Zemřel biskup mons. Andreas Laun, obránce pravověrnosti a nenarozeného života

31.12. r. 2024 zemřel v věku 83 let světící biskup rakouského Sacburku mons. Andreas Laun, známý svými autenticky katolickými postoji. Byl rodilým Vídeňákem, r. 1967 přijal kněžské svěcení, na Katolické univerzitě v německém Eichstaettu získal r. 1973 doktorát morální teologie. Po několikaleté pastoraci ve farnostech se stal učitelem na teologické fakultě ve Vídni a na cisterciáckém řádovém učilišti v Heilgenkreuzu. R. 1995 ho papež Jan Pavel II. jmenoval světícím biskupem v Salcburku.

Mons. Laun se zasazoval především pro ochranu nenarozeného života. Málokdy chyběl na nějakém Pochodu pro život ve své zemi, býval pravidelným účastníkem těchto pochodů i u nás v Praze v době, kdy s výjimkou řeckokatolického biskupa mons. Ladislava Hučka neměli jiní biskupové odvahu účastnit se takové akce. Ve svých publikacích jako morální teolog odmítal zákony ve prospěch praktikované homosexuality, r. 2017 publikoval proti tomu svůj pastýřský list, za nějž ho homosexuální lobby žalovala u soudu. Salcburská arcidiecéze se od něj distancovala. R. 2020 měl odvahu postavit se proti covidovému teroru, zvláště pak proti zákazu bohoslužeb. R.I.P.

Žena řídí část arcidiecéze. Její jméno kněží vyslovují v mešním kánonu

V arcidiecézi Mechelen-Brusel v Belgii paní Rebecca Charlies-Alsbergová je jmenována v eucharistické modlitbě hned za jménem papeže a místního biskupa. Charlies-Alsbergová je biskupskou delegátkou ve vikariátu provincie Valonský Brabant. Je to jeden ze tří vikariátů, z nichž se skládá bruselská arcidiecéze. Pověření ženy touto delegací je prezentováno jako element synodality. Vyslovování jména Charlies-Alsbergové v mešním kánonu bylo přikázáno úřady arcidiecéze v dopise kněžím.

R. 2023 rezignoval ze své funkce světící biskup Jean-Luc Hudsyn, jenž byl pověřen správou vikariátu Valonského Brabantu. Arcibiskup Bruselu Luc Terlinden rozhodl poté postavit do čela vikariátu pastorační asistentku Charlies-Alsbergovou, která žije v manželství a má 4 děti. Spravuje vikariát jako kdyby byla knězem nebo biskupem, pouze liturgii neslouží, k tomu má svého kněžského asistenta. Vizituje však farnosti a vyhlašuje homilie při mši. Podle arcibiskupa Terlindena se jedná o prvky „misijní synodální církve“, jakou buduje papež František. Římská synoda o synodalitě ukončená 27. října loňského roku se dožadovala „většího prostoru“ pro ženy v Katolické církvi.

Nezávislí pozorovatelé považují tento krok bruselské arcidiecéze za krok na cestě k jáhenskému a potažmo kněžskému svěcení žen, což kategoricky odporuje ustanovení Pána Ježíše Krista.

365 milionů křesťanů trpí pronásledováním

Podle organizace Open Doors sledující pronásledování křesťanů ve světě 365 milionů vyznavačů Kristových je perzekvováno pro svou víru. Upozornil na to i papež František v homilii na svátek sv. Štěpána 26. prosince. Každý sedmý křesťan na světě je pronásledován. Jen v době od 1. října r. 2022 do 30. září 2023 bylo na celém světě zničeno nebo násilím zavřeno 14 766 křesťanských svatyň a 4998 křesťanů bylo zabito. Počet nenahlášených případů je ale zřejmě značně vyšší.

Zpráva informuje, že Severní Korea se znovu ocitla na prvním místě zemí s nejtěžším pronásledováním křesťanů. Hned za ni se řadí Somálsko, Libye, Eritrea, Jemen, Nigérie, Pákistán, Sudán, Irán a Afghanistán. Nejlidnatější země, Indie a Čína, zaujímají 11. a 19. místo.

Podle zprávy pronásledování v porovnání s předchozím rokem zesílilo. Diskriminace křesťanů se projevuje zastrašováním, vyháněním a zabíjením věřících. Pronásledovateli jsou jednak vlády, např. v Nikaragui (30. místo), které ničí kostely a pronásledují biskupy a duchovenstvo, jednak extremistické skupiny, jež napadají vesnice a kultovní místa, jako je tomu např. v Nigérii (6. místo). Ale i rodinné klany a rodiny pronásledují své členy, když přijmou křesťanskou víru.

