Satan a jeho boj proti vykupitelskému dílu Kristovu


„Ďábel je. Kdo to neví, nerozumí světové politice a světovým dějinám.“ Tato hluboce pravdivá slova známého švýcarského kazatele z doby druhé světové války preláta Roberta Maedera jsou potvrzena i výroky Božského Spasitele, který mnohokrát během své veřejné činnosti mluvil o pekle a démonech, sám je také z lidí vyháněl.

Satan se hned na počátku Kristova vystoupení snažil odradit jej od Jeho vykupitelského poslání, proto pokoušel Pána na poušti. Těsně před svým zatčením říká Spasitel Petrovi: „Hle, satan si vyžádal, aby vás tříbil jako pšenici…“ (Luk 22,31). Nemáme sice v evangeliích bezprostřední zprávu, že by ďábel přímo v Getsemanské zahradě, když se Pán modlil, na Něho útočil, nicméně křesťanská literatura od prvopočátku o tom píše. Toto přesvědčení je potvrzeno i vizionáři, mimo jiné i bl. Annou Kateřinou Emerichovou. Režisér Mel Gibson ve svém filmu „Umučení Ježíše Krista“ toto mistrovsky ztvárnil postavou satana, jenž Kristu v Getsemanské zahradě neustále našeptává, že Jeho vykupitelská smrt na kříži ve snaze zachránit lidstvo pro věčnost je marná, ukazuje mu všechny možné zločiny a neřesti, jichž se bude člověk dopouštět a chlubí se, že on, vládce temnot, stejně bude pánem a lidé půjdou raději za ním do pekla než k Bohu do nebe.

Ďábel tak mluvil proto, poněvadž už byl poražen. Ve své pýše a zpupnosti se zoufale ještě pokoušel odradit Spasitele od Jeho vykupitelského odhodlání. Marně. Brány ráje se smrtí Bohočlověka lidstvu otevřely a mnoho je těch, kteří přišli a ještě přijdou za Ním do nebe. Jenže armáda zlých duchů, i když peklo definitivně prohrálo, se přesto nevzdává a bojuje dál. Pokouší člověka ke hříchu, který je lákavý a nabízí snadnější život než sebezápor a vůle plnit Boží zákon, k níž vybízí Ježíšova radostná zvěst. A nejen to. Dějiny Církve znají i fenomén okultismu, magie a také přímého uctívání ďábla, což je dnes silnější než v minulých dobách, jenže se o tom v mainstreamových médiích téměř nemluví a nepíše.

Magie a okultismus

Jedna stará moudrost říká: „Kdo nevěří v Boha, uvěří všemu.“ A proslulý mnichovský kardinál Michael Faulhaber se před II. světovou válkou vyjádřil, že „je až neuvěřitelné, jakým nesmyslům jsou lidé ochotni uvěřit jen proto, aby nemuseli věřit v pravého Boha“. Situace je opravdu vážná. I když naše republika je údajně „nejateističtějším státem Evropy“ (což mimochodem není pravda, ale o tom na jiném místě), živnosti různých „expertů a expertek v oblasti magie“ přímo kvetou: věštci a věštkyně, kartářky, organizátoři spiritistických seancí apod. Rovněž zasvěcení do reiki a podobných magických rituálů neustále sílí.

Lidé se mnohdy přímo vydávají do rukou okultistů bezprostředně spolupracujících s démony, což, jak upozornil před pár lety zesnulý proslulý exorcista P. Gabriele Amorth, jsou stále častější jevy. Takovým osobám hrozí nejen pozemské strasti ve formě posedlosti, ztráty zdraví a majetku, ale – což je mnohem důležitější – věčné trápení v pekle.

Vynikající polský exercitátor P. Piotr Pawlukiewicz uvádí názor jedné redaktorky z rozhlasu, že prý „když se narodí člověk, současně se někde v Africe nebo v australské buši narodí nějaké zvíře, které je naším duchovním bratrem“. Když onemocníme, tak ono také. Když jsme plni radosti, ono rovněž ji prožívá. Nesmíme se prý ale dle této novinářky setkat s tímto „zvířecím sourozencem“ tváří v tvář. Podle zákonů magie nám tady hrozí vážné nebezpečí.

