Sv. Maxmilián Kolbe nebyl jediný


4. září si polští katolíci připomenuli 11 blahoslavených sester nazaretánek z Nowogródka, který dnes leží na územi Běloruska. V r. 1943 nabídly svůj život za 120 zajatců, hlavně otců a matek rodin, které Němci chtěli postřílet. Tyto sestry se staly patronkami Poláků v Bělorusku.

Kongregace sester Nejsvětější rodiny z Nazareta, běžně nazývaná nazaretánky, přišla do Nowogródka v roce 1920 na pozvání biskupa Zygmunta Łozińského. Sestry zde založily internát a základní školu a zahájily vzdělávání místních dětí. Současně pracovaly i na místní faře.

Za II. světové války Němci jako odvetu za akce polské odbojové Zemské armády zatkli mnoho Poláků a řadu z nich popravili. Poslední vlna zatýkání proběhla v noci ze 17. na 18. července r. 1943. Gestapo zatklo přes 120 osob, hlavně otců a matek rodin z Nowogródka.

Představená sester nazaretánek s. Maria Stella jménem celé řeholní komunity nabídla Bohu slib oběti života za zatčené, mj. i za P. Aleksandra Zienkiewicze, místního faráře a duchovního správce sester. S tímto návrhem šla na gestapo.

Bůh oběť sester přijal. 120 zatčeným otcům a matkám rodin, za něž sestry nabídly život, byl trest smrti změněn na nucené práce v Německu. Po válce se všichni vrátili ke svým rodinám. S. Maria Stella však 31. července r. 1943 spolu s celou komunitou sester obdržela od gestapa příkaz, aby se všechny večer hlásily v jeho sídle. Přišlo jich 11. Brzy ráno 1. srpna byly vyvezeny do nedalekého lesa a postříleny nad hrobem vykopaným již dříve.

Němečtí okupanti zavraždili představenou nazaretánek s. Marii Stellu a sestry Imeldu (Marii Źakovou), Rajmundu (Annu Kukolowiczovou), Danielu (Eleonoru Joźwikovou), Kanutu (Józefu Chrobotovou), Sergii (Julii Rapiejovou), Quidonu (Helenu Cierpkovou), Felicitu (Paulinu Borowikovou), Heliodoru (Leokadii Matuszewkou), Kanizii (Eugenii Mackiewiczovou) a Boromu (Weroniku Narmontowiczovou). Všech 11 nazaretánek z Nowogródka bylo papežem Janem Pavlem II. beatifikováno r. 2000. Z celé 12 členné komunity sester zůstala naživu pouze s. Małgorzata Banaśová, která v kritickou noc pracovala v nemocnici.

Hrob těchto mučednic lásky k bližnímu je na pozemku místní fary a neustále k němu proudí zástupy poutníků. Mezi nimi nechybí ani potomci těch, jimž sestry svou obětí zachránily život. „Moje máma se přátelila se sestrou Stellou, tehdejší představenou z Nowogródka. Zdědila jsem po ní jméno. Bezprostředně jsem sestry neznala, narodila jsem se až po jejich popravě, ale vím z povídání, že s. Stella a moje máma byly přítelkyněmi. Když jsem měla půl roku, zavedla mne máma na místo postřílení sester. Později mi o nich hodně vyprávěla, zejména o podpoře, jakou poskytovaly všem v těžkém válečném všedním životě,“ vzpomíná paní Stella Góźdźová pocházející z Nowogródka.

Zdroj: Článek „Błogosławione siostry Nazaretanki z Nowogródka – orędowniczki spraw polskich“ in www.pch24.pl 4. 9. 2024