Také se Vám, milí čtenáři, často zdá, že svět je nenapravitelně zkažený a nemáme vzory, silné osobnosti? Ale máme, jen je hledat… a můžeme je hledat dokonce i mezi svatými, kteří již obdrželi palmu vítězství. Dnes si něco povíme o sv. Brigitě.

Sv. Brigita se narodila r.1303 ve Švédsku. První mystický zážitek měla již v 10 letech. Když slyšela dominikánského kněze kázat o umučení Ježíše Krista, byla hluboce dojata. V noci se jí pak zdálo, že na svou otázku: „Pane, kdo Tě tak krutě zranil?“ slyší Kristovu odpověď: „Všichni, kdož si mé lásky k lidem neváží.“ Ježíš Kristus se k ní vracel, mluvil k ní, odhaloval jí tajemství Svého umučení a dával jí nahlížet do dějů budoucích.

Vzorná manželka a matka

Jako mladá byla Brigita provdána za knížete Ulfa Gudmarsona, místokrále norického. Žila s ním ve šťastném manželství a porodila a křesťansky vychovávala 8 dětí, z nichž dcera Kateřina byla rovněž svatořečena.

Statečná žena na královském dvoře

Brigitě se dostalo vynikajícího, na svou dobu nezvyklého, vzdělání. Vážili si jí i na královském dvoře. Poprvé se ocitla ve službách krále, když byla učiněna dvorní mistryní jeho dospívající dcery. Za svou víru se nikdy nestyděla a neváhala kritizovat dění ve své zemi. Mluvila o tom, že Švédsku vládnou tři ďábli: opilství, obžerství a zvrácený sex. Byla si vědoma, že morální stav dvora oslabuje zemi i ve smyslu politickém a vojenském. Po porážce Dány byla zničena, když viděla zajatce prodávané do otroctví.

Hledání duchovní pomoci

Pomoc a zklidnění duše našla při pouti ke sv. Olafu a poté ke sv. Jakubu do Santiago de Compostela. Na popud samotného Krista založila rytířský řád, který působí dodnes. Komplikace však byly se schválením řeholních pravidel – papež tehdy sídlil v Avignonu.

Po smrti manžela se chtěla oddat modlitbám v klášterním tichu, ale Kristus ji povolal na jinou vinici…

Opět na královském dvoře

Když byla Brigita podruhé povolána ke královskému dvoru, už si „nebrala servítky.“ Vystupovala bez zábran a byla vnitřně i zevně postavou prorocké důstojnosti. Dvůr i král couval před její autoritou. U mnohých její slova budila nenávist, ale nikdo se neodvážil proti ní otevřeně vystoupit. Jen v skrytosti se jí a jejím snům posmívali.

Brigita neváhala napomenout i krále, jenž žil dvojím životem – ve dne předstíral ctnosti, v noci nezřízeně holdoval svým choutkám. Varovala ho i před dobyvačnou výpravou proti Finsku a severozápadnímu Rusku. Výprava byla neúspěšná a předpovězený mor zachvátil území Švédska.

Mor, války a chaos daly do pohybu poutníky. Někteří jen utíkali do bezpečí, pokornější putovali pokorně do Říma, Brigita mezi nimi. Během pouti do Říma se Brigita účastnila nejvyššího politického života. Pevně žádala papeže, aby se zasadil o mír mezi Francií a Anglií. Podobně jako sv. Kateřina Sienská vyzývala papeže, aby se vrátil z Avignonu do Říma. Také usilovala o mír v Itálii.

„Spolupráce“ se svatými

Brigita svá diplomatická jednání spojovala s poutěmi k hrobům světců nebo místům jejich působení či utrpení. Radila se s nimi. A žádala je o podporu.

Brigitin závěr života

Brigitě se naplnilo to, po čem toužila: dosáhla schválení svého řádu. Viděla návrat papeže do Říma. Zbývala vytoužená pouť do Svaté země. Po její smrti r.1373 byly ostatky převezeny do kláštera Vadstena, kde očekává slavné vzkříšení svého těla. Kanonizována byla již za 18 let po smrti, papežem Bonifácem IX. R.1999 byla také jmenována patronkou Evropy.

Brigitin mystický život

Mystický život sv. Brigity je upřen na život Ježíše Krista, kromě Něj k ní mluvila i Panna Maria a andělé. Svá zjevení zaznamenávala v mateřském jazyce. Dominantními tématy jsou Kristovo utrpení v rozsahu Velikonočního tridua, Ježíšovo narození, a také život a dílo Panny Marie. Ve svém díle spojuje Marii a Krista jako dvě tváře jediného příběhu. Velmi zajímavou součástí jejích zjevení jsou zjevení svatých a o svatých, jejichž životopisy Brigita ráda četla. Ke světcům měla vztah jako ke členům rodiny. Ve zjeveních o Marii a Martě se jí objasňuje důstojnost meditativního a činného, řeholního a rodinného života.

Brigitiny pobožnosti

Možná znáte Pobožnost sv. Brigity. Když se ptala Ježíše, kolik ran dostal při svém umučení, sdělil jí, že jich bylo 5480… Pokud je chceme uctít, můžeme se modlit denně po celý rok 15x Otče náš a Zdrávas Maria s 15 modlitbami danými samotným Spasitelem. K vykonání této pobožnosti se vztahují velké přísliby.

Dále je známá Pobožnost ke cti Ježíšovy přečisté krve, která rovněž přislibuje velké milosti, mimo jiné příslib, že duše příbuzných toho, kdo se modlí, až do čtvrtého pokolení budou uchráněny od pekla. A to za tu trochu námahy stojí!

Brigitiny rady a postřehy nic neztratily ze své aktuálnosti: poukazuje na to, že zlo je v našem světě stále přítomné, a tento fakt nemůžeme vytěsnit ani popřít. Dalším mementem sv. Brigity je, že mír mezi lidmi nemůže nastat, dokud jednotlivci nedosáhnou vnitřního míru. Toho můžeme dosáhnout jen mravním životem, tj. když plníme Boží vůli. Brigita byla přesvědčena, že zvláště nemorální vládcové a vůdci národů nemohou pokročit, protože v sobě nemají pevnost, která stojí na mravnosti.

Pravého míru dosáhneme jen obrácením k Bohu, jenž je jediným dárcem pravého pokoje.

Svatá Brigito, patronko Evropy, oroduj za nás!

Použitá literatura:

• Tajemství spásy – pobožnost sv. Brigity, Matice cyrilometodějská, Olomouc, 2009
• Pobožnost ke cti Ježíšovy přečisté krve, Matice cyrilometodějská, Olomouc, 2012
• Naše světla. Čtení ze životů svatých, Reprint původního vydání, nakl. Sypták, 2016
• Rok se svatými, Karmelitánské nakl. Kostelní Vydří, 1997
• Mons. Petr Piťha, Manželka, maminka, mystička a patronka Evropy, časopis Milujte se! Č.63. (upraveno z knihy Svaté patronky Evropy, Praha, COMDES, Jan Bloudek, 2000)