Za komunistické éry se vykládal vtip: Jaký je rozdíl mezi polským a českým psem? Ten, že polský se k nám utíká nažrat, a český do Polska si zaštěkat. Ano, tato anekdota skutečně vystihovala realitu. V Polsku takřka po celou komunistickou éru se občané potýkali s nedostatkem základních potravin v obchodech, proto jezdili v hojném počtu nakupovat k nám, kde trh byl zásoben podstatně líp. A to druhé se týkalo především českých, moravských i slovenských katolíků. V Polsku díky masovému katolicismu si komunistický režim nedovolil vůči Církvi uplatnit ty represe jako u nás. Proto jsme tam často jezdívali, učili se polsky, abychom mohli kupovat tamní katolickou literaturu, která na rozdíl od nás vycházela v hromadném nákladu, a přivážet katolický tisk nezávislý na vládě dostupný nejen v tamních chrámech, ale i v trafikách. Žasli jsme nad tím, že v zemi se stejnými komunistickými pořádky jako u nás mohou existovat též základní a střední katolické školy, v Lublinu dokonce i katolická univerzita. Církev mohla pořádat velkolepé náboženské akce na veřejnosti včetně průvodů Božího Těla ve velkých městech prakticky bez omezení.

Dnes ale po rozpadu sovětského systému se málem situace obrací. Občané ČR jezdí masově nakupovat potraviny do Polska, protože je to přijde levněji – a polští věrní katolíci, bude-li současný politický vývoj v jejich zemi pokračovat, kdoví jestli se nakonec někteří z nich nepřestěhují k nám, kde si liberální vlády katolíků vzhledem k jejich malému počtu příliš nevšímají (zatím).

Ano, liberální režim premiéra Donalda Tuska v Polsku sahá k otevřenému pronásledování katolíků – a to hlavně z důvodů jejich odporu vůči protlačování zákonů odporujících přirozenému mravnímu zákonu. Již jsme na našem webu psali o tom, že ministryně školství Barbara Nowacka zavádí do škol povinnou tzv. zdravotní výchovu, což je pouze jiný název pro sexuální výchovu – a to již od mateřských škol. Děti se mají učit již v mateřských školách masturbovat, na základních školách potom budou seznamovány se vším, co patří k sexuálnímu životu včetně homosexuality a možnosti změny pohlaví – všechno podle agendy LGBT. Protesty episkopátu a masové akce katolické veřejnosti vůbec nic nepomáhají. Jediné, v čem ministryně Nowacka ustoupila, je to, že tato tzv. zdravotní výchova, plánuje se od letošního 1. září jedna hodina týdně, prý nebude povinná. To je ale hra se slovy. Skutečná dobrovolnost by spočívala v tom, kdyby rodiče mohli do výuky tohoto předmětu své dítě svobodně přihlásit. Tak tomu ale nebude. Předmět jednoduše zůstane mezi povinnými s tím, že rodiče, pokud nesouhlasí s jeho obsahem, mohou své dítě z této výuky odhlásit písemně u ředitele školy. Ten ale může uplatnit vůči nim nátlak, dítě se může kvůli své „výjimečnosti“ stát předmětem šikany ostatních atd.

6. března letošního roku Sejm (parlament) odsouhlasil novelu trestního zákoníku, která zařazuje – opět dle západního vzoru – nově mezi trestné činy tzv. „řeč nenávisti“. Politikové i masmédia se netají tím, že sem bude spadat i kritika LGBT a akce proti potratům. Trestní stíhání těchto projevů ve skutečnosti funguje již delší dobu, fakticky od nástupu Tuskovy vlády r. 2023, ne-li ještě dříve, nicméně nový zákon o „řeči nenávisti“ tomu dává pevný právní základ. Řada polských občanů se dnes musí zodpovídat před soudem, protože jako katolíci se vyslovili veřejně buď proti potratům, nebo proti agendě LGBT.

