Kdokoliv chce býti spasen, tomu jest především třeba, aby se držel katolické víry.

Kdo by ji celistvou a neporušenou nezachovával, beze vší pochyby na věky zahyne.

Katolická víra pak jest, že uctíváme jednoho Boha v Trojici a Trojici v Jednotě.

Nesměšujíce božských Osob, ani nedělíce jejich podstatu.

Jiná jest totiž Osoba Otcova, jiná Synova, jiná Ducha svatého.

Avšak Otce i Syna i Ducha svatého jedno jest božství, stejná sláva, společná věčná velebnost.

Jaký Otec, takový Syn, takový i Duch svatý.

Nestvořený Otec, nestvořený Syn, nestvořený Duch svatý.

Nekonečný Otec, nekonečný Syn, nekonečný Duch svatý.

Věčný Otec, věčný Syn, věčný Duch svatý.

A přece ne tři věční, nýbrž jeden Věčný.

Rovněž tak nejsou tři nestvoření, aniž tři nekoneční, nýbrž jeden Nestvořený a jeden Nekonečný.

Podobně jest všemohoucí Otec, všemohoucí Syn, všemohoucí Duch svatý.

A přece nejsou tři všemohoucí, nýbrž jeden Všemohoucí.

Tak jest Bůh Otec, Bůh Syn a Bůh Duch svatý.

A přece ne tři bohové, nýbrž jeden jest Bůh.

Též jest Hospodin Otec, Hospodin Syn a Hospodin Duch svatý.

A přece nejsou tři Hospodinové, nýbrž jeden jest Hospodin.

Neboť tak, jak jednotlivě o každé z Osob vyznáváme, že jest Pán a Bůh, jak nám přikazuje křesťanská víra, tak nám zakazuje katolické náboženství mluviti o třech bozích a Hospodinech.

Otce nikdo neučinil, nestvořil ani nezplodil.

Syn pochází jen od Otce: nebyl učiněn, ani stvořen, nýbrž zplozen.

Duch svatý od Otce i Syna nebyl učiněn, ani stvořen, ani zplozen, nýbrž vychází.

Jeden jest tedy Otec, nikoliv tři otcové; jeden Syn, ne tři synové; jeden Duch svatý, ne tři duchové svatí.

V této Trojici žádná z osob není dřívější nebo pozdější, žádná větší ani menší, nýbrž všechny tři Osoby jsou souvěčné a navzájem rovny.

Takže ve všem, jak již bylo řečeno, je dlužno klanět se Jednotě v Trojici i Trojici v Jednotě.

Kdo tedy chce býti spasen, ať takto smýšlí o nejsvětější Trojici.

Ale k věčné spáse je potřebné, abychom také věrně věřili ve Vtělení našeho Pána Ježíše Krista.

Správnou vírou tedy jest, abychom věřili a vyznávali, že náš Pán Ježíš Kristus, Syn Boží, jest Bůh a člověk.

Bohem jest z podstaty Otcovy, před věky zrozený; člověkem jest z podstaty Matky, narozený v čase.

Dokonalý Bůh, dokonalý člověk, s rozumnou duší a lidským tělem.

Rovný Otci podle božství; menší Otce podle lidství.

Ačkoli je Bůh a člověk, není dvojí – jediný jest Kristus.

Jest jediný nikoliv tak, že by se božství proměnilo v tělo, nýbrž tím, že on, Bůh, přijal člověčenství.

Jediný ne smíšením podstaty, nýbrž jednotou osoby.

Neboť jako rozumná duše a tělo jeden jest člověk, tak Bůh a člověk jest jeden – Kristus.

Jenž trpěl pro naši spásu; sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých.

Vstoupil na nebesa, sedí na pravici Boha, Otce všemohoucího, odtud přijde soudit živých i mrtvých.

K jeho příchodu mají všichni lidé vstáti z mrtvých se svými těly, aby vydali počet ze svých skutků.

A ti, kteří činili dobře, půjdou do života věčného, kteřá však konali zlé, do věčného ohně.

Toto jest víra katolická; kdo by ji věrně a pevně nezachovával, nemůže být spasen.

Amen.