Podle Open Doors se obzvlášť viditelně projevuje perzekuce v ničení nebo zavírání křesťanských institucí, jakými jsou kostely, školy a nemocnice. Chrámy v Číně a Indii jsou tím postiženy nejvíce. Zatímco v Číně iniciativa vychází především od vlády, v Indii naproti tomu agresivní davy podnikají útoky na kostely. Ve sledovaném období bylo zabito v Indii minimálně 160 křesťanů hinduistickými nacionalisty kvůli jejich víře, zatímco v předchozím roce činil tento počet 17. Ve státě Manipur v Indii bylo r. 2023 zničeno přes 400 kostelů.

V komunistické Severní Koreji musí křesťané praktikovat svoji víru v ilegalitě. Když jsou odhaleni, hrozí jim nucené práce. Podle odhadů Open Doors se v zemi nachází cca 200 tisíc politických vězňů, z nichž 50–70 tisíc se tam octlo z důvodů své křesťanské víry.

Dramaticky se zhoršuje postavení křesťanů v subsaharské Africe, kde jsou křesťané vražděni islamistickými skupinami. V samotné Nigérii bylo zabito minimálně 4118 věřících. Islamističtí teroristé se dnes ale rozšířili po celém africkém kontinentu, všude tam jsou křesťané zabíjeni pro svoji víru, konkrétně v Burkina Faso (20. místo), Mali (14. místo), Mozambiku (39. místo), Nigerii (6. místo) a v Somálsku (2. místo).

Na Blízkém východě vlna emigrace křesťanského obyvatelstva neustává. Příkladem může být severosyrský region Afrin, kde turečtí vojáci přinutili k opuštění země všechno křesťanské obyvatelstvo.

Na latinskoamerickém kontinentu je především vláda prezidenta Ortegi v Nikaragui stále více nepřátelsky naladěná vůči křesťanům. Od května r. 2018 do července r. 2024 došlo k 870 zdokumentovaným případům útoků na Katolickou církev. Jen v roce 2024 režim vypověděl ze země 36 duchovních, z toho dva biskupy. Mnoho kněží pobývá ve vězeních. Katolická církev byla postižena zákazem charitativní činnosti a zrušením několika řeholí.

Jsme na vás hrdí…

V neděli 22. prosince latinský patriarcha Jeruzaléma kardinál Pierbattista Pizzaballa se odebral do pásma Gazy a sloužil mši sv. v tamní katolické farnosti Sv. Rodiny. V homilii řekl mimo jiné: „Jsme na vás hrdí, protože jste zůstali těmi, kdo jste: křesťany s Ježíšem… Jste světlem naší církve a Vánoce jsou právě svátkem světla. Válka jednou skončí, my se znovu postavíme na nohy, ale musíme hlídat naše srdce, aby toho byla schopna. Milujeme vás, nikdy se nebojte a nikdy se nevzdávejte…“ Poté udělil biřmování mladým katolíkům latinského obřadu. Katolíci jsou v pásmu Gazy nepatrnou menšinou vystavenou pronásledování.

Propotratová americká politička Nancy Pelosiová, postižená zákazem přijímat Eucharistii, se odvolala do Vatikánu

Bývalá mluvčí Sněmovny reprezentantů USA z demokratické strany Nancy Pelosiová, vydávající se za praktikující katoličku, nesmí na základě rozhodnutí arcibiskupa města San Franciska, kde bydlí, mons. Salvatora Cordileona, přistupovat ke sv. přijímání. Důvodem je její veřejná podpora a obhajoba potratů. Zákaz platí do té doby, než Pelosiová veřejně odvolá své kladné stanovisko k zabíjení nenarozených dětí, vyzpovídá se z toho a přijme svátostné rozhřešení. Pelosiová se proti tomu odvolala do Vatikánu. Prohlásila v rozhovorech pro média, že „to je problém arcibiskupa, ne její“. Chlubí se tím, že zákaz nerespektuje a ke sv. přijímání nadále chodí – a nikdo z kněží jí dosud neodepřel podat. Arcibiskup Cordileone ji několikrát zval k osobnímu rozhovoru, ona však pořád tvrdě odmítá. Tvrdí, že prý dosavadní postoj Církve k potratům „odpuzuje od ní mladé lidi“. Bývalá mluvčí Sněmovny ostentativně přistoupila k přijímání při mši, kterou sloužil papež František v bazilice sv. Petra v Římě v červnu r. 2022.

