Tradiční mše sv. se těší v USA navzdory omezením papeže Františka stále většímu zájmu


Vlajková mediální loď levicových liberálů New York Times zveřejnila zajímavou zprávu o tradiční mši sv. v USA, kterou papež František hodnotí jednoznačně negativně. Novinářka Ruth Grahamová o tom publikovala článek pod názvem „Stará latinská mše nachází navzdory odsouzení papežem Františkem nové publikum“.

Grahamová píše o jedné rodině s osmi dětmi, která v loňském létě prošla ve svém životě „drastickou změnou“. Dosud chodila na nedělní mši přímo ve svém sousedství, nyní ale dojíždí celou hodinu, aby se mohla účastnit mše sv. v tradičním ritu, která trvá déle než dosavadní mše nového ritu.

„Tradiční latinská mše, stará forma katolické bohoslužby, od níž se papež František pokouší odradit, zažívá v USA své znovuzrození,“ píše Grahamová.

Podle ní se na ní shromažďují zejména „estetičtí tradicionalisté, mladé rodiny, konvertité a kritici papeže Františka“, pokouší se autorka vysvětlit tento fenomén a pokračuje:

„Znovuzrození staré mše bylo mimo jiné vyprovokováno též opatřeními v letech pandemie, jde o součást rostoucího pravicového proudu amerického křesťanství… otázka mše vyvolala v americké církvi dlouhotrvající boj, v němž v jádru nejde jen o písně a modlitby, nýbrž o budoucnost katolicismu a jeho roli v kultuře a v politice.“

Grahamová pokračuje tím, že mladé rodiny navštěvující tuto mši se snaží přitáhnout k ní též další.

„V pokusu papeže Františka latinskou mši omezit vidí nebezpečí odcizení se západním náboženským hodnotám.“

Ačkoliv tradiční mše byla slavena po dlouhá staletí, autorka upozorňuje, že v 60. letech byla „přetvořena“, aby se stala „přístupnější“, začala se sloužit v lidovém jazyce a s moderní hudbou. Navzdory tomu ale stará mše „se všemi svými formalitami a tajemstvím nikdy úplně nevymizela“. Grahamová si v této souvislosti neodpouští poznámku, že se tak děje i navzdory obracení se kněze čelem k lidu v nové mši.

I když tradiční mše je celebrována pouze ve zlomku katolických farností USA, je stále na vzestupu. Grahamová udává, že se slouží celkem na 600 místech.

„Tento nárůst dospěl k bodu, kdy papež František zasáhl a tomuto ritu stanovil nové hranice. Jeho předchůdce Benedikt XVI. přístup ke staré mši rozšířil, ale František řekl, že ona je pramenem rozdělení v Církvi a často má spojitost také s odmítáním cílů II. vatikánského koncilu.“

Grahamová, i když se pokouší vysvětlit všechno sociologicky a politicky, přesto nezamlčuje, že „mnozí katolíci se cítí být přitahováni k této staré mši z duchovních příčin“. K tomu cituje otce výše zmíněné rodiny, který říká:

„Toto je bohopocta na úplně jiné rovině.“

Tucty rodin s více dětmi a mladých lidí proudí každou neděli ke kostelu sv. Josefa z 19. stol., v němž se od r. 2016 pravidelně slouží tato mše. Dříve měla správa kostela kvůli nedostatku věřících problémy se zaplacením energií, dnes je však chrám plný lidí, především manželských párů s pěti i více dětmi, píše uznale Grahamová.

Liturgie začíná pokropením chrámové lodi svěcenou vodou. Kadidlo, zvonění, varhany a gregoriánské zpěvy, to jsou dle autorky charakteristické znaky této staré mše. Muži nosí zpravidla oblek a kravatu, ženy většinou sukni a závoj jako znamení pokory a ženství. V neděli je pro nával věřících obtížné v blízkosti kostela zaparkovat. Celebrující kněz, 33letý kanovník Jean Baptiste Commins z Institutu Krista Krále a Velekněze autorce článku říká, že nárůst věřících v jeho chrámu není ničím mimořádným, také na jiných místech, kde se tato liturgie slouží, dochází k exponenciálnímu zvyšování počtu účastníků.

Grahamová k tomu píše:

„Mnohým stoupencům latinské mše nejde pouze o intenzivní náboženskou zkušenost, kterou tato liturgie nabízí, nechtějí jenom staré rituály, ale také návrat ke starým sociálním hodnotám a k rolím obojího pohlaví. Právě toto je klíčem k objasnění tajemství přitažlivosti starého ritu a hodnot s ním spojených. Věřící zde vidí dlouhé dějiny duchovní jasnosti, které jsou silným kontrastem k moderní církvi.“

A ještě něco poznamenává:

„Pandemie urychlila rozdělení, neboť řada farností zůstala delší dobu bez bohoslužeb. To vedlo některé katolíky k tomu, aby hledali jiné farnosti, v nichž se bohoslužby konají. A nalezli právě tradiční, které většinou neakceptovaly zákaz bohoslužeb v době covidu. Tam tito věřící, jak mnozí o tom sami vyprávějí, objevili starou mši, již si zamilovali.“

„Ve hře stojí, co znamená být dnes křesťanem a katolíkem,“ píše dále Grahamová. „Konzervativci v omezení staré mše papežem Františkem spatřují znepokojující pohrdání pravověrností,“ pokračuje.

Grahamová poté dává slovo jezuitovi Johnu Baldovinovi, který je profesorem liturgie na Boston College School of Theology and Ministry a odpůrcem starého ritu. Přesto P. Baldovin říká:

„Jde o úhel pohledu, co to znamená být křesťanem a katolíkem. Nedá se říci, že se jedná jenom o krásu staré mše.“

Autorka vidí tento konflikt jako obzvlášť intenzivní v USA, kde podle ní v biskupské konferenci mají převahu „konzervativci“ a „prominentní kritikové Františkovy linie, kterou často zpochybňují“.

„Na podzim představili Františkovi kritikové na konferenci v Pittsburgu ´tři body odporu´ vůči dosavadnímu vedení ve Vatikánu. Jejich hlavní námitka směřovala právě proti dokumentu Traditionis Custodes, který označili za akt náboženské diskriminace tradičních katolíků.“


Zdroj: Giuseppe Nardi: Die alte lateinische Messe findet ein neues Publikum in den USA, trotz der Mißbilligung durch den Papst – sagt die New York Times , in www.katholisches.info 17.11.2022

(překlad PhDr. Radomír Malý)