Jak oznámil dne 24.7. český modernistický internetový magazín www.christnet.eu s odvoláním na německý server www.katholisch.de, uskuteční se v Kolíně nad Rýnem ve dnech 24.-25. září společné setkání asi třiceti reformních údajně „katolických“ skupin spolků a iniciativ pod názvem „Wir gehen schon mal voran – für eine synodale Kirche der Zukunft“ (Už jsme na cestě – za budoucí synodální církev). Iniciátorem je známá rozvratnická organizace působící v Německu už léta pod názvem „Wir sind Kirche“ (My jsme církev). Dále se akce účastní mj. Svaz německé katolické mládeže, který je součástí církevních struktur (volá mj. po naprosté volnosti a bezhříšnosti sexu), potom Katolické společenství žen Německa, Řeholnice za lidskou důstojnost, OutInChurch (prosazuje LBGT+ v Katolické církvi), Maria 2.0 (požaduje kněžské svěcení žen) a řada dalších.

Tato zpráva by vůbec nestála za zmínku, kdyby se v úvodním prohlášení pořadatelů neobjevila následující věta: „V aktuální multikrizi potřebujeme solidární angažovanost a zprávu o naději tak, jak nám ji přinesl Rabbi z Nazareta…“ Tím dali jasně najevo, jak smýšlejí o Ježíši Kristu. Představme si situaci, že nějaký spolek uvede na svém oznámení přednášky jistého univ. prof. Karla Nováka, že „přednáší Karel Novák, absolvent gymnázia z Humpolce“. Tato sprostota by je nepochybně zcela znemožnila a dotyčný prof. Novák by zajisté přednášku odmítl, neboť by to chápal jako osobní urážku.

Urážka Ježíše Krista v podání pořadatelů jmenované akce je však s tímto nesrovnatelná. Ježíš Kristus není žádným pouhým „rabbim“, čili učitelem (mistrem) z Nazareta, takových byla v Palestině v jeho době řada, ale Bohočlověkem, Pánem a Spasitelem. Organizátoři Synodální cesty jdou ještě dál než v 19. a 20. stol. liberální popírači Kristova Božství a jeho zázraků. Ti mu alespoň dávali titul „velký filozof“, „prorok“, „mudrc“ apod. Pro současné německé synodální „katolíky“ je však pouhým „rabbim z Nazareta“ na stejné úrovni s jinými učiteli Zákona mezi tehdejšími Izraelity.

Tady není možná obhajoba, že tímto označením, byť nevhodným, nepopírají přímo a bezprostředně Božství Ježíšovo. Kdo v ně skutečně věří, tak se k takovému vyjádření nikdy nemůže uchýlit, neboť úcta k Božímu Synu, jenž obětoval na kříži za každého člověka svůj život, mu to nedovolí. Není tedy přehnané, když řekneme, že němečtí organizátoři Synodální cesty v Božství Spasitele, v jeho vykupitelskou smrt pro naši spásu a v jeho zázraky buď vůbec nevěří, nebo tuto otázku nepovažují za důležitou.

Potom ovšem vyvstává otázka, proč hierarchie, nositelka magisteria, nereaguje? Většina německých biskupů naopak tzv. Synodální cestu podporuje - a Vatikán? Odtamtud sice zaznívají jakési varovné hlasy dávající najevo nesouhlas, nicméně to, co tito tzv. katolíci, ve skutečnosti odpadlíci a nepřátelé Kristovy Církve, předvádějí, si vyžaduje něco mnohem víc než jen napomínání a vztyčený prst. Ještě před II. vatikánským koncilem by se dočkali exkomunikace a ostrého slova odmítnutí.

Jenže současný vynikající polský publicista Pawel Lisicki na stránkách www.pch24.pl 25.7. píše, že od současné hierarchie něco takové nelze čekat. Všichni byli odchováni v seminářích a na fakultách teologií Rahnera, Kuenga, Lehmanna, Teilharda a dalších heretiků. Většinu jich dle Lisického tvoří buď synkretističtí liberální pseudokřesťané považující všechna náboženství za stejně hodnotná, nebo úplní bezvěrci.

Takže jedinou naší stratégií odporu je modlitba buď za jejich obrácení, nebo za Boží zásah. K tomu ale musíme připojit jakožto vojáci Kristovi, jimiž jsme se stali přijetím svátosti biřmování, nekompromisní boj. Ten spočívá v demaskování těchto vlků v rouše beránčím a neúnavném hlásání, že toto nejsou katolíci, nýbrž apostaté a novodobí Jidášové a Kaifášové.