To napsal publicista Aaron Seng na stránkách Crisis Magazine. Tento vydavatel tradičních katolických katechismů píše o mimořádné odpovědnosti veřejně činných osob hlásících se ke katolické víře před Bohem. Východiskem úvah tohoto žurnalisty je tragédie pohoršujících a zločinných rozhodnutí prezidenta USA, který se prohlašuje za katolíka.

„Tento velký národ (americký, pozn. překl.) řídí nyní prezident vydávající se za římského katolíka. To poskytuje naději na vztah Církve a státu, který by mohl být důvodem k radosti, neboť se rýsují nečekaná vítězství v ohledu spásy duší, vyvýšení svaté matky Církve a sociální vlády Krista Krále. Prezident Joe Biden však postupuje úplně opačně“ – zdůraznil Aaron Seng.

Jak autor napsal, „v nedávném poselství o stavu Unie Biden se vyslovil pro reprodukční svobodu a slíbil návrat zpět rozhodnutí Nejvyššího soudu z r. 1973 jako celostátního zákona, aby ženy v naší zemi mohly zabíjet vlastní děti podle vlastního uznání, nota bene i díky vládnímu finančnímu příspěvku” – uvedl publicista.

Jeho text rovněž obrací pozornost k tomu, že prezident v tomto poselství vzýval dokonce – proti 2. přikázání – Boží jméno, když se rozhořčoval nad aktivitou proliferů, kteří dle jeho mínění „upírají jiným svobodu”, když bojují o právo na život nenarozených.

„Ptáme se, kterému bohu Joe Biden opravdu slouží, když toto božstvo důrazně požaduje vraždění nevinných osob? Je to snad Huitzilopochtli? (aztécký bůžek dožadující se lidských obětí – pozn. překl.). V žádném případě to nemůže být Ježíš Kristus” – zdůraznil autor Crisis Magazine.

„Věčná spása prezidenta je ve vážném ohrožení“ – varoval. Avšak „možná ještě horší je to, že američtí katolíci již neočekávají žádné veřejné napomenutí Bidena od biskupů a zcela jistě ne od nikoho z Říma” – dodal.

Místo toho se děje úplný opak: papež František chválí prezidenta jako „dobrého katolíka“, který může klidně přistupovat ke stolu Páně, jeho postoj ve věci potratů je sice „rozporuplný“, ale to je prý nepodstatné, jedná se výlučně o otázku jeho osobního svědomí.

„Desperátská potřeba obrácení”

Aaron Seng si všiml, že Katechismus Katolické církve (verze z r. 2018) „chvályhodným způsobem” odsuzuje hříchy potratů a pohoršení, ale nepodává praktické rady, jak postupovat v této věci proti porušování Božího zákona.

„Ve skutečnosti více než 60 let nemáme žádného komplexního průvodce katolickým náboženstvím, který by ve shodě s trvalou morální doktrínou Církve a platným Kodexem kanonického práva informoval, co dělat tváří v tvář závažnému veřejnému skandálu, jehož se právě dopustil prezident USA před očima celého světa…“ – čteme.

Podle Senga tuto úlohu dnes plní publikace „Credo: Kompendium katolické víry“ od biskupa Athanasia Schneidera. Tam nalezneme recept „intelektuálního a duchovního léku a výzvy k obrácení, jaké Joe Biden – a rovněž mnozí pastýři Církve – dnes přímo desperátsky potřebují” – napsal autor.

Crisis Magazine cituje několik pasáží Kompendia. V bodu 745 tento německý hierarcha sloužící v Kazachstánu píše:

„A co s katolíky zastávajícími veřejné funkce, kteří postupují v rozporu s naukou Církve? Je to hřích zanedbání a veřejného pohoršení, za které musejí být svými pastýři soukromě napomenuti a vyzváni k pokání a nápravě. Jestliže však budou v tomto hříchu pokračovat, nutno je veřejně napomenout v zájmu spásy duší; a pokud nadále neprojeví kající smýšlení a budou zatvrzelí, je třeba nepřipustit je ke svátostem. Katolíkům zastávajícím jakýkoliv veřejný úřad jsou adresována slova sv. Ambrože: Císař uplatňuje svou moc v Církvi a ne nad Církví; dobrý císař hledá pomoc Církve a neodmítá ji.“

A dále:

„Bod 497: A co s politiky, kteří souhlasí s jakoukoliv formou uzákoněné vraždy? Ti jsou spoluviníky těžkého hříchu a mohou se setkat s veřejným odporem. Když vyznávají, že jsou katolíky, mají být napomenuti pastýři Církve, adekvátním způsobem potrestáni a pokud nebudou činit pokání a zůstanou zatvrzelí, nesmějí být připuštěni ke sv. přijímání do té doby, dokud se nebudou kát a nenapraví pohoršení, jež způsobili…“

„Bod 540: A co s katolíky, o nichž je známo, že se dopouštějí těchto hříchů proti životu (potratu a eutanazie, pozn. překl.)? Ty je nutno považovat za veřejné hříšníky a dokud se nebudou kát a nesmíří se s Církví, tak každý udělovatel svátostí jim musí odmítnout podat sv. přijímání (srvn. Mt 18,17).“

V následujícím bodu 541 bp Athanasius Schneider odpovídá na pochybnosti, jestli tato opatření nejsou příliš tvrdá a v rozporu s láskou, kterou přinesl náš Pán:

„Ne. Pravá láska je nerozlučně spojena s pravdou. Církev má povinnost ctít Pána Ježíše v Eucharistii a zároveň chránit veřejného hříšníka před jezením a pitím k odsouzení sebe samého (srvn. 1 Kor 11, 29)” – říká Credo…

„Modleme se, aby světští i církevní představitelé na celém světě si vzali k srdci skutečnost, že nazývat se katolíkem samo o sobě nestačí ke spáse…“ – napsal Seng a pokračoval: „Katolíci budou v pekle nejvíce hořet! Na to nutno pamatovat zejména v době svatopostní.“ Tak zakončil svůj článek předseda sdružení Tradivox a šéfredaktor Catholic Catechism Index, jenž čítá 20 svazků souboru tradičních katolických katechismů vydaných nakladatelstvím Sophia Institute Press.

Zdroj: Článek „Crisis Magazine: Oto, co katechizm mówi katolickim politykom, którzy publicznie grzeszą“ in www.pch24.pl 13. 3. 2024