Tři portugalští pasáčci před sto lety měli vidění pekla, které bylo tak strašlivé, že si mysleli, že zemřou. Viděli veliké moře hřmícího ohně, do něhož se nořili démoni a nesčetné duše, které se v životě protivily Bohu a Jeho cestám. Duše zatracenců byly jako doruda rozžhavené uhlíky, které měly lidskou podobu, a vycházely z nich spalující plameny. Ječely a úpěly, stravovány bolestí a zoufalstvím.

Tuto děsivou vizi pekla dětem ukázala Panna Maria a řekla, že tam „jdou duše ubohých hříšníků“. Dodala, že „kvůli hříchům těla přichází do pekla více duší než z jakéhokoli jiného důvodu“.

Hříchy těla křesťané vždy chápali jako skutky zneužívající a nesprávně používající Boží dar sexuality. Bůh stvořil sexuální vztah jako vztah muže a ženy vzájemně spojených ve věrném, výhradním, trvalém a životadárném manželském svazku. Mezi hříchy proti daru sexuality patří antikoncepce, cizoložství, smilstvo, prostituce, pornografie, neslušné oblékání, masturbace, homosexualita. Některé hříchy těla vyvolávají další těžké hříchy, např. potrat, a mohou vést k nevěře, rozpadu manželství a rozvodu.

A ještě hůře, hříchy těla ničí vztah člověka k Bohu, neboť zvolí-li si je hříšník, odmítá tím Boží plán se sexualitou a tím v konečném důsledku Boha samotného. Možná jde do pekla víc duší kvůli sexuálním hříchům než z jiného důvodu právě proto, že je tak snadné do nich upadnout, zejména v dnešní kultuře, kde se sex glorifikuje jako hlavní zdroj lidského štěstí.

Jako otce sedmi dětí, jemuž záleží na jejich spáse, mě děsí sexuální lži, jimiž se tato kultura snaží mé děti otrávit. Od nejútlejšího věku chtějí vzdělávací zařízení vystavovat mé děti hříchům těla při hodinách sexuální výchovy, při nichž se učí, jak zvýšit sexuální rozkoš se sebou samým (masturbace) nebo s jinými (smilstvo, homosexualita) a jak přitom odstranit cíl sexuální aktivity, jímž je početí dítěte (antikoncepce, potrat). Zábavní průmysl se snaží zasvětit do nich mé děti, zejména ty starší, tím, že je bombarduje explicitním sexuálním obsahem (pornografie, neslušné oblékání). Dospělé pak udržuje v závislosti na hříších těla ještě většími dávkami téhož. Dokonce vlády využívají své politické moci k tomu, že určité hříchy zakotví do zákonů a prohlásí za nezákonné, aby někdo proti nim mluvil a varoval lidi před jejich nebezpečností (homosexualita).

Jako novinář v prvních liniích hnutí pro život, který vidí, co se denně děje v boji za život a za rodinu, se často sám sebe ptám, proti komu a za co ve skutečnosti bojuji. Je snadné nechat se polapit do pasti přesvědčení, že bojuji proti poskytovatelům potratů, nebo proti homosexuální lobby, nebo proti zkorumpovaným vládám. Ti všichni, i když jsou schopni způsobit veliké zlo a za veliké zlo nesou odpovědnost, nejsou skutečným nepřítelem. Jsou to jen lidé jako kdokoli jiný, včetně mě, a potřebují být zachráněni před peklem.

Mám rád pasáž, v níž svatý Pavel říká Efezanům: „Neboť nevedeme zápas proti krvi a tělu, ale proti knížatům a mocnostem, proti vládcům světa této temnosti, proti zloduchům v oblasti nebes.“¹ To ďábel a jeho kohorta padlých andělů chytá lidi do pasti pomocí hříchů těla a vede je do pekelného ohně.

Sestra Lucie dos Santos, jedna z vizionářek, která druhé dva o dlouhou dobu přežila, jednou napsala dopis kardinálu Carlu Caffarrovi, v němž mluvila o konečné bitvě mezi Bohem a Satanem. Stojí v něm: „Poslední zápas mezi Pánem a královstvím Satana bude o manželství a rodinu. Nebojte se; každý, kdo prosazuje posvátnost manželství a rodiny, bude vždy napadán a bude se mu všemožně odporovat, neboť tato věc je rozhodující. Panna Maria však už rozdrtila jeho [Satanovu] hlavu.“

Ti, kdo bojují za život, manželství a rodinu, musejí mít 13. května 2017 – v den stého výročí zjevení Panny Marie ve Fatimě – na paměti, že v konečné bitvě jde o záchranu duší před peklem, to znamená o záchranu lidí, kteří jsou otroky sexuálních hříchů, i těch, kdo z nich profitují, potratářů, producentů pornografie, majitelů nevěstinců.

Panna Maria ve Fatimě vyzvala děti, aby modlitbami a oběťmi pomáhaly zachraňovat duše před peklem. Na nejmladší vizionářku Hyacintu Marto vidění pekla a skutečnost, že může pro záchranu lidí něco udělat, zapůsobily natolik, že začala přinášet oběti za spásu duší. Nepila, aby mohla obětovat svou žízeň. Vzdala se svačiny a obětovala svůj hlad. Na holé kůži nosila hrubé uzlovité prádlo, aby mohla obětovat své nepohodlí.

Poselství Panny Marie o skutečnosti pekla a příklad dětí, co lze dělat pro záchranu lidí, je něčím, co musí brát vážně každý, kdo bojuje za život a rodinu.

Zdroj: Our Lady of Fatima showed them hell. Why pro-lifers should care 100 years later

Poznámky: