Kam krá­číš, ně­mec­ká ka­to­lic­ká církvi? Tuto otáz­ku si kla­dou již dlou­hou dobu nejen ka­to­lí­ci. Nej­no­vě­ji nikdo menší než pre­zi­dent­ka ně­mec­ké ka­to­lic­ké Cha­ri­ty Wel­skop-De­f­fa­a­o­vá žá­da­la pro ženy po umě­lém po­tra­tu po­skyt­nu­tí fi­nanč­ních ná­hrad. Od šéfky ka­to­lic­ké Cha­ri­ty bychom ale oče­ká­va­li něco zcela ji­né­ho. Ne­mě­la by na­bíd­ka fi­nanč­ní po­mo­ci smě­řo­vat na­o­pak k ženám před po­tra­tem, které vá­ha­jí, zda vra­žed­ný zá­krok pod­stou­pit či ni­ko­liv? Oslo­vit je, že pokud se roz­ho­du­jí jít na po­trat ze so­ci­ál­ních dů­vo­dů, tak se po­sta­rá­me o ma­te­ri­ál­ní pomoc pro ně, aby své dítě mohly bez obav po­ro­dit? Také na­bíd­ka po­ra­den­ství a kon­tak­tu s tě­mi­to že­na­mi jsou mož­nost­mi, jak jim před­lo­žit jinou al­ter­na­ti­vu než za­bi­tí člo­vě­ka. Jenže to ne, pre­zi­dent­ka Cha­ri­ty na­bí­zí pouze fi­nanč­ní pod­po­ru pro usmr­ce­ní ne­na­ro­ze­né­ho ži­vo­ta. Při­po­meňme si v této sou­vis­los­ti, že la­tin­ské slovo ca­ri­tas zna­me­ná lásku k bliž­ní­mu. Vraž­da ne­na­ro­ze­né­ho dí­tě­te je snad pro­je­vem této lásky?

Od té doby uply­nul více než týden. A jaká je re­ak­ce cír­kev­ních před­sta­vi­te­lů na toto ne­ho­ráz­né vy­já­d­ře­ní pre­zi­dent­ky Cha­ri­ty? Nic než ml­če­ní. Nejde ze stra­ny na­šich pas­tý­řů o nic no­vé­ho. Ka­to­lic­ké (?) Kol­pin­go­vo dílo ve svém ma­ga­zí­nu 15.5.2024 pu­b­li­ku­je po­ža­da­vek tzv. Kol­pin­go­vy mlá­de­že, aby byl od­bou­rán z le­gisla­ti­vy par. 218 ome­zu­jí­cí po­tra­ty na dobu prv­ních tří mě­sí­ců tě­ho­ten­ství a po­ža­du­jí­cí sou­hlas lé­ka­ře. Kol­pin­go­va mlá­dež tady po­ža­du­je na­pros­tou a nikým ne­o­me­ze­nou tzv. „re­pro­dukč­ní svo­bo­du“. Bis­ku­po­vé i v tomto pří­pa­dě dosud mlčí.

Kam kráčí Ka­to­lic­ká cír­kev, když ta­ko­vé těžce hříš­né a zlo­čin­né po­ža­dav­ky je­jich členů zů­stá­va­jí bez ko­men­tá­ře od bis­ku­pů, kněží a kva­li­fi­ko­va­ných vě­ří­cích? Jaké sta­no­vis­ko vlast­ně za­u­jí­má sou­čas­ná Ka­to­lic­ká cír­kev v době dez­o­ri­en­ta­ce a pře­kru­co­vá­ní Bohem da­ných hod­not, ja­ký­mi jsou ochra­na ži­vo­ta a ro­di­ny jako zá­klad­ní buňky spo­leč­nos­ti?

„Ne­za­bi­ješ!“ – tak je při­ká­zá­no Bohem (Exo­dus 20,13). Ná­sle­do­vá­ní De­sa­te­ra Bo­žích při­ká­zá­ní by bylo ga­ran­cí pl­no­hod­not­né­ho a Bohem chtě­né­ho ži­vo­ta. Kam ale kráčí Cír­kev, když se ve­he­ment­ně ne­za­sa­zu­je za ochra­nu kaž­dé­ho ži­vo­ta, pře­de­vším toho nej­bez­bran­něj­ší­ho, tj ne­na­ro­ze­né­ho v ma­teř­ském lůně?

Život s dí­tě­tem je často na­má­ha­vý s vy­so­ký­mi po­ža­dav­ky, ale vždyc­ky obo­ha­cu­jí­cí a naplňující. Summa sum­ma­rum je to jedno z nej­krás­něj­ších po­slá­ní, které nám život může určit. Všech­ny síly jsou mo­bi­li­zo­vá­ny, aby otec i matka pře­ko­na­li samy sebe. Ne­e­xis­tu­jí žádné zá­ru­ky, že vše půjde vždyc­ky bez pro­blé­mů, ale to není nikde na této pouti, již na­zý­vá­me ži­vo­tem.

Život s dětmi si žádá mnoho a je často na­má­ha­vý, ale po­kaž­dé obo­ha­cu­jí­cí a oži­vu­jí­cí. Chce po nás, abychom krá­če­li v úz­kých hra­ni­cích a uvolňuje v nás ne­če­ka­né síly. Zkrát­ka: Je to jeden z nej­krás­něj­ších a nej­po­žeh­na­něj­ších úkolů, jaké si mů­že­me před­sta­vit. Au­tor­ka těch­to řádků (ano­nym­ní, pozn. překl.) je mat­kou tří už do­spě­lých dětí, z toho jed­no­ho po­sti­že­né­ho. Dnes jsme za ně ne­smír­ně vděč­ni, neboť právě ono v nás pěs­tu­je vý­raz­ný „smysl pro ro­di­nu“ a za­hr­nu­je nás ro­di­če lás­kou a péčí, jež nás čím dál víc uvádí v úžas.

Na závěr při­po­ju­ji slova Žalmu: „Děti jsou darem od Hos­po­di­na, plod těla je jeho darem…“ (Ž 127,5) Tento dar chce­me vděč­ně při­jmout a chrá­nit.

Zdroj: Člá­nek „Ca­ri­tas-Präsi­den­tin for­dert: Kas­sen sollen Kos­ten der Ab­tre­i­bung er­stat­ten – Ki­rche schwei­gt!“ in www.​kath.​net 27. 8. 2024