Inkluze v Církvi musí zasáhnout každého, tudíž i zednáře. To je závěr, k němuž se dospělo po „historickém“ setkání hierarchů Církve a velmistrů zednářských lóží v Miláně. Bylo rozhodnuto o vytvoření stálého „stolu“ kontaktů v duchu „Františkova pastoračního přístupu“.

Dialog v Miláně

V pátek 16. února došlo v Miláně k uzavřenému setkání představitelů Katolické církve s reprezentanty italského zednářství. Zednáře reprezentovali: velmistr Stefano Bisi z Velkého východu Itálie, velmistr Luciano Romoli z Velké italské lóže a velmistr Fabio Venzi z Velké řádné lóže Itálie. Ze strany církevní hierarchie se setkání účastnili: milánský arcibiskup Mario Delpini, kardinál Francesco Coccopalmerio, biskup Antonio Staglianò a P. Zbigniew Suchecki. Byl tam také Giuseppe Ferrari, ředitel Observatoria náboženského pluralismu v Boloni, instituce účinně podporující „zednářskou“ vizi světa, zvláště pokud jde o vztahy mezi různými konfesemi.

Kdo zastupoval Církev

Několik slov o církevních účastnících. Mario Delpini byl jmenován metropolitou Milána papežem Františkem r. 2017. V době covidu kategoricky odmítal interpretaci pandemie jako Božího trestu, říkal, že to by bylo pohanské smýšlení. Ještě před synodou o synodalitě r. 2023 vydal pastorační směrnice, v nichž nabádal „chápat a doprovázet“ různé „zkušenosti lásky“ jak mezi osobami opačného, tak i stejného pohlaví.

Francesco Coccopalmerio pochází z Milána, kde byl řadu let pomocným biskupem. R. 2012 se stal kardinálem. Na prosbu Františka vypracoval nové procedury potvrzení neplatnosti manželství, jež celý proces urychlují. V průběhu synody o rodině se přimlouval za změny a hlásal, že doktrína musí ustoupit tzv. pastorační realitě. Navrhoval možnost připuštění osob v neregulérních svazcích ke sv. přijímání. Veřejně se stavěl proti snahám kardinála George Pella očistit finance Vatikánu. V červnu r. 2017 italské bezpečnostní orgány zadržely kardinálova blízkého spolupracovníka, který se účastnil homosexuální orgie s konzumací drog.

Antonio Staglianò je rodák ze Sicilie a od r. 2022 představený Papežské teologické akademie. Předtím řídil diecézi Noto na Sicílii. V listopadu r. 2017 se účastnil setkání s představiteli zednářstva. Konference se konala v Syrakuzách pod výmluvným názvem: „Církev a zednářství, tak blízcí a tak vzdálení?”. Jak vysvětloval, šel tam prý proto, aby zednářům řekl, že z katolického úhlu pohledu jsou prostě exkomunikovaní. V poslední době však názory bp. Staglianò začaly být dosti zarážející. V lednu tohoto roku v rozhovoru pro časopis italských paulinů „Famiglia Cristiana” označil v souvislosti s deklarací Fiducia supplicans papeže Františka za „proroka“ a přesvědčoval, že když mluvíme o homosexuálních párech, musíme mít na zřeteli Boží milosrdenství, které je tak velké, že jaksi předchází dokonce i prvotní hřích našich prarodičů v ráji.

Následně Polák P. Zbigniew Suchecki je františkán, studoval v Polsku a v Římě, a přednáší na římských učilištích. Mnoho let se zabýval fenoménem zednářství a církevního vztahu k němu a publikoval na toto téma řadu knih, kde poctivě prezentuje učení Církve v tomto ohledu.

Iniciativa Církve?

Na setkání 16. února nemohla být přítomna média; představitelům zednářstva jejich účast nevadila, ale nepřál si ji arcb. Delpini. Informoval o tom Riccardo Cascioli z „La Nuova Bussola Quotidiana”, který toto konfrontoval jak se zednáři, tak i se zástupci Církve.

