Růženec – válečná zbraň katolického křesťana


Měsíc říjen je věnován Matce Boží, Královně posvátného růžence. Tato modlitba není jako každá jiná. Její specifikum spočívá v tom, že je určena k boji, jde o zbraň v našich rukou. Zbraň, která nikoho z lidí neusmrcuje a nezraňuje, ani ty největší nepřátele Církve sv. Není totiž určena pro válku s lidmi, ale pro válku se zlými duchy, odhání je pryč, aby člověku neškodili. Je zbytečné ptát se, proč právě růženec. Matka Boží to tak stanovila, vyjádřila se o tom nejjasněji a nejzřetelněji ve Fatimě. Když sv. Maxmilián Kolbe zakládal Rytířstvo Neposkvrněné, prohlásil v duchu tohoto přání Panny Marie právě růženec za jeho nezbytnou výzbroj v zápase se zednářstvím a démony, stojícími za ním.

K pochopení toho nám slouží i církevní kalendář. Růžencovému měsíci říjnu předchází 28. září svátek sv. Václava, patrona České země, který se stal symbolem všech bojů našeho národa za svoji svobodu, proto je také zobrazován se svou typickou zbraní, s kopím. Hned následující den slavíme svátek tří svatých archandělů Rafaela, Gabriela a Michaela, z nichž Michael má zvláštní poslání bojovat proti satanovi a jeho vojsku. Tyto dva svátky proto jsou jakousi předzvěstí toho, co má katolík dělat v měsíci říjnu: bojovat. Ne střelnými nebo sečnými zbraněmi, ale duchovními, především pak modlitbou sv. růžence.

Není a nebude to snadný boj. Satan dnes zaměřil svoji pekelnou a zničující aktivitu proti lidskému životu – zejména proti tomu nejbezbrannějšímu, životu dítěte v mateřském lůně a životu bezmocného starého člověka na konci pozemské cesty. Rozněcuje nenávist vůči vyznavačům Kristovým v celém světě. Ďábel také vyvolává převrat v pořadí hodnot, usiluje o to, aby monogamní rodina, založená na vzájemné lásce a věrnosti muže a ženy, byla nahrazena promiskuitními vztahy smilstva a zvrácenou náklonností osob stejného pohlaví.

Tím více se neúprosná a tvrdá válka stává nutností. Válka ne revolverem, kulometem nebo bombami, ale řetízkem s kuličkami, při troše fantazie připomínajícím Davidův prak. Směšné? Jistěže, ale David tímto prakem zvítězil nad obrem Goliášem, ačkoliv z přirozeného hlediska se to zdálo být nesmyslné. Panna Maria ví zajisté daleko lépe než my, proč nám dává do ruky „růženec-prak“ a nikoli samopal. V moderní době dosáhla tato zbraň vítězství v Rakousku r. 1955, kdy po proslulé „růžencové kruciátě“ se stalo něco nemyslitelného – sovětská okupační vojska opustila zemi. R. 1986 nekrvavá tzv. „růžencová revoluce“ na katolických Filipínách vyhnala ze země krvavého diktátora Marcose. A to jsou jenom případy moderních dějin, čím více půjdeme do minulosti, tím více jich najdeme, nejznámější je bitva u Lepanta r. 1571, kdy Evropa byla právě po modlitbách růžence, k nimž vyzval papež sv. Pius V., uchráněna před muslimskou okupací, podobně se stalo r. 1683 u Vídně, kterou Turci považovali již za téměř dobytou, a změna nastala teprve tehdy, až kapucínský kazatel bl. Marco d´Aviano vyzval k modlitbě sv. růžence.

Takže vzhůru do boje! S růžencem v ruce, úžasnou zbraní proti zlým duchům, zbraní Matky Boží!

(poprvé publikováno na stránkách Duše a hvězdy 7.10.2013)