„Ve svých 50 letech téměř na vrcholu své zednářské kariéry zažil Maurice Caillet dramatický obrat. V Lurdech při mši svaté poznal Krista v Eucharistii. Pochopil také, že on jako zednář, okultista a bojovník za potraty ve jménu falešné svobody stál na straně civilizace smrti. Rozhodl se vyprávět svůj příběh na zasedání zednářské lóže…“ Tak jeho obrácení popisuje prof. Wojciech Roszkowski ve své knize „Síla konverze“.

Maurice Caillet se narodil 24. září r. 1933 v Talence ve francouzské Akvitánii v ateistické rodině, v níž panovalo silné nepřátelství vůči Katolické církvi a obecně k víře v Boha. Jeho rodiče věřili, že všechny problémy týkající se života a smrti vyřeší věda. Svého syna nenechali ani pokřtít. Od svého dětství věřil Maurice, že člověk je výlučně materiální bytost, výsledek evoluce v darwinistickém smyslu. Po maturitě začal studovat medicínu v Rennes se zaměřením na gynekologickou chirurgii. Byl vášnivým aktivistou tzv. „plánování rodiny“ a pionýrem antikoncepce a potratů v době, kdy to ještě bylo nezákonné.

R. 1956 se oženil a souhlasil navzdory tlaku rodičů s církevním sňatkem. Manželství ale skončilo r. 1968 rozvodem, Caillet poté žil s jinou rozvedenou ženou Claude v nesezdaném partnerství.

Okultismus, spiritismus a reinkarnace

V květnu r. 1968 vstoupil Caillet na doporučení svého přítele do zednářské lóže. Přijímal ho sám velmistr francouzského Grand Orientu Paul Anxionnaz. Lóže v Rennes byla elitní. Při iniciačním rituálu musel pod přísahou slíbit, že pod trestem smrti nevyzradí nikomu žádné její tajemství. Grand Orient patří k nejvíce nepřátelským organizacím vůči Katolické církvi.

Po jednom roce dosáhl Caillet vyšší iniciační stupeň. Zároveň se stal členem socialistické strany, kterou tenkrát vedl François Mitterand. R. 1974 byl zvolen čestným mistrem lóže v Rennes, což mu usnadnilo profesní postup: o rok později se stal ředitelem kliniky. Vedle své profesní aktivity vedl též zasedání lóže a prováděl iniciační rituály, při nichž se kandidátů ptal, jestli jsou ochotni odmítnout dogmata Katolické církve.

Caillet také přísně dodržoval zásady zednářské „Monografie“, v níž je popsáno dvanáct nezbytných věroučných bodů, jež musí každý zednář přijmout: hlavními jsou okultismus, spiritismus, panteismus a reinkarnace. Praktikoval též psychologické metody kontaktu s duchy a výzkumu tzv. „aury“ lidského těla. V r. 1982 lóže Cailleta vyzvala, aby absolvoval další „zednářské studium“ v zednářském Řádu růže a kříže a získal tak 18. stupeň zasvěcení.

Proste, a dostanete…

Na vrcholu jeho kariéry r. 1983 došlo ale k dramatickému obratu, když partnerka Claude těžce onemocněla a nebyla žádná naděje na uzdravení. V únoru r. 1984 s ní odjel na dovolenou do Pyrenejí. Na zpáteční cestě mu napadlo, že by se mohli zastavit v Lurdech. Nevěřil sice na zjevení Matky Boží, ale byl přesvědčen, že tam působí nějaká pozitivní energie. Zatímco Claude se postavila do fronty na koupání v zázračném prameni, šel Maurice ze zvědavosti do kostela, kde se sloužila mše. Dosud nikdy na žádné mši nebyl přítomen, pokládal ji za pověrečný obřad. Přesto jej ale zaujala slova celebranta: „Proste, a dostanete; hledejte, a naleznete; tlučte, a bude vám otevřeno.“ Tato slova znal ze zednářské iniciace, teď ale zjistil, že původně byla vyslovena Ježíšem.

