Transgender, změna pohlaví… Již od r. 1992 existuje dle našich zákonů možnost změnit si pohlaví operací. Podle nauky Katolické církve opírající se o Písmo sv. a posvátnou Tradici je takový čin těžce hříšný, jde o mrzačení vlastního těla. Jenže vývoj směrem k peklu od té doby pokročil ještě dál.

Čerstvě tady máme rozhodnutí Ústavního soudu, o němž jsme psali v článku „Pošlete ihned sanitku k Ústavnímu soudu, soudci se zbláznili!". K 1. červenci příštího roku skončí pro toho, kdo si bude chtít změnit pohlaví, nutnost nechat se přeoperovat, od toho data bude pouze stačit dát se na úřadě přeregistrovat z muže na ženu, nebo z ženy na muže, aniž by tělesná stránka žadatele musela být dotčena. O právních důsledcích tohoto rozhodnutí ÚS kvalifikovaně hovoří JUDr. Jakub Kříž, PhD, advokát a praktikující katolík.

Samozřejmě toto „lidské právo" bude muset být ošetřeno ještě dalšími právními normami, nicméně reálně hrozí následující důsledky podobně jako v jiných zemích, kde již tuto „vymoženost" mají:

Osoby, jež si změnily pohlaví, již nebudeme moci oslovovat dle jejich viditelných biologických znaků jako pána, paní nebo slečnu, ony na nás mohou vyvinout nátlak včetně pohrůžky administrativním postihem, abychom jim říkali tak, jak se zaregistrovaly na úřadě. Naše nezletilé děti, které najednou (jako důsledek mediální masáže) „zjistily", že jsou opačného pohlaví, nám rodičům mohou být odebrány, když jim v tom budeme bránit nebo se jim to pokusíme rozmluvit. V USA a v Kanadě již v několika případech k tomu došlo. Když ženy z dámské toalety vyhodí chlapa, jenž tam vstoupí a mává jakýmsi papírem, že je úředně „žena", tak mohou zaplatit mastnou pokutu, jak se již stalo v USA. „Transženy" v mužské podobě budou moci chodit do dámských šaten a „transmuži" v ženské podobě do pánských, veškerý přirozený stud musí jít stranou, lidské „právo" má přednost.

Nově tady budeme mít menstruující, rodící a kojící muže a ženy s nemocemi prostaty a varlat. Nedávný videoklip „Miláčku, já jsem těhotnej" se stane realitou. Pár si naplánuje rodinu, ale otěhotní „muž", nikoli „žena", protože oba dva si úředně změnili pohlaví. Octneme se v totálním blázinci, jímž se stane celá společnost.

Tato šílenost může zasáhnout i Církev. Kněz náhle „objeví", že je vlastně „žena", nechá se na úřadě přeregistrovat a začne vyžadovat, aby mu věřící říkali „matko" místo „otče". Cu udělá biskup? Bude mít odvahu tohoto duchovního suspendovat a riskovat tak žalobu za narušení jeho „práva" svobodně rozhodnout o svém pohlaví? Nebo opačný případ: Nějaká žena se na úřadě přeregistruje na muže a jako muž se bude domáhat přijetí do semináře s cílem dosáhnout kněžského svěcení. Najdou zodpovědní církevní představitelé odvahu odmítnout takovou kandidátku (quasikandidáta) i za cenu obvinění z diskriminace a nerespektování údajných základních lidských práv?

To, čeho se modernistický Vatikán stále bojí a k čemu se neodhodlala ani nedávno ukončená synoda o synodalitě v Římě (prý dosud nenadešel k tomu vhodný čas), totiž připuštění žen k jáhenskému a potažmo kněžskému svěcení, se tak může stát realitou dřív, než se nadechneme: pomocí těchto nových zákonů umožňujících změnu pohlaví. Od hierarchů současné novocírkve nečekejme žádné hrdinství, jestliže se dosud nevzepřeli bezbožeckému tlaku globalismu a mainstreamové masáži ve věci homosexualismu, mimomanželského soužití nebo pornografie a naopak zdůrazňují „respekt" vůči svobodnému rozhodnutí ke hříchu, tak nebudou jednat jinak ani v těchto případech. Jednoduše kapitulují jako už mnohokrát během posledních desetiletí, akceptují možnost změny pohlaví a tím logicky i přístup „transmužů" v ženské podobě do seminářů a k duchovenskému svěcení.

Ne, nechceme zbytečně strašit a „malovat čerta na zeď", pouze varovat. Možnost obrany před tímto blázincem tady existuje, i když bude vyžadovat větší oběti, než na jaké jsme dosud byli zvyklí. Pokud opravdu nastoupí výše popsaný scénář, tak jedinou eventualitou pro nás, tj. biskupy, kněze a laiky, kteří si zachovali pravou víru a nechtějí se nechat od mocných tohoto světa debilizovat, se stane ono biblické „nesklonit kolena před Baalem", neobětovat kadidlo bohům dle vzoru prvotních křesťanů a raději podstoupit pronásledování. To znamená: oslovovat lidi mužským nebo ženským zájmenem zásadně podle jejich biologické podoby a nikoli podle jakéhosi úředního dokladu, který je dokumentem lži a těžkého hříchu; mít odvahu bez pardonu vykázat z toalety nebo sportovní či plavecké šatny člověka evidentně opačného pohlaví, i když se ohání nějakým dokumentem „změny"; nesouhlasit s případným nápadem svého nezletilého dítěte na „změnu pohlaví" a jasně mu to sdělit;

Člověk dostal své pohlaví od Boha, který jej právě takto stvořil a ne jinak, proto nemá právo je měnit. Je herezí hovořit tak, jak činí současní propagátoři transgenderu, že vedle biologického pohlaví existuje ještě tzv. „kulturní pohlaví", které právě nazývají „genderem", což v přesném překladu znamená „rod". Jestliže si tedy člověk zvolí jiný „rod" (pohlaví) než je mu dáno biologickými znaky, musí se to „biologické pohlaví" tomu přizpůsobit, neboť „kulturní pohlaví" má prý přednost před biologickým. Taková je filozofie transgenderu.

Boží zjevení však o nějakém „kulturním pohlaví" neříká vůbec nic. Bůh stvořil člověka pouze jako muže a ženu a odlišil je navzájem biologickými znaky. Mluvit tady o nějakém „kulturním pohlaví" je umělý konstrukt, nesmysl odporující Božím zákonům a zločinná snaha současných globalistických vládců zničit rodinu. Vhodným nástrojem k tomu jsou řízený proces snižování lidské inteligence a pomalá likvidace zdravého rozumu, kdy se celý stát, potažmo celý svět, stane jednou obrovitou psychiatrickou klinikou obývanou blázny, kteří již nerozeznají dle vnějších znaků muže od ženy. Takovým debilům se potom snadno vládne.

Katolík však zachová věrnost Pánu i za tu cenu, když bude muset platit pokuty nebo jít do vězení. Je to jeho jediná obrana, která může ukázat cestu i jiným, jež se nemíní nechat připravit o zdravý rozum a soudnost. Pouze kladení odporu může tady něco změnit, katolík samozřejmě přidá modlitbu. Prvotní křesťané museli podstoupit mnohem víc: smrt v zápase s dravou zvěří, ukřižování, stětí, upálení a další hrůzy. Nebojme se tedy, Pán nám udělí odvahu vydat svědectví, důvěřujme a bojujme!