Toto samozřejmě může být důvodem k pobavenému smíchu, i když je tristní, že tomu věří i vysoce vzdělaní lidé jako dotyčná redaktorka. Méně legrační ovšem je, když si někdo z takových nesmyslů dělá výnosný výdělečný podnik a zneužívá tak hlouposti lidí. V Polsku se např. objevila tato reklama: „Čarodějnice ti svými kouzly zařídí, že tvůj manžel zapomene na milenku – za pouhé 2 tisíce zlotých.“

Jedna žena se P. Pawlukiewiczovi svěřila: „Napsala jsem čarodějnici, že prosím o zaklínání, které by mi vrátilo mého bývalého milého. Odpověděla, že potřebuje od nás obou data narození a fotografie. Pak jsem jí volala, jaká je cena tohoto rituálu. Odpověděla: ‚To záleží na tom, na jak dlouho chcete, aby se váš milý k vám vrátil, jestli na 5 let, tak 700 zlotých.‘ Oněměla jsem. Magie tedy existuje a je přesně vyčíslitelná penězi.“

Jasně, že magie je z velké části založená na podvodu a na snaze ždímat peníze z nešťastníků, kteří víru zaměnili za pověru. Nicméně to neznamená, že provozovatel a poskytovatel magie není ve spojení s démony. Rituální zaklínání, které nejrůznější čarodějnice a čarodějové (mágové) používají, není ničím jiným než navazováním komunikace s nimi – a to už je mnohem, mnohem horší než ztráta sebevětšího obnosu peněz. Magické rituály skutečně přivolávají démony do života člověka, jsou pro ně pozvánkou, na kterou oni ochotně reagují.

Zakladatel novodobého satanistického hnutí ve 20. stol. Alister Crowley z Velké Británie napsal: „Okultista musí vytvořit jazyk komunikace s duchy, kteří mu mají poskytnout požadovanou informaci nebo provést požadované úkony. Jestli okultista samotný věří či nevěří v účinnost rituálu, nemá tady žádný význam. Jakmile vysloví příslušné formule, duchové jsou přivoláni a působí…“ Jinými slovy tedy: Zaklínací obřady, i když je vykoná ateista, který chce s jejich pomocí pouze „ohromit“ zákazníka, z něhož vytahuje peníze, vytvářejí pakt mezi člověkem a démony, což se týká jak mágů, tak i jejich klientů. Tyto zkušenosti má každý exorcista.

Církev učí, že duchovní svět, který nás obklopuje, tvoří dobří a zlí duchové. Ty dobré a čisté nazýváme anděly, ty zlé a nečisté démony. Hlavním cílem nečistých duchů je přivést člověka k přerušení vazby se Stvořitelem. K tomu využívají dary, které dostali při svém stvoření jako andělé. Ty jim zůstaly i poté, co se vzbouřili proti Bohu a octli se v pekle. Mají vyšší poznání než člověk, jsou inteligentnější než on, a umějí předvídat budoucí věci s vysokým stupněm pravděpodobnosti. Proto někteří lidé provozující okultní praktiky znají detaily ze života jiných a jsou schopni předvídat příští události.

V polské duchovní literatuře je znám případ mladé ženy Justyny, která se zamilovala do jednoho muže. Protože její cit nebyl opětován, vypravila se za věštkyní, která k tomu používala taroky. Ta jí řekla, ať si koupí láhev vína, postaví ji na stůl, a denně u ní zapaluje svíci spolu s odříkáváním zásvětné formule bůžkům a démonům. Učinila tak – a vyhlédnutý muž se s ženou ihned sblížil. Jenže tento svazek velmi brzy skončil a Justyně přinesl ještě větší problémy, než měla předtím. Ďábel totiž nikdy nepomáhá, pouze škodí.

A další případ z Polska, jak jej publikoval jeden kněz v časopise „Ekzorcysta“: „Ohlásila se u mne jedna starší paní a hledala pomoc pro svého 25letého syna, jenž měl problémy s alkoholem. Při rozhovoru se ukázalo, že ona i její syn se už léta uchylují k různým formám okultismu – od bioenergoterapie až po věštění. Duchovním vůdcem této ženy je tarokářka, která jí radí při každé příležitosti, mimo jiné i v záležitosti jejího syna. Tarokářka jim dala formuli, kterou měli oba odříkávat každý den až do okamžiku, kdy někdo z jejich okolí zemře. Pak se měli dostavit do domu mrtvého, pomoci s umytím těla a syn prý musí tuto vodu vypít.“ Oba vykonali, co tarokářka řekla.

Samozřejmě zlepšení se nedostavilo, naopak závislost syna na alkoholu byla čím dál horší. Zmíněný případ ukazuje, k jak velkému zatemnění mysli dochází u člověka, který porušuje 1. Boží přikázání a používá služeb okultistů. Démon ale nic dobrého nepřináší, člověk ztrácí schopnost správně hodnotit své jednání. Posledním a nejhorším důsledkem je ale věčná ztráta Boha. Užívání magie a okultismu patří k nejtěžším hříchům. Je zradou Boha, jak na řadě míst konstatuje Písmo sv., které mluví o praktikování smilstva člověka s démony.

Boží Slovo kategoricky praví, že nelze současně pít z kalicha Páně a z kalicha démonů (1 Kor 10, 18–22). Náš věčný život je v očích Pána tím nejcennějším, On sám jen proto, aby nás pro věčnost zachránil, podstoupil strašlivou smrt na Kalvárii. V sázce je věčný život člověka, jenže o tom se nedozvíme nic ani z internetových reklam „expertů a expertek v oblasti magie“, ani z mainstreamových médií.

