Mučednice Maria Magdolna Bodi z Veszpremu v Maďarsku byla prohlášena blahoslavenou. Tato mladá katolička se stala na konci II. světové války obětí jednoho sovětského vojáka, který ji zastřelil, když se bránila jeho pokusu znásilnit ji.

Slavnost ve Veszpremu vedl v zastoupení papeže Lva XIV. budapešťsko-ostřihomský arcibiskup a maďarský primas kardinál Peter Erdoe za účasti četných biskupů, kněží, řeholních osob a cca 10 tisíc věřících. Blahořečení se mělo uskutečnit již 26. dubna 2025, bylo ale kvůli úmrtí papeže Františka odloženo. Papež Lev XIV. stanovil termín na 6. září. Maria Magdolna Bodi (1921–1945) byla mučednicí svaté čistoty, jak zdůraznil ve svém kázání kardinál Erdoe. „Dnes hovořit o čistotě vyžaduje odvahu, není to žádná mimořádnost, ale velké rozhodnutí, jež vyrůstá z osobní lásky ke Kristu,“ řekl kardinál. Dále pokračoval, že každý ve svém stavu má povolání k čistotě: manželský pár k věrnosti, mladí svobodní lidé k disciplinované přípravě na velké životné rozhodnutí, a potom ti, kteří si zvolili celibát nebo panenství, aby se zcela vydali Kristu a službě lidem. „I když dnes je těžké tento ideál žít, Boží milost může život člověka obdivuhodně proměnit,“ podotkl kardinál. Podobně jako Maria Magdolna Bodi je ve střední Evropě uctívána jako poválečná mučednice svaté čistoty i Slovenka Anna Kolesárova (1928–1944), která byla blahořečena r. 2018.

Bodi byla tovární dělnice a angažovala se z motivace své katolické víry pro děti, staré lidi a všechny, kdo potřebovali pomoci. Na svátek Krista Krále r. 1941 složila soukromý slib ustavičného panenství, neboť jako nemanželské dítě nemohla být přijata do řeholního řádu. Když se na konci II. světové války fronta přiblížila k její domovské obci Liter, hledala, bylo jí 23 let, spolu s jinými ženami a dětmi úkryt v bunkru. 23. března 1945 vstoupili sovětští vojáci do vesnice a napadli ženy, které se zdržovaly na okraji úkrytu. Magdolna Bodi se bránila, varovala své družky a pokoušela se uprchnout, byla však od jednoho vojáka chycena a zastřelena šesti ranami.

Tehdejší biskup Veszprému kardinál Jozsef Mindszénty, pozdější mučedník komunistického režimu, podnikl ještě r. 1945 první kroky k jejímu blahořečení. Za komunistické vlády byl ale tento proces zastaven a znovu obnoven r. 2011 arcibiskupem Gyulou Marfim. R. 2024 papež František potvrdil svým podpisem dekret uznání jejího mučednictví pro svatou čistotu.

Násilí vojáků Rudé armády

Uznání mučednictví při obraně svaté čistoty Marie Magdolny Bódi obrací pozornost k utrpení mnoha maďarských žen, které se r. 1945 staly obětmi sexuálního násilí vojáků Rudé armády. Zprávy svědků, úřední statistiky a nárůst počtu nemanželských porodů ukazují, jak velký byl rozměr tohoto fenoménu: Podle odhadů se jednalo o 80 – 250 tisíc případů znásilnění.

V Maďarsku si počínali sovětští vojáci obzvlášť brutálně. Jugoslávie, Československo a Bulharsko platily jako spřátelené státy, proto se tam rudoarmějci více kontrolovali, krom toho slovanské jazyky usnadňovaly komunikaci s nimi. Maďarsko však mělo cejch nepřítele a spojence Hitlera. Oběti sexuálního násilí za komunistického režimu nesměly o svém utrpení mluvit, o sovětských vojácích bylo dovoleno hovořit jenom pozitivně.

Zdroj: Článek „Ungarische Märtyrin Maria Magdolna Bodi seliggesprochen“ in www.kath.net 7. 9. 2025