Máme se modlit „na úmysly Svatého otce“, i když jsou úmysly papeže špatné?


Jednou mi přítel, s nímž jsem jel v autě, řekl: „Víš, za tohoto pontifikátu je vážně těžké poznat, jak se má člověk chovat před dětmi. Tím chci říct, že se nedá pořád předstírat, že s papežem Františkem je všechno v pořádku. Děti jsou chytré a leccos zaslechnou. Ptají se. Vědí, že se děje něco divného. Když jsme se onehdy modlili růženec, řekl jsem, že se pomodlíme ,na dobré úmysly papežeʼ. Ale i to mým starším dětem přišlo zvláštní. Znamená to, že papež má i špatné úmysly? Odpověď je docela evidentní: ano, některé jeho úmysly, jak je Vatikán prezentuje ve svých pravidelných krátkých videích, se zdají velice špatné. Co máme tedy dělat, když chceme získat plnomocné odpustky, k nimž se modlitba na úmysly papeže vyžaduje?“

Všimnul jsem si, že tato otázka se v posledních letech objevuje často. Některé rodiny se na papežovy úmysly přestaly modlit úplně. Některé se místo toho modlí za jeho obrácení. To jistě není špatný nápad, ale myslím, že na hlavní otázku existuje odpověď, při níž si můžeme s úlevou vydechnout.

V minulém roce jsem na toto téma slyšel kázání dvou různých tradičně katolických kněží na dvou různých kontinentech. Jejich vysvětlení, co znamená modlit se na úmysly Svatého otce, byla prakticky totožná. Podle dávné knihy odpustkových modliteb Církve úmysly papeže vždy zahrnují:

  1. Rozšíření víry a povýšení Církve
  2. Zachování pokoje a svornosti mezi křesťanskými knížaty a vládci
  3. Obrácení hříšníků
  4. Vyhubení bludů

Tyto čtyři úmysly uvádí i Patrick Hawkins, autor vynikající homiletické pomůcky Sermonry, a podotýká:

„Kdykoli se modlíte na úmysly papeže, modlíte se na tyto navýsost katolické úmysly, a to dokonce i v době sede vacante, v mezidobí mezi vládou dvou papežů. … Můžeme se s důvěrou pomodlit Otčenáš, Zdrávas a Sláva Otci, kdykoli se to od nás žádá. Máme dělat to, co k získání plnomocných odpustků Církev vyžaduje. Činíme-li tak s vírou a svou vůli spojujeme s vůlí Boží, může z toho vzejít jen dobro.“

V tomtéž duchu vysvětluje jeden z kanovníků Institutu Krista Krále:

„Je dobré mít na paměti tyto konkrétní úmysly, když se modlíte na úmysly Svatého otce. Avšak i když na ně nemyslíte výslovně, je vaše modlitba i tak platná, protože jsou zahrnuty v úmyslech naší matky Církve. Papež může samozřejmě mít i jiné, osobní úmysly, které součástí vaší modlitby být mohou, ale nemusejí.“

Můžeme být tedy v klidu. Jednotlivý vládnoucí papež není jediný, kdo určuje, co jsou „úmysly Svatého otce“, na něž se máme modlit. Sama Církev nám říká, co mezi ně patří, a víme, že vždy musejí zahrnovat dobro Církve v podobě oněch čtyř věcí potvrzených tradicí a schválenými publikacemi. Má-li konkrétní papež náhodou nějaké vlastní prosazované úmysly, které jsou v rozporu s vírou, budou neplatné a my se na ně modlit nebudeme.


Zdroj: Should we pray for ‘our Holy Father’s intentions’ even if a pope has bad intentions?

(překlad L. Cekotová, poprvé zveřejněno na stránkách Duše a hvězdy)