Pelosiová není jediným politikem demokratické strany v USA, kterému bylo zakázáno přistupovat ke sv. přijímání. R. 2018 biskup Thomas Paprocki z diecéze Springfield ve státu Illinois veřejně vyhlásil, že demokratický senátor Dick Durbin nesmí přijímat Eucharistii z důvodů své podpory potratového zákona.

Argentinští biskupové: země nesmí být katolická!

Argentinská provincie Santa Fé se paradoxně pod tlakem místních katolických biskupů připravuje na změny v regionální ústavě. Má být vypuštěn bod 3), jenž stanoví, že v tomto regionu „převažuje svaté, katolické, apoštolské a římské náboženství“, které je třeba ze strany provinční vlády uznávat a chránit. Biskupové arcidiecéze Santa Fé de la Vera Cruz však požadují, aby tento bod byl z ústavy vyškrtnut, neboť prý „odporuje ustanovením II. vatikánského koncilu“. Chtějí nahradit tuto pasáž větami o „náboženském pluralismu“.

Jak sdělila španělskojazyčná média, hierarchové pokládají zápis v ústavě o konfesním charakteru provincie za „anachronický a mylný“. Postavení Katolické církve musí být podle nich vnímáno pod zorným úhlem „různorodosti“, jež vylučuje každou formu určování pravdivosti toho či onoho náboženství ze strany státu. Odvolali se přitom na konstituci „Gaudium et Spes” II. vatikánského koncilu. „Proto je třeba říci, že provincie není a nesmí být v žádném případě katolická,“ prohlásili biskupové doslova.

To ovšem kategoricky odporuje věroučným prohlášením minulých papežů, zejména bl. Pia IX., Lva XIII., sv. Pia X. a Pia XI., kteří naopak zdůrazňovali dobrodiní plynoucí pro stát a společnost, když ústava spočívá na katolickém základě. Kladení na stejnou úroveň pravého náboženství s falešnými bylo od dob osvícenství mnohokrát Apoštolským stolcem odsouzeno. Teprve II. vatikánský koncil v rozporu s tímto kontinuálním učením Církve přijal zásadu, že katolicismus nesmí mít ani v zemích s katolickou většinou obyvatelstva žádná privilegia proti jiným náboženstvím (konstituce Gaudium et Spes, deklarace Dignitatis Humanae). Na základě toho potom v době Pavla VI. (1963–78) nunciové vyvíjeli tlak na země, kde byla ochrana katolické víry jako pravého náboženství zakotvena v ústavě, aby tyto body byly změněny a přeformulovány ve prospěch náboženského pluralismu. Tak se stalo v Itálii, ve Španělsku, ve švýcarském kantonu Wallis a v Kolumbii. Výsledkem bylo, že ihned poté došlo v těchto evropských zemích k legalizaci potratů, v Kolumbii potom k ničím neomezené misijní aktivitě evangelikálních sekt původem z USA, čehož výsledkem byl odpad téměř třetiny obyvatelstva od katolické víry.

Je tzv. Katolická univerzita v Lublinu ještě katolická?

Lublinský KUL (Katolicki Uniwersytet Lubelski) byl pro nás v době komunistické totality oázou autentického katolicismu, především v oboru humanitních věd. Jenže modernismus dnešní novocírkve se nyní zabydlel i tam. Svědčí o tom nejnovější skandál, kdy rektor prof. Miroslaw Kalinowski obdržel Cenu Idziho Radziszewského (zakladatele KULu ve 20. letech) – a slavnostním řečníkem na tomto aktu byl prof. Zbigniew Izdebski. Kdo je tento člověk? Pedagog a sexuolog, koordinátor komise při ministerstvu školství pro zavedení tzv. zdravotní výchovy do škol, což je jenom krycí název pro nemravnou sexuální výchovu, kdy děti se od útlého věku učí masturbovat a ještě před pubertou jsou vyzývány k pohlavnímu životu a seznamovány s antikoncepcí a homosexualitou. Izdebski je též spolupracovníkem WHO (Světová zdravotnická organizace), jež tato zvěrstva celosvětově prosazuje, rovněž tak s americkým Kinseyho institutem a německým Sdružením pro kritéria sexuality, jehož čelným představitelem byl smutně proslulý lékař Helmut Kentler. Kinsey i Kentler nejenže propagovali pedofilii, ale byli též soudně usvědčeni z pohlavního zneužívání dětí. Jestliže jejich souputník Izdebski je navzdory tomu KULem vybrán jako slavnostní řečník, pak je to opravdu aféra, nota bene když polská biskupská konference zavedení tzv. zdravotní výchovy do škol kategoricky odsoudila.

