Božský Spasiteli, věřím, že jsem přijal Tebe, Boha a Vládce světa a vesmíru, v malé hostii. Věřím ale také, že je tomu ve skutečnosti daleko více i naopak. Ne tolik já Tebe, jako spíše Ty jsi přijal mne. Ty, přítomný v podobě maličkého oplatku, ve skutečnosti celou moji bytost, mou duši i tělo, zahrnuješ svým tajemným objetím a bereš do svého duchovního přijímacího salonu, v němž neexistují žádné výroky odsouzení, jen slova láskyplného přijetí. Mne, který si to vůbec nezaslouží, kdo Tě denně zrazuje svými hříchy, a potom prosí o slitování a milosrdenství. A Ty odpouštíš pokaždé, nikdy neřekneš jako ve starém Římě Cicero Catilinovi: Kam až budeš napínat moji trpělivost? Chválím Tě a děkuji Ti, můj Pane a Spasiteli, že Tvá trpělivost se mnou se nikdy nevyčerpá, protože Ty nejsi, jak říká Tvůj apoštol Pavel, tím, kdo nemá soucit s námi, slabými.

Ty odpouštíš ve svátosti Eucharistie mé všední hříchy a dáváš mi stále po každém sv. přijímání nové milosti, abych lépe a účinněji odpíral pokušením. A nejen to, ale také milosti, abych svůj každodenní život, všechnu svoji práci, veškeré kontakty s lidmi a reakce na to, co se děje kolem mne a ve světě, uspořádal podle Tvého laskavého vedení, abych byl nástrojem v Tvých rukou. Děkuji Ti, že mne neodmítáš, i když jsem špatným nástrojem, že mi odpouštíš a dáváš zase nové milosti, abych byl příště lepším. Chválím a velebím Tě, že po každém vstupu do Tvého Božího království ve svátosti Eucharistie mi ve chvilce ticha poskytuješ inspiraci, jak v konkrétních situacích rodiny, práce, vztahů s lidmi a rozhodování v obtížných záležitostech jednat, co dělat lépe nebo jinak, než jsem dosud dělal. Tato chvíle po sv. přijímání je vždycky nejdůležitějším a nejradostnějším okamžikem dne, neboť se setkávám s nejdražší bytostí. Nikdo jiný není schopen mít mne tak rád, jako Ty, můj Pane, jenž jsi na Kalvárii prolil za mne svoji Krev. Kladu před Tebe ve sv. přijímání také všechny úmysly, za něž se modlívám, zvláště pak ty, v nichž prosím za svou rodinu, přátele, blízké a potřebné.

Naléhavě však také prosím o jedno: Nedopusť, abych Tě někdy opovážlivě přijímal v těžkém hříchu bez stavu posvěcující milosti, abych podlehl dnešní zhoubné propagandě zlého ducha, který i skrze Tvé vnitřně odpadlé posvěcené služebníky mi namlouvá, že Ty nikoho nezatratíš do pekla, že smrtelné hříchy fakticky neexistují. Uděl mi svou pomáhající milost, abych v případě upadnutí do těžkého hříchu ihned utíkal ke svaté zpovědi a s kajícností se vyznal, neboť přijímat Tebe a nebýt v posvěcující milosti je svatokrádeží, hrubou urážkou Tebe a Tvé nekonečné lásky, jež šla za mne až na Kalvárii, spoluúčastí s Kaifášovými a Pilátovými ozbrojenci na mučení a zabíjení Tebe, nejdobrotivější bytosti. Nedopusť prosím, abych jednou v těžkém hříchu zemřel a uslyšel Tvůj verdikt krále z podobenství, které jsi jednou vyprávěl: „Jak jsi sem přišel bez svatebního rouchy? Svažte ho a uvrhněte do temnoty, tam bude pláč a skřípání zubů.“

Posiluj mne, Pane, svými milostmi, aby se tak nikdy nestalo. Nasycuj mne svým Tělem a napájej svojí Krví k růstu a sebezdokonalování pro Tvé království, abych mohl jednou s Pannou Marií, s anděly a blaženými dušemi v nebi volat:

Bůh budiž veleben! Velebeno budiž Jeho svaté jméno! Veleben budiž Ježíš Kristus, pravý Bůh a pravý člověk! Velebeno budiž jméno Ježíšovo! Velebeno budiž Jeho Nejsvětější Srdce! Velebena budiž Jeho Nejdražší Krev! Veleben budiž Ježíš v Nejsvětější svátosti oltářní! Veleben budiž Duch Svatý Utěšitel! Velebena budiž velká Máti Boží přesvatá Maria! Velebeno budiž její Svaté a Neposkvrněné Početí! Velebeno budiž její Slavné Nanebevzetí! Velebeno budiž jméno Panny a Matky Marie! Veleben budiž svatý Josef, její přečistý snoubenec! Veleben budiž Bůh ve svých andělech a svých svatých! Amen.