Poznal v Eucharistii Spasitele

Krom toho uslyšel také vnitřní hlas, který mu říkal, že by měl také Boha prosit o uzdravení Claude. Když kněz při proměňování povznesl Tělo Páně, poznal náhle Caillet, že toto je ten, který k němu mluvil vnitřním hlasem. Zažil duchovní mimořádné osvícení a jistotu. Ve zlomku vteřiny se rozhodl dát Kristu sebe samotného. Intelektuální systém, který na principu odmítání Boha utvářel jeho život, se mu náhle totálně zhroutil. Caillet, který do té doby křesťanství neustále obviňoval, že lidi udržuje v temnotě, strachu a v komplexu viny a bere jim svobodu a radost ze života, poznal najednou v tomto okamžiku radost víry v Krista. Šel do sakristie a prosil, jestli by nemohl být pokřtěn. Kněz se polekal, když se dozvěděl, že má před sebou prominentního zednáře vyššího stupně zasvěcení. Odeslal ho k arcibiskupovi v Rennes, který mu umožnil přípravu ke křtu.

Když po tomto zážitku opustil kostel, setkal se s Claude, jejíž zdravotní stav se dosud nezlepšil. Na cestě domů jí kladl neustále otázky týkající se Krista a Církve. Claude pochopila, že její partner zažil v Lurdech šok. Caillet byl netrpělivý a chtěl se o Ježíši něco dozvědět. Jasně poznal, že jako zednář, okultista a lékař mající na svědomí mnoho potratů podporoval ve jménu falešné svobody civilizaci smrti. Pochopil, že univerzum a lidský život jsou dílem Boha a nikoli náhody. Prostřednictvím jednoho přítele se seznámil s farářem, který mu dal Písmo sv., katechismus a některé spisy církevních otců. Caillet se do jejich četby ponořil s nadšením a nalezl v nich Boží milosrdenství.

V noci byl buzen démony

Rozhodl se, že svůj příběh bude vyprávět na zasedání lóže. Členové byli konsternováni, Cailletova řeč však měla pro něj ještě další následky. Zažil útoky zlých mocností na svém těle. V noci ho budil jizlivý chechtot a zjevovali se mu démoni, kteří ale zmizeli, když se začal modlit Zdrávas Maria a prosit Matku Boží o pomoc.

Na Bílou sobotu r. 1985 byl v kostele pokřtěn a přijal též svátost biřmování. Claude se skutečně uzdravila, což jeho víru posílilo. Cailletovo obrácení mělo však na veřejnosti své následky. Byl šikanován na pracovišti a když si stěžoval na úřadech, dostal návštěvu jednoho lóžového „bratra“. Ten mu pohrozil, že když svoji stížnost nestáhne, bude zavražděn. Na nejbližším zasedání lóže měl Caillet přednášku o Kristu, sklidil ale posměch a nenávistné invektivy.

Nelze být katolíkem a zároveň zednářem

Poté konečně pochopil, že princip zednářství stojí na nenávisti ke katolické víře a proto nelze být současně katolíkem a svobodným zednářem. Opustil tedy lóži i Řád růže a kříže. Během letní dovolené r. 1985 navštívil Caillet spolu s Claude benediktinské opatství Sainte-Anne v Kergonanu v Bretani, kde jim jeden kněz radil, aby odpustili svým pronásledovatelům a modlili se za ně.

Chtěli též uzavřít církevní sňatek. Byl zde ale problém, že předchozí manželství obou bylo uzavřeno církevně. Pravoslavná komunita v Rennes jim nabízela okamžitou svatbu, pro ni to nepředstavovalo žádnou překážku. Cailletovi však věděli, že jsou katolíci, proto se obrátili na církevní soud, který shledal, že předchozí sňatek obou v kostele byl uzavřen neplatně,. mohli tedy přistoupit k církevním oddavkám. Pár čerstvých konvertitů Cailletových se začal silně angažovat v modlitebních společenstvích, Cailletova tchyně byla rovněž zázračně uzdravena ze své nevyléčitelné nemoci.

Po svém obrácení se dr. Caillet a jeho žena zřekli nemorálního života a praktikování bioenergetické terapie. Místo toho uplatňovali požadavek smíření s Bohem ve své medicínské praxi a vedli k tomu také pacienty. Stali se rovněž obránci nenarozeného života a varovali před zednářstvím.

Dr. Maurice Caillet zemřel v Auray 6. listopadu r. 2021 a byl známý jako vzorný katolický lékař.

Zdroj: Článek „Er war berühmt, Freimaurer, Pionier für Verhütung und Abtreibung – dann konvertierte er in Lourdes“ in www.kath.net 17. 2. 2025