To však není jediný případ, kdy KUL vystupuje otevřeně nekatolicky. Od 1. září r. 2024 bylo na něm zřízeno tzv. Collegium Medicum otevřeně propagující v přímém rozporu s katolickou naukou oplodnění in vitro. V říjnu téhož roku udělil KUL čestný doktorát francouzské filozofce Chantal Delsolové, autorce knihy „Konec křesťanského světa“, v němž vyzývá křesťany, aby se vzdali obrany křesťanských hodnot a splynuli s liberálním sekularizovaným světem. R. 2020 dva bývalí vedoucí katedry etiky kněží profesoři Andrzej Szostek a Alfred Wierzbicki protestovali proti rozhodnutí Ústavního soudu, jež prohlásilo potraty z důvodů zjištěného poškození plodu za nezákonné. Většina vyučujících na KUL sice dosud hlásá pravou nauku, jenže jak dlouho? Jsou snahy novocírkve, aby KUL následoval pseudokatolická učiliště v západních zemích, která otevřeně brojí proti zjevené pravdě.

Bude tradiční mše svatá na pouti Paříž-Chartres zakázaná?

Již od počátku 80. let se konají každoročně v květnu nebo červnu pěší poutě mladých tradičních katolíků z katedrály Notre Dame v Paříži do katedrály Notre Dame v Chartres, což je vzdálenost něco přes 100 km. Iniciátorem bylo Kněžské bratrstvo sv. Pia X. (FSSPX). Po vysvěcení nových biskupů FSSPX a formální exkomunikaci ze strany Vatikánu se ujala tohoto úkolu tzv. indultní kněžská společenství, jež se hlásila k jednotě s Římem. FSSPX poté zvolilo opačnou trasu z Chartres do Paříže, jeho kněžím není ale dovoleno celebrovat v katedrále, musí sloužit mši sv. mimo. Poutě organizované indultními komunitami z Paříže do Chartres však končí vždy v katedrále v Chartres tradiční mši sv., loňského roku ji celebroval kardinál Gerhard Ludwig Mueller. Zájem mezi mladými lidmi z celého světa stále roste, počty v posledních letech se pohybují mezi 20–30 tisíci.

To se ale může rychle změnit. Deník La Croix ve svém vydání 4. prosince r. 2024 zveřejnil článek, že prý vatikánské Dikasterium pro bohoslužbu v čele s britským kardinálem Arthurem Rochem, velkým odpůrcem tradiční mše sv., podezřívá organizátory poutě z nerespektování omezení tradičního ritu dokumentem papeže Františka Traditionis Custodes z r. 2021. To nevyznívá dobře, zejména když uvážíme, že loňského roku byla zakázána tradiční mše sv. v chrámu sv. Petra pro poutníky katolické Tradice do Říma a v mariánské svatyni ve španělském Covadonga, kam se pořádají pěší poutě tradičních katolíků španělského jazykového prostoru na památku zahájení španělské reconquisty, zápasu za osvobození země od mohamedánských Maurů. Modernistický Řím, jak je zřejmé, vždycky reaguje zákazem, když počet tradičních katolíků, zejména mladých, začne narůstat. Nicméně již teď se jeví situace tak, že neuspěje, neboť hlad po autentické mši sv. je právě u mladé generace katolíků díky Pánu stále silnější.

Slzy Panny Marie v polské Lodźi

13. prosince loňského roku obraz Panny Marie Čenstochovské v katedrále v Lodźi začal ronit slzy. Tento úkaz viděly desítky lidí, informovala o něm i lokální televize. Církevní orgány se dosud nevyjádřily. Jeden z místních duchovních P. Slawomir Kostrzewa však řekl v homilii: „Nebe vyzývá lidstvo k pokání za hříchy. Když slova Matky Boží nepohnou srdcem lidí, musí promluvit její slzy.“ Tato událost se stala v katedrále arcidiecéze, kterou řídí mons. Grzegorz Ryś, největší modernista polského episkopátu. Je to náhoda?

Soud v USA: nutit k očkování proti covidu bylo nezákonné

Soud v americkém Detroitu ve státě Michigan dal za pravdu žalobkyni jménem Lisa Domská. Pracovala v jednom podniku 38 let jako IT specialistka. Protože jako katolička odmítla nechat se v době covidového šílenství naočkovat vakcínou s odůvodněním, že je vážné podezření na její testování na buňkách potracených dětí, byla po 38 letech z práce vyhozena. Podala proti tomu žalobu a soud uznal, že se jednalo o diskriminaci z náboženských důvodů.