USA – Článek o postojích těchto dvou amerických političek odvolávajících se na Boha možná dá vzpomenout na nějaké středověké exemplum předkládané posluchačům či čtenářům k úvaze. Nabízí se řečnická otázka vypůjčená z evangelního podobenství, která z těchto žen plní Otcovu vůli, aniž bychom se museli bát, že tu druhou soudíme.

První z této dvojice je i u nás dobře a zároveň nechvalně známá Nancy Pelosiová. Tato předsedkyně Sněmovny reprezentantů patří v americké politice k nejhlasitějším zastánkyním a propagátorkám vražd nenarozených dětí, přestože o sobě při každé příležitosti hovoří jako o katoličce. Skutečnost, že jde o hřích, ji přitom nijak nevyvádí z rovnováhy, naopak se ve svém boji za „práva žen“ utíká k protiútokům na adresu pro life aktivistů, používajíc přitom naprosto zcestné argumenty, když jejich úsilí označuje za hříšné.

Čtenáři patrně vědí, že sanfranciský arcibiskup Salvatore Cordileone zakázal Nancy Pelosiové vzhledem k jejím postojům a aktivitám přistupovat ke svatému přijímání a vyzval ji k pokání. Zákaz ostentativně dlouhý čas přestupovala a výzvu nereflektovala. Zpráva o zákazu patrně nedorazila do Říma, jinak by se totiž vloni v červnu nemohlo stát, že přijala svátostného Krista přímo ve Svatopetrské bazilice při papežské mši, jak referovala média.

Zastání našla Pelosiová, nepočítáme-li propotratové a LGBT kruhy, u mnoha tzv. celebrit, např. i u herečky Whoopi Goldbergové, která sanfranciskému arcibiskupovi vzkázala, aby se do této záležitosti vůbec nemíchal: „To není tvá věc, kámo,“ pasovala se do role té, která přesně ví, co může a nemůže nástupce apoštolů říkat na téma obrany nenarozeného života.

Pelosiová na tuto podporu tak trochu navázala, když nedávno prohlásila, že má problém se svým arcibiskupem. „Myslím však, že je to jeho problém, ne můj,“ řekla a dodala, že má za to, že je „katoličtější“ než celá řada církevních hodnostářů, kteří jsou ochotni upozadit většinu církevního učení a soustředit se pouze na ochranu nenarozených dětí.

To guvernérka státu Arkansas a bývalá členka administrativy Donalda Trumpa Sarah Huckabee-Sandersová je jiného ražení. Pře nedávnem podepsala zákon potvrzující práva rodičů a omezující propagaci levicových ideologií a tzv. sexuální výchovu na školách. Naposledy zase svým podpisem stvrdila zákaz používání ženských toalet chlapci, kteří se považují za dívky, a školy, které toto chování budou přesto tolerovat, budou pokutovány částkou nejméně 1 000 dolarů. Zároveň se připravuje zákon, který bude postihovat za podobné jednání i dospělé osoby. Huckabee-Sandersová podepsala rovněž návrh na vztyčení pomníku nenarozeným dětem u Kapitolu.

„Arkansas nemá tendenci sepisovat nová biologická pravidla, aby se zalíbil hrstce krajně levicových aktivistů,“ vysvětlovala tyto počiny její tisková mluvčí s dodatkem, že guvernérka bude podepisovat zákony, jež se soustřeďují na ochranu a vzdělání dětí, nikoli na jejich indoktrinaci.

Proto též začátkem března podepsala zákon, jenž mladým lidem umožňuje žalovat aktivisty transgenderové ideologie v bílých pláštích, kteří je v jejich dětství využili k různým pseudolékařským experimentům, následkem čehož jim způsobili újmu na zdraví.

Veřejně také mj. prohlásila, že nynější situace v USA není o boji mezi pravicí a levicí, ale mezi normálností a šíleností, a že prezident Biden se dostal pod totální kontrolu krajní levice a mafii „woke“, která ani nedokáže definovat, kým je žena.

Arkansasu můžeme takovou političku jen tiše závidět a současně se modlit jednak za to, aby vytrvala, jednak za to, aby takových bylo víc – i u nás. Stejně tak se můžeme modlit za obrácení Pelosiové, jakož i za obrácení všech těch, kdo ji v jejím smýšlení podporují ať už argumenty, nebo benevolencí spočívající v připouštění jí ke svátostnému životu.