Ne, tento článek nebude teologickým pojednáním o Duchu Svatém, na toto téma existují jasné katechismové definice, které by měl katolík znát. Každý věřící Ducha Svatého potřebuje – a to nejen při přijímání svátostí a při modlitbě. Velmi často se ocitáme – takový už je život – v situacích „na křižovatce“, kdy nevíme, jak se rozhodnout správně. Prosba o osvícení Duchem Svatým je tady zcela na místě.

A jak poznáme, že nás opravdu osvítil Duch Svatý? Víme přece, že i zlí duchové si dělají nárok na naše rozhodování a působí na naše rozumové uvažování, na smysly a city, aby nás ovlivnili směrem, kterým potřebují – a dodejme: směrem, jenž vede do pekla.

Existují kritéria, která jsou spolehlivá. Tím prvním je, že Duch Svatý mne nemůže vést ke hříchu a k souhlasu s ním. Jestliže těhotná žena v obtížné sociální situaci prosí Ducha Svatého o osvícení, jak jednat – a neustále se jí ukazuje jako jediné řešení potrat – potom určitě nejde o osvícení Duchem Svatým, nýbrž jiným duchem, tím z pekelných hlubin. Podobně by tomu bylo též u manželů, u nichž z objektivních důvodů by početí dalšího dítěte mohlo přinést komplikace – a pořád by se vracela myšlenka umělé antikoncepce, i když mravně akceptovatelným řešením jsou tady zdrženlivost nebo přirozené metody plánování rodičovství. Ne, Duch svatý je Bůh, třetí Božská Osoba – a proto nemůže nikdy a za žádných okolností nabádat ke hříchu.

A není třeba chodit až k těmto extrémním případům. Nevím například, jak reagovat v situaci, kdy je mi nabízeno lukrativní zaměstnání s vyšší mzdou, což by velice pomohlo mé rodině. Když prosím Ducha Svatého o osvícení, tak On mne určitě nepovede cestou okamžitého nadšeného přijetí nového pracovního místa, ale cestou pečlivého seznámení se s detaily, např. jestli se tam nebudu muset podílet na obchodní činnosti spojené s podvody, u mladých žen potom, jestli šéfové nebudou po nich vyžadovat „jiné“ služby než ryze pracovní atd. Existují zkušenosti řady věřících lidí, že když Duchu Svatému předložili svoji prosbu o osvícení v tomto směru, On vždycky odpověděl a člověk se třebas i čirou „náhodou“ dozvěděl potřebné informace, které před ním firma tajila.

Velmi pomáhá modlitba k Duchu Svatému před nepříjemným jednáním s lidmi. Vzpomínám si např., jak u mne r. 1979 provedla Státní bezpečnost domovní prohlídku a poté mě odvezla na výslech (byl jsem zapojen do ilegálního vydávání katolické literatury). Situace byla taková, že nešlo odmítnout vypovídat. Když mne vezli autem k výslechu, prosil jsem Ducha Svatého o osvícení, především abych nechtěně neřekl něco, co uškodí mým spolupracovníkům na tomto dobrém díle. A skutečně jsem cítil, že na nebezpečné otázky neodpovídám já, ale někdo jiný mými ústy, jakoby se potvrzovala pravdivost Kristových slov „když vás povedou před vladaře, nestarejte se, co máte mluvit…“.

Duch Svatý vždycky vede ke správným rozhodnutím, když Ho člověk prosí s úmyslem, že přijímá Božím zákon a předem odmítá každé řešení, které je v rozporu s Desaterem a přikázáním lásky k Bohu a k bližnímu. Duch Svatý ale nikdy neslouží jako „náhradní pomoc“ tam, kde jsem něco z pohodlnosti nebo lenosti zanedbal. Když se student náležitě nepřipraví k maturitě nebo ke zkoušce na vysoké škole, protože dal přednost jiným, příjemnějším aktivitám než studiu, a potom prosí Ducha Svatého, aby dostal „tu správnou otázku“, kterou náhodou umí, tak si může být jist, že tady mu Duch nepomůže. Lenost a nedbalost jsou hříchy, proto je Bůh nepodporuje.

Jsou ale často různé složité situace, kdy je třeba rozhodnout, které z pozitivních mravních hodnot dát přednost. Přítelem mého otce byl jeden gymnazijní profesor latiny, hluboce věřící katolík, který raději odešel do důchodu, než by pokračoval jako pedagog za komunistického režimu, kdy by musel zapřít svoji víru. Ten jednou vyprávěl příběh ze své pedagogické praxe. V jeho třídě se z premiantky náhle stala pětkařka. Nevěděl si s tím rady, dotyčná studentka odmítala jakkoliv vysvětlit tento svůj propad. Profesor ve své zbožnosti se často obracel o pomoc k Duchu Svatému, učinil tak i tentokrát a dostal vnuknutí, aby se rozjel do vesnice, v níž dotyčná bydlela. Když tam přišel, zjistil, že ubohé děvče je bez otce, jenž nedávno zemřel, matka těžce nemocná a ona se musí o ni i mladší sourozence starat, krom toho těžká finanční situace rodiny ji nutí k přivýdělkům úklidovými pracemi u bohatých sedláků. To vše jí zabere všechen čas a nedopřává ani minutu na studium.

Lidumilný profesor plný křesťanského soucitu se postaral o řešení, do případu vstoupily příslušné charitativní instituce, aby dcera mohla plnit své studijní povinnosti. Než se ale věc úředně vyřešila, trvalo nějaký čas. Pedagog byl postaven před dilema, jestli do té doby jí nadále psát špatné známky nebo „zavírat obě oči“. Duch ho vedl tou druhou cestou, ukázal mu pravdivost Pánových slov, že v tomto případě milosrdenství je víc než striktní litera zákona. Poté, co došlo k pomoci této rodině ze strany státu, se děvče opět stalo premiantkou.

Na Ducha Svatého se také odvolávají mnohé tzv. letniční sekty mimo Katolickou církev. Jsou u nich různé mimořádné projevy, např. mluvení v jazycích, proroctví, zázračná uzdravení apod. Působí Duch Svatý také u nich? K tomu existuje jediná správná odpověď: Ano, ale pouze za předpokladu, že vede do Katolické církve, jediné pravé. Pokud údajný „duch“ říká, že Katolická církev je „babylonskou nevěstkou“ apod., tak to určitě není Duch Svatý. Duch ano, ale ten jiný, nikoli svatý. A víme, že satan je „opice Boží“, a je schopen napodobit i leccos mimořádného včetně zázračných uzdravení. Zkušenosti jsou ale takové, že uzdravení u těchto sekt jsou jen krátkodobá, zatímco uzdravení v Katolické církvi trvalá.

Duch Svatý působí tam, kde je pravá víra a pravá nauka. Osvěcuje každého věřícího, který přijímá vše, co Církev učí, a odmítá každý blud a hřích. Takovému pomáhá i ve všedním životě při rozhodování a v různých situacích. Proto nikdy nebudeme dost vděčni Božskému Spasiteli, že nám seslal Ducha Svatého. A celé Boží Trojici, neboť Bůh Otec nás stvořil, Bůh Syn vykoupil, a Duch svatý posvětil. A posvěcuje neustále. Proto tedy zakončíme krásnou modlitbou Církve: „Přijď, Duchu svatý, naplň srdce svých věřících a zapal v nich oheň své lásky. Sešli svého Ducha a budou znovu stvořeni. A obnovíš tvář země. Bože, jenž jsi srdce svých věřících osvítil a poučil, dej, ať v Tvém Duchu správně smýšlíme a vždy se radujeme z jeho útěchy. Amen.“