Setkání iniciovala nejspíš církevní strana. Proběhlo na katolickém terénu - v budovách kulturní fundace Ambrosianeum. Zorganizovalo ji sdružení GRIS – Skupina společensko-náboženských bádání a informací, jež vznikla r. 1987 v Boloni. Je soukromým sdružením, ale má církevní schválení italského episkopátu. Její centra jsou na celém území Itálie a se zednáři spolupracuje na různých úrovních již delší dobu.

Zednáři chtějí svaté přijímání

Co říkali účastníci? Neznáme všechny detaily, ale něco se lze dozvědět, protože velmistři Bisi a Romoli publikovali svá vystoupení na sociálních sítích. Zednáři se dožadovali změny nauky Církve tak, aby členové lóží mohli přistupovat ke sv. přijímání. Přesvědčovali, že podstata a cíle zednářství jsou ve shodě s katolicismem. Zajímavé je, že Bisi se odvolával na inkluzivitu papeže Františka vůči rozvedeným a homosexuálům. Argumentoval, že ona musí zahrnout i zednářstvo. Tentýž velmistr připomenul také postavu bývalého milánského arcibiskupa kardinála Carla Marii Martiniho, hlavy modernistické skupiny hodnostářů ze Sankt Gallen, kde se scházeli. Martini vedl v Miláně intenzivní dialog s organizacemi nevěřících, vytvořil dokonce katedrální fórum pro ateisty, aby se prý všichni mohli od sebe učit. V tom lze spatřovat kvas ideje dnešní synodální debaty.

To ale neznamená, že zednářská strana Církev pouze chválila. Romoli i Bisi poukazovali na stálou „nedůvěru“ katolické strany. Bisi několikrát kritizoval katolické náboženství jako dogmatismus, který je cizí svobodnému duchu zednářství.

„Doprovázení“ a „milosrdná pastorace“

Církevní strana prezentovala různý přístup. Podle La Nuova Bussola Quotidiana kardinál Coccopalmerio měl na setkání navrhnout vznik „stálého stolu“ katolicko-zednářských kontaktů. Tato idea, jak vyplývá z informace umístěné na stránkách Velké italské lóže, byla přijata s velkým pochopením a takový „stůl“ má skutečně vzniknout. Byla by to historická událost institualizace katolicko-zednářského dialogu.

P. Zbigniew Suchecki vysvětlil nauku Církve na téma členství katolíka v zednářské lóži. Jeho proslov, jak se zdá, nebyl dobře přijat, označili ho za „málo inkluzivní“.

Nejvíce znepokojující bylo ale vystoupení bp. Staglianò, který položil důraz na rozlišení mezi doktrínou a realitou života. Poukázal tady na žehnání homosexuálních párů. Mluvil o Božím milosrdenství, které Bůh nabízí všem - spravedlivým i nespravedlivým. Kritizoval dokonce i dokument Dikasteria pro nauku víry z loňského roku, neboť má prý charakter doktrinální, kdežto dnes je prý třeba dokumentu „moudrosti“ v pastoračním stylu papeže Františka.

Co říká Církev o zednářství?

Katolická církev odsuzuje zednářství a zakazuje katolíkům vstupovat do lóží. R. 1738 papež Klement XII. v bule „In Eminenti“ uvalil na všechny členy lóží exkomunikaci. Záměry „bratří“ široce popsal papež Lev XIII. v encyklice „Humanum Genus“ r. 1884. Rovněž v Kodexu kanonického práva r. 1917 je stanovena na členství katolíků v lóžích exkomunikace. Rozhovory s představiteli této polotajné sekty započaly ze strany Církve teprve po II. vatikánském koncilu z iniciativy papeže Pavla VI. v duchu zásady dialogu ohlášené jeho encyklikou „Ecclesiam Suam“ r. 1964. Papež organizoval neformální rozhovory s představiteli zednářstva. Průkopníky tohoto „dialogu“ byli také biskupové Německa. R. 1980 publikovali dokument na toto téma, kde uznali, že „smír“ se zednáři je nemožný, ale poukázali na širokou možnost spolupráce pro společné dobro lidstva.

