platil za vyznání katolické víry trest smrti, který mohl být změněn na deportaci ze země. V r. 1861 získala sice Katolická církev formálně svobodu, katolíci však byli podrobeni diskriminačním opatřením, např. až do r. 1952 nesměli vykonávat učitelské povolání, řeholní řády a kongregace mohly zde působit až od r. 1960, ale s omezeními, jež byla zrušena teprve v r. 1977.

Zdroj: www.pch24.pl 20.2.2025 a jiné zdroje

(Volný překlad PhDr. Radomír Malý, zkráceno)