Apologie Církve
Ke svátku Nanebevzetí Panny Marie: Zatkli mě 15. 8. o slavnosti Panny Marie Nanebevzaté
Maria hraje v mém životě velmi důležitou roli. Komunisté mne zatkli dne 15. srpna 1975, tedy o slavnosti Nanebevzetí Panny Marie. Policejní auto mne odváželo, aniž bych si mohl vzít cokoliv s sebou. Ponechali mi jen růženec. Ten mi pomohl nalézt vnitřní pokoj. Cesta byla dlouhá více než 450 kilometrů. Té noci jsem mnohokrát opakoval modlitbu i k Marii.
Ježíši, včera odpoledne mě zatkli
Ježíši, včera odpoledne, o slavnosti Panny Marie Nanebevzaté, mě zatkli.
Začala mi zkušenost života uvězněného člověka.
V hlavě mi víří tolik zmatených myšlenek:
smutek, strach, napětí, mé srdce je zraněné.
Ve svém pokoření se rozpomínám na slova Písma:
Byl započten mezi zločince. (Lk 22,37)
V tomto nesmírném oceánu hořkosti
s sebou nemám zhola nic, jen růženec
a společnost Tvoji a Tvé Matky, Ježíši.
Můj Bože, mé všechno.
Ježíši, nyní mohu říci jako apoštol Pavel:
Já, František, jsem nyní
vězněm pro Krista. (srov. Ef 3,1)
Ještě v temnotě noci,
ponořen do oceánu úzkosti a hrůzy,
se poznenáhlu probírám:
musím čelit nastalé skutečnosti.
Každou minutu chci opakovat:
„Ježíši, miluji tě!“
(16. 8. 1975)
Když jsem už nebyl schopen se jinak modlit, recitoval jsem Zdrávas
Když se mi během dlouhého pobytu ve vězení někdy přihodilo, že má fyzická a psychická slabost překročila únosnou mez, a já nebyl schopen se jinak modlit, tehdy jsem pouze recitoval Zdrávas Maria. Opakoval jsem tuto modlitbu mnohokrát. Svěřoval jsem vše do Mariiných rukou.
Panna Maria mne nikdy neopustila. Stále mne provázela na mé bolestivé pouti celou řadou věznic. V oněch dnech přetěžkých zkoušek jsem se velmi prostě a s dětskou důvěrou modlil následujícím způsobem: „Matko, jestliže víš, že již nebudu moci být užitečný Církvi, pak mi dopřej tu milost, abych dokonal svůj život tady ve vězení. Jestliže ale víš, že budu moci být Církvi ještě ku prospěchu, pak mi dopřej, abych z vězení vyšel na svobodu právě v den, kdy se slaví některý z tvých svátků.“
Po patnácti letech věznění přišel 21. listopad 1988
Pak přišel jeden deštivý den. Bylo 21. listopadu 1988, slavnost Mariina představení v chrámě. Předvolal si mě ředitel věznice a … byl jsem propuštěn.
František X. Nguyen Van Thuan (1928 – 2002) byl vietnamský biskup a později kardinál, dlouholetý politický vězeň komunistického režimu ve Vietnamu. Jeho víra se osvědčila a zocelila třináctiletým vězněním v komunistických věznicích a táborech.
Se svolením zpracováno podle knížky: F. X. Nguyen Van Thuan, Svoboden ve víře - Ze zkušenosti vězněného biskupa, kterou vydalo nakladatelství Paulínky. Redakčně upraveno.