Uvedeme jen pár nejmarkantnějších příkladů: Katolička jménem Weronika Krawczyková otěhotněla a navštívila gynekologa. Ten údajně „zjistil“, že plod je postižen Downovým syndromem a nutil ji k potratu, jenž prý je „nevyhnutelný“ – a to navzdory rozporu se zákonem. Polský Ústavní soud totiž r. 2020 rozhodl, že potraty z důvodů poškození plodu jsou nelegitimní, přípustné jsou pouze z důvodů ohrožení života a trvalého poškození zdraví ženy, znásilnění a incestu. Přesto dotyčný gynekolog paní Krawczykovou naléhavě vyzýval k potratu. Neposlechla jej a porodila úplně zdravé dítě bez jakékoliv deformace. Na sociálních sítích potom před uvedeným lékařem varovala. Ten ji zažaloval, soud mu dal za pravdu a odsoudil ženu ke 4 měsícům veřejně prospěšných prací a k zaplacení kompenzace tomuto lékaři za „újmu“, kterou mu prý způsobila její „nenávistná řeč“.

Katolická média také sledují soudní perzekuci aktivisty spolku „Fundacja Pro-Prawo do Życia“ pana Mariusze Dzierźawského. Již dvakrát byl odsouzen k pokutě – jednou 15 tisíc, podruhé 30 tisíc zlotých – a také k jednomu roku vězení podmíněně. Důvod? Organizoval spolu s dalšími spřízněnými dušemi v polských městech na veřejných prostranstvích putovní výstavy informující o potratech jako vraždách a o agendě LGBT jako zvrácenosti. Jmenoval též přední propagátory LGBT jako pedofily, jedna z jeho výstav měla také název „Stop pedofilii“. Postižení jej zažalovali, následoval trest. Ten nepominul ani poté, kdy některé z těchto jmenovaných sama policie nakonec zatkla za zneužívání dětí, např. viceprezidenta města Gdańsk Piotra K., horlivého bojovníka za sexuální výchovu ve školách a za homosexuální sňatky. Nyní se sám bude zodpovídat před soudem za znásilnění nezletilých chlapců. To ale nic nemění na tom, že na pana Dzierźawského, jenž na tyto zvrhlosti vlivných osob propagujících agendu LGBT upozorňuje, dopadne také ruka zákona – a to kvůli „řeči nenávisti“. Ta mimo jiné spočívá prý též v tom, že pan Dzierźawski publikoval veřejně svůj dopis prezidentovi Sdružení polských gynekologů dr. Zimmerovi, aby se veřejně vyjádřil, jestli potrat je nebo není vražda. Ten ho zažaloval pro „nenávistnou řeč“ navzdory faktu, že dopis byl psán slušně a věcně. Spolu s ním jsou žalováni ještě tři další aktivisté spolku „Fundacja Pro-Prawo do Życia“.

Soud rovněž nařídil předsedkyni sdružení Źycie i Rodzina Kaji Godkové, aby se omluvila 15 homosexuálním aktivistům za svůj veřejný výrok, že praktikovaná homosexualita je zvrácenost a mnohé jednopohlavní páry adoptují děti jen proto, aby je mohly pedofilně zneužívat. Když se neomluví, čeká ji buď pokuta, nebo vězení.

Rozhodnutí Ústavního soudu z r. 2020 o nepřípustnosti potratu z důvodu zjištěného poškození plodu se zcela ignoruje – a to pod ochrannými křídly Tuskova kabinetu. Ve Varšavě byla např. v posledních dnech slavnostně otevřena přímo v centru klinika nazvaná AboTak (tj. „Ano potratům“), jež nabízí potraty nejen těhotným ženám s diagnózou poškození plodu, ale prakticky všem, které je chtějí. Mohutné protesty katolíků před budovou kliniky nic nepomáhají, ani záporná reakce biskupů.

Situace v sousedním Polsku je varováním pro katolíky ve všech tzv. demokratických zemích – a týká se i naší. Konflikt mezi liberálně-neomarxisticko-zednářskou civilizací a pravověrným katolicismem se odehraje právě kvůli morálce ve věci 5. a 6. přikázání. Z vnějšího hlediska to nemůže dopadnout pro katolíky dobře, neboť ti první mají moc. Proto konflikt musí zákonitě vyústit v administrativní i soudní pronásledování. Uniknou mu pouze ti katolíci, kteří se přizpůsobí a budou na toto téma mlčet, jak jsme svědky u mnoha představitelů neomodernistické hierarchie.

Katolík věrný Písmu a Tradici však mlčet nesmí. Sv. Pavel napomíná svého žáka Timotheje: „Hlásej slovo, ať je to vhod či nevhod…“ (2 Tim 3, 14). I za cenu pronásledování. Pánova slova „Pojďte požehnaní do mého království…“ se budou týkat mj. i toho, jak jsme naplnili též toto poslání. Na to nesmíme nikdy zapomenout.