Pane doktore, kdybyste měl vysvětlit nejmarkantnější rozdíly mezi svobodnými zednáři 18. stol. a dnešními, jaké to jsou?

Zednářstvo 18. stol. působilo jako organizace budící zájem značné části tehdejších elit. Bylo jakýmsi vyznamenáním být členem zednářské lóže, organizace se štítem „lidumilnosti“. To platí i dnes, rozdíl je pouze v tom, že tenkrát šlo spíše o jakýsi módní „snobismus“ vábící i katolíky, kteří chtěli být „světoví“, kdežto dnes je příslušnost k zednářství jakousi trampolínou ke kariéře.

Nyní po všech odsouzeních zednářství papeži je členství praktikujících katolíků v lóžích nižší než v 18. stol., a to navzdory faktu, že někteří hierarchové v posledním desetiletí zpochybňovali neslučitelnost katolické víry s členstvím v zednářské lóži.

Pokud se ale jedná o základní ideologii zednářstva, tak se v posledních 200 letech nic nezměnilo. Zednářstvo chce nadále budovat svět plně antropocentrický, postavený výlučně na vůli člověka, jenž se zásadně nechce ničemu podřídit.

Proč je nejdůležitějším cílem zednářů zničení Církve a řádu vybudovaného křesťanskou civilizací? Členy zednářských lóží bylo přece a stále je mnoho vlivných katolíků, kněží a dokonce biskupů, kteří o tom otevřeně hovořili, dokonce se tím chlubili?

Problém je tento: papežové odsoudili zednářství, protože šlo o tajná shromáždění, takže nebylo možno poznat jeho cíle. To za prvé. A za druhé: skutečným cílem zednářstva, nakolik ho bylo možno identifikovat, bylo a stále je svržení křesťanského řádu a Církve v pozemské sféře.

Již samotný fakt, že zednářstvo je tajným sdružením, které má své rituály, se stává pro nauku Církve nepřijatelný. A nejen pro nauku Církve, ale i z perspektivy bezpečnosti státu, neboť tajné sdružení je státem ve státě, tím, co se nazývá v médiích termínem „hluboký stát“ (angl. „deep state”). Zednáři tento charakter utajení berou velice vážně. Jen pro připomenutí: před nějakým časem byl v New Yorku při jednom ze zednářských rituálů zastřelen člověk. Proč? Poněvadž neuchoval zednářská tajemství a prozradil je jiným lidem. Takoví v rámci zednářského rituálu mohou být odsouzeni k smrti a zastřeleni, oficiálně jen symbolicky, nicméně někdy i fakticky. Rituál sice stanoví, že střelba má být provedena slepými náboji, dotyčný „zrádce“ má být poté vyloučen, v daném případě prý „omylem“ byla puška nabitá, nicméně signál vyslaný do světa je zřejmý: Kdo z členů lóže prozradí tajemství, může být zlikvidován samotnými zednáři i fyzicky, taková je symbolika tohoto rituálu.

Vraťme se ale ještě na moment k utajení zednářstva. Pokud se řídí touto zásadou, tak je logické, že někteří členové jsou do tajemství zasvěceni více a jiní méně. Ti druzí nemusejí být plně informováni o skutečných záměrech organizace a plnit tak úlohu užitečných idiotů. Ale to je neomlouvá, tím se nezbavují konkrétních právních důsledků. Řekl jste, že členy lóží jsou i mnozí katolíci, kněží a dokonce biskupové. Tím ale upadají do exkomunikace, čili se ocitají mimo společenství Církve. Mohou se vydávat za katolíky, ale formálně jimi nejsou.

A co se týká boje zednářů s Církví: existuje mnoho pramenů, zednářských publikací, které přímo hovoří o přestavbě světa a odchodu od křesťanské civilizace. Nelze pochybovat, že toto je konečný cíl zednářů. Tento cíl má typicky luciferský aspekt, aniž se jedná o nějakou moji zlobu, spikleneckou teorii nebo manipulaci z mé strany. Lucifer byl prvním, kdo se rozhodl budovat nějaký řád mimo Boha v opoře výlučně o sebe samého a tak dospět ke své dokonalosti. Budování řádu pozemského světa při totálním vyloučení Boha je luciferským projektem, a proto naprosto neslučitelným s katolickým náboženstvím. A nezapomeňme, že typickým zednářským symbolem je „anděl nesoucí světlo“, to znamená Lucifer.

Jak je to s různými stupni zasvěcení v zednářství? Jedni tvrdí, že je jich přes třicet, jiní, že pouze sedm, další, že sto padesát. Objevuje se též informace, že na posledním stupni zasvěcení nutno vzdát poctu Luciferovi.

Ve Francii žije kněz Michel Vion, nyní má téměř 80 let. V minulosti byl protestantským pastorem a zednářem. Lidé jeho typu někdy konvertují ke Katolické církvi, což byl právě jeho případ. Opustil francouzskou Velkou lóži, v níž dospěl až ke 31. stupni zasvěcení. Poté seznámil veřejnost se zednářskými procedurami a stupni zasvěcení. Právě od těchto lidí, bývalých zednářů, kteří se obracejí ke Kristu, získáváme informace, jak vypadá zednářstvo zevnitř. Díky nim víme, že zednářství je luciferský projekt, nicméně tím jen potvrzují, co už je zřejmé ze samotných zednářských publikací: zednářství je luciferský projekt už pouze tím faktem, že jeho orientace na budování pozemského řádu při popírání objektivního řádu Božího je už z principu luciferská.

Mnoho se dnes hovoří o odluce Církve od státu. Přitom ale právě ti, kdo vehementně vytrubují toto heslo, podporují cizoložné spojení státu se zednářstvím. Lze říci, že zednářství je svým způsobem proticírkví nezávisle na tom, jestli si to jeho členové uvědomují či nikoliv. Zednářství je prostě „světskou církví“, která si nárokuje právo na budování nové společnosti bez Stvořitele. Tato informace je mnohem důležitější než to, kolik stupňů zasvěcení v zednářství existuje.

Samozřejmě jsou různé odnože zednářství, některé méně, některé více „zednářské“. Existují lidé, kteří chodí do lóže jako do nějakého elitního klubu, kde je možno se setkat, zapálit si cigáro, napít se koňaku a porozprávět o „důležitých záležitostech“. Tito členové lóže buď tvrdí, že nevědí, k jaké organizaci náleží, nebo jim to vůbec nevadí.

Jedno je jisté! Různé zednářské denominace a lóže mohou být vůči sobě nepřátelské a bojovat o vlivy ve společnosti, ale jakmile se jedná o to, jak zlikvidovat křesťanský řád ve společnosti, tak všechny svorně táhnou za jeden provaz. Nejlépe je to vidět, když jsou vyhlašovány zákony bořící křesťanský řád – tehdy je legalizuje lavinovitě jedna země vedle druhé. To není náhoda. Ukazuje se nikoli to, že občané různých zemí ve své většině smýšlejí všichni stejně, nýbrž to, že určitá centra realizují tutéž agendu. Zednářskou. To není žádná konspirační teorie. Samo zednářstvo říká, že právě toto je jejich agenda.

Děkuji za rozhovor.

Zdroj: KOLANEK, Tomasz. Komu masoni oddają pokłon? O tajnych stowarzyszeniach bez cenzury. Część I. 10. 1. 2024. Dostupné z: https://pch24.pl/komu-masoni-oddaja-poklon-o-tajnych-stowarzyszeniach-bez-cenzuryczesc-i