R. 1983 Kongregace pro nauku víry řízená kardinálem Josephem Ratzingerem vydala „Deklaraci o sdruženích zednářů“, kde již nepadlo slovo „exkomunikace“, což bylo chápáno jako „pokrok“. Zednáři ale byli nespokojeni, neboť budoucí papež Benedikt zde potvrdil, že katolíci, kteří jsou členy lóží, jsou vyloučeni z možnosti přijímat svátosti, neboť cíle Církve a zednářství jsou v rozporu.

V listopadu r. 2023 Dikasterium pro nauku víry pod vedením kardinála Victora Fernándeze vydalo podobný dokument. Prefekt Fernández na dotaz biskupa z Filipín napsal, že učení Církve v tomto směru zůstává nezměněno: „Ti, kdo formálně a vědomě vstoupili do zednářských lóží a přijali zednářské zásady, podléhají ustanovením z r. 1983.“ Kardinál připomenul, že se to týká i duchovenstva. Co více, vyzval filipínské biskupy, aby věřícím vysvětlovali, proč je katolicismus neslučitelný se zednářstvím.

Dialog Františka

Za Františkova pontifikátu ale dialog se zednáři pokročil. Setkání v Miláně nebylo prvním tohoto druhu. R. 2019 mons. Riccardo Fontana, tehdy arcibiskup toskánské arcidiecéze Arezzo-Cortona-Sansepolcro, se účastnil konference organizované Velkým východem Itálie. Ve svém projevu řekl, že je nutno budovat vzájemnou spolupráci opírající se o to, co Církev a zednářství spojuje. Následně r. 2022 biskup Francesco Antonio Soddu z diecéze Terni-Narni-Amelia v Umbrii se účastnil na slavnosti otevření zednářského domu Velkého východu v Terni. Právě tenkrát Stefano Bisi pronesl řeč podobnou té letošní v Miláně.

Zdá se, že tato setkání jsou výsledkem aktivity samotného Františka. R. 2016 zveřejnil na stránkách „Il Sole 24 ore” článek pod názvem „Drazí bratři zednáři“ tehdejší prefekt Papežské rady pro kulturu kardinál Gianfranco Ravasi. Odvolal se na dokument německých biskupů z r. 1980 a vyzval zednáře ke spolupráci s Církví v těch rezortech, kde vstupuje do hry obecné dobro (klima, boj s bídou atd.). Na text odpověděl velmistr Stefano Bisi s projevy díků a připomenul dřívější slova tohoto hierarchy, že nikdo není vlastníkem pravdy, neboť ta je prý mnohotvárným klenotem, který lze vidět pouze z jedné strany. Takový skeptický postoj je podle Bisiho klíčový pro zednářství. Italská média „pokřtila“ iniciativu Ravasiho jménem „Ravasiho doktrína“, ačkoliv šlo spíše o doktrínu linie Montini (papež Pavel VI.) – Německo – Ravasi. Následující setkání biskupů a zednářů na Sicílii (2017), v Arezzu (2019), v Terni (2022) a konečně nejnovější v Miláně mohou být chápána jako realizace této doktríny. Papež František se zde jeví být pokračovatelem linie Pavla VI., i když z perspektivy zednářů by mohl udělat ještě víc, především připustit je ke svátostem.

Kristus nebo Velký architekt?

Italský konzervativní katolický tisk hodnotí tento dialog velmi kriticky. Zednáři jako Bisi nebo Romoli nad tím vyslovují politování a tvrdí, že Církev dialogem se zednáři neztrácí nic ze svých zásad a ze své identity. Nicméně nedůvěra konzervativních katolíků je zcela opodstatněná. Hluboký dialog s modernitou od 60. let 20. stol. má právě takový efekt. Pokus hledat jednotu a budovat mosty k takovým organizacím jako zednáři vede ke snadnému překročení hranic. Při hledání shody vzniká velké nebezpečí přijetí např. relativistické doktríny mnohotvárné pravdy. Jejím důsledkem se potom stane popření Ježíše Krista jako jediného Spasitele lidstva. Proto dialog katolicko-zednářský nelze hodnotit jinak než negativně: jako další otevření prostoru Církve pro přijetí nekatolické perspektivy.

Zdroj: Článek „ ‚Włączanie‘ masonerii. Dialog Kościoła i wolnomularzy wszedł na nowy poziom“ in www.pch24.pl 21. 2. 2024