Otřesná svědectví exorcistů

Nemusíme ani chodit do zahraničí, slyšel jsem mnoho přednášek exorcistů o tom, co se děje u nás. Jeden, který byl zároveň i psychiatrem, např. sděloval strašlivý případ, jak za ním do ordinace přišla dívka s těžkými mentálními problémy. Jejich příčina? Zapletla se s jednou satanistickou skupinou, slibovala si od toho životní úspěch, který jí oni slíbili. Pak nad ní prováděli příšerný rituál: musela se svléknout do naha, lehnout si na kamenný stůl a nechat na sebe nějakou dobu kapat krev z rituálně zabitého kozla. Poté s ní všichni měli sex.

Podobnou hrůzu zažila i jedna mladá lékařka, která záviděla některým svým kolegům jejich rychlou kariéru. Když se jich na to ptala, dostala odpověď: „To všechno můžeš mít také, luxusní auto, krásný dům, zahraniční zájezdy atd., stačí jen, když se staneš členkou našeho sdružení.“ Ona podlehla těmto svodům – a zažila něco podobného jako děvče z výše jmenovaného případu. Octla se psychicky a duchovně úplně na dně.

Ve vyspělých státech světa je situace ještě horší, proto zájem o pomoc exorcistů rapidně vzrůstá. Přesto ale někteří neomodernističtí biskupové považují tuto službu, existující od nejrannějších počátků Církve (exorcista náležel k nižším stupňům duchovenského svěcení), za zbytečnou. Před pár měsíci např. biskup ve švýcarském Churu Joseph Bonnemain ji ve své diecézi úplně zrušil s tím, že prý žádné vlivy zlých duchů neexistují a všechno, co údajně souvisí s démony, jsou jen „psychosomatické potíže“, jež spadají do kompetence lékařů a nikoli kněží.

Nicméně satanské rituály se lavinovitě šíří. Výsledkem jsou potom jejich oběti – lidské trosky. Lékaři si nevědí rady a mnozí z nich sami posílají tyto pacienty k exorcistům. Některé praktiky satanských sekt se octly u soudu a jejich pachatelé se dočkali zaslouženého trestu.

Tak např. v americkém New Orleansu se upsal satanu dokonce katolický kněz Travis Clark a v říjnu r. 2020 přímo na oltáři Páně provozoval sexuální hrátky se dvěma dámami jako rituál k poctě ďábla. Místní biskup mons. Gregory Aymond správně označil chování kněze jako démonické a nařídil oltář odsvětit a spálit. Duchovní byl exkomunikován a zatčen policií.

Podle informace agentury France Presse se před pár měsíci udál příšerný případ v Paříži, kde 24letá Alžířanka, lesba a satanistka Dahbia B., vylákala 12letou dívku do propůjčeného bytu, kde ji pohlavně zneužila a poté strašlivým způsobem rituálně zavraždila rozsekáním na kousky. Pak obřadně vypila její krev. Byla zatčena a čeká na svůj ortel, nicméně otázka zní, proč zůstává nedotčena satanistická skupina, k níž náležela?

Americká designérka Lotta Volkova zase zveřejnila na internetu reklamy, v nichž vystupují dětí s plyšovými medvídky, které mají na sobě šaty postříkané krví ze satanských rituálních obětí a nad nimi se vznáší vyobrazený ďábel s pentagramem.

To je pouze pár příkladů, jak se projevují satanismus a magie v současnosti. Jak se tomu bránit? Základ je jeden: žít v milosti posvěcující a vystříhat se všech věštíren, zasvěcení do pochybných rituálů, spiritismu, bioenergetismu apod. S démony si nelze zahrávat, ani v žertu ne. Jestliže se třeba dozvídám, že na katolických táborech „v žertu“ vyvolávají duchy, tak pozor, s těmito skutečnostmi se nežertuje. Zlí duchové berou vážně i tyto legrácky jako „pozvání“.

Katolík, který má neustále na zřeteli, jak Bohočlověk pro něj trpěl na kalvárském kříži, pravidelně se zpovídá, přijímá svátosti a modlí se, nemusí mít z démonů strach. Ocitá se za ochranným valem, kam satan nemůže. Důležité je pouze, aby vytrval a o tuto milost musí neustále prosit. A také – u těch, kteří jsou mu povinni poslušností (děti, podřízení), netrpět žádnou koketérii s okultismem, magií a satanismem. Prosme zejména teď ve Svatém týdnu za všechny, kteří se dostali do závislosti na ďáblu, a za jejich osvobození.

Zdroj: „Anna Nowogrodzka-Patryarcha: Czarownice, magia i pieniądze. Bo kto nie wierzy w Boga, uwierzy we wszystko“ in www.pch24.pl 11.3.2023; dále „Dioecese Chur bekommt keine Exorcisten,“ in Glaube und